Vaše příběhy

- Sny a realita -

Sen, který se splnil ještě týž den
    Měli jsme chalupu v maličké vísce o pár staveních. Jedni z mála stálých obyvatel se stali našimi přáteli. Šlo o manžele v našem věku, rovněž s dětmi. Soused měl tendenci se mnou občas trošku zaflirtovat, měl narážky a já vždy dělala, že je neslyším. Přes léto jsem s mladším dítětem byla na chalupě trvale (na mateřské), manžel za námi jezdil pravidelně na víkendy a starší dítě už mělo své plány, bylo dospělé.

    Byl horký letní den a já dala malého po obědě spát. Lehla jsem si s ním na velkou postel, zpívala mu a pak vedle něj, ukolébána jeho pravidelným oddychováním, sama usnula. Zdál se mi živý, barevný sen, jak ležím na trávě u vesnické vodárničky na břiše a čtu knížku. V tom mě někdo chytil za nohu. Otočím se a on to ten flirtující soused. Usmívá se a pak spustí. Že si na mě myslí, že po mně touží atp. Poté jsem se začala ze snu probouzet.

    V podvečer, už se stmívalo, jsem šla na podvečerní procházku se psem. Když jsem šla kolem vodárny, něco se pohnulo a odlepil se od zdi stín. Vylekala jsem se, pes zaštěkal, ale záhy poznal souseda a byl v klidu. Ještě jsem se nestačila vzpamatovat z úleku a soused mě bral za ruku a pološeptem mi vyznával své city a touhy. To byl pro mě ještě větší šok než ten úlek. Všechno bylo stejné jako ve snu, až na to, že jsem nečetla knížku a kolem jen procházela. Zážitek jsem si musela z přirozených důvodů nechat pro sebe, aby dobré sousedské vztahy neutrpěly.:-)

    Podobný "věštecký" sen se mi už nikdy nezdál, zato o snech, které se mi velmi často v průběhu mého života opakovaly, si začínám myslet, že by to mohly být střípky minulých životů.

    Jednou jsem (bohužel) měla i předtuchu v bdělém stavu. Byla jsem se synkem na léčení a manžel tam za námi na pár hodin přijel. Nevypadal dobře, byl zšedlý a unavený, měla jsem o něj strach. Když odjížděl, ještě nám mával z auta a mě na krátkou chvilku zachvátila myšlenka, že ho vidíme naposledy. Hned jsem sama sebe v duchu zahanbeně okřikla. Byla sněhová kalamita, bála jsem se, aby dojel. Když večer zavolal, že dojel v pořádku, oddechla jsem si. Předčasně. O několik málo dní později zemřel-na silný infarkt, byl doma sám. Skutečně jsme se tehdy při tom mávání viděli naposledy...

Vydáno:   22. 3. 2013

Přečetlo:  1916 čtenářů
Autor (vložil): Garfield

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Náhoda
1. 04. 2015 12:31
DomkaPom
¤ brala jsem to jako sny,
27. 03. 2013 18:46
Garfield
¤ sny
27. 03. 2013 14:46
Andílková
¤ Jelítko,
22. 03. 2013 20:05
Garfield
¤ ...no
22. 03. 2013 20:01
Jelitko
¤ Díky za názory,
22. 03. 2013 19:52
Garfield
¤ skoda
22. 03. 2013 18:54
Jelitko
¤ jo Dano
22. 03. 2013 18:51
Jelitko
¤ víš, mně napadá
22. 03. 2013 18:28
Dana P.
¤ pro mississippi
22. 03. 2013 18:03
Garfield
¤ milé jelítko,
22. 03. 2013 17:59
Garfield
¤ Garfield
22. 03. 2013 17:59
mississippi
¤ misssissippi
22. 03. 2013 17:55
Garfield
¤ pro Mississippi
22. 03. 2013 17:54
Garfield
¤ ....
22. 03. 2013 17:45
Jelitko
¤ Garfield
22. 03. 2013 17:43
mississippi
¤ Garfield
22. 03. 2013 17:40
mississippi
¤ k mississippi
22. 03. 2013 17:27
Garfield
¤ Ahoj jelitko,
22. 03. 2013 17:26
Garfield
¤ Garfield
22. 03. 2013 17:19
mississippi
¤ ....
22. 03. 2013 17:04
Jelitko
¤ ahoj
22. 03. 2013 16:59
Jelitko
¤ chybička se vloudila,
22. 03. 2013 16:49
Garfield
¤ odpověď:
22. 03. 2013 16:43
Garfield
¤ sny
22. 03. 2013 16:33
mississippi
¤ to jsou
22. 03. 2013 16:00
Dana P.