Už je to velmi dlouho, vlastně mohu říci z minulého století.

    Ani nevím proč si to pamatuji, psal se rok 1974, noc ze 3. na 4. ledna snad proto, že to bylo první úmrtí v rodině, které jsem byl ve svém tehdejším věku chápat.

    Měl jsem dědu a měl jsem ho rád, naučil mě jako kluka hodně věcí od rybaření, včelaření až po pěstování kaktusů.

    Před koncem roku 1973 byl převezen do nemocnice se silným astmatickým záchvatem spojeným s rozedmou plic. Není se čemu divit, za války pracoval v dolech.

    Té noci z 3. na 4. ledna, když jsme všichni spali zničeho nic se ozvala rána a na půdě byly zřetelně slyšet kroky. Otec vstal a šel se podívat, co se děje, ale nic nezjistil. Tak jsme si lehli, ale asi po hodině se z obýváku ozvala další, ale slabší rána. Když jsme se šli podívat co se děje, zjistili jsme, že ze zdi spadl jeden z obrazů.
Ráno okolo osmé hodiny telefonoval strýc, že děda této noci okolo druhé hodiny ranní zemřel.

    Za dva dny na to, když jsme byli po snídani nám máma vyprávěla, že v noci, když jsme spali se jí zjevil děda, posadil se na pelest postele a rozprávěl s ní.
Obsah rozhovoru znám, ale to je soukromé...........

Že by nám děda přišel říci, že skonal? Nebo se chtěl rozloučit?

Vydáno: 24. 8. 2012

Přečetlo: 2360 čtenářů

Autor (vložil): Milan1805

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...