Vaše příběhy

Mé kamarádce- když byla malá- zemřela babička. Kamarádka mi vyprávěla, jak babička za ní přišla do pokoje, jak si s ní povídala.
Pak prý přišla kamarádky maminka a smutně oznámila, že babička před chvílí umřela. Kamarádka to věděla...protože dostala od babičky rozloučení...Takže ano, já věřím.

Keď zomrel mamičkin otec, vo vedľajšej izbe praskla misa pod kvetináčom a odletela na niekoľko metrov od pôvodého miesta.

Sú to reálne javy. Psychtronik mi to vysvetľoval, že umierajúci chce dať na vedomie svojim príbuzným, že sa s ním niečo deje a vysiela energiu z mozgu, ktorá spôsobuje tieto javy.

Pri smrti môjho otca sa nič neudialo. Možno preto, že sme s mamičkou sedeli vedľa neho pri jeho odchode.
S pozdravom LuP

Když mi umřel děda, tak jsem byl ještě moc malý, ale později mi matka (byl to její otec) říkala, že v tu noc, co v nemocnici zemřel, kolem čtvrté hodiny raní, se prý rozdrnčel zvonek u domovních dveří, když se matka podívala z okna ke dveřím, kdo to zvoní, nikoho neviděla.

Věřím Vám. Nám, když zemřel tatínek (v nemocnici), tak se u mamky v bytě přesně v ten čas zastavily hodiny, které otec vlastnoručně vyráběl.

podle mne je odpověď na tvoje otázky : ANO.
A já tomu věřím, protože můj děda měl při smrti babičky(svojí ženy) stejné zážitky, pak nám o nich vyprávěl