    Když jsem byla malá, měla jsem svůj pokoj. Jednou se mi večer z ničeho nic rozsvítila lampa a světlo se začalo ztlumovat a rozsvěcovat. Hrozně jsem se bála...

    Od té noci slyším v mém velkém pokoji kroky, které se stále přibližují, ale dál úplně k mé posteli jako by už nemohly, jako by jim v tom něco neviditelného bránilo. Myslela jsem si, že mám slyšiny nebo co. Ale bylo to hrozně skutečné a přitom, vždycky, když jsem ty kroky slyšela jsem se rychle podívala, ale nic tam nebylo.

    Od té doby se příšerně bojím tmy a zároveň mě přitahuje.

    Moc ráda bych se dozvěděla co to může být, protože si s tím fakt nevím rady.

Vydáno: 20. 2. 2011

Přečetlo: 2742 čtenářů

Autor (vložil): Kateřina Pavlíková

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

16. 01. 2012 11:47

Gretchen

¤ Naprostý souhlas

7. 03. 2011 15:23

Andre

¤ Pro Kateřinu Pavlíkovou

21. 02. 2011 18:15

Zbyněk P

¤ ja myslim

21. 02. 2011 16:22

Jelitko

¤ Jelitko

21. 02. 2011 15:23

Finita

¤ Finita

21. 02. 2011 12:41

Jelitko

¤ Jelitko

20. 02. 2011 22:04

Finita

¤ jo

20. 02. 2011 19:30

Jelitko

¤ Jo díky

20. 02. 2011 17:49

Kateřina Pavlíková

¤ ..

20. 02. 2011 11:31

Annabela

Číst komentáře