Dnes má svátek: Albert
Dnes je: Čtvrtek 21. listopadu 2024
Články / témata
Příběhy / témata
Fórum / témata
Ostatní
Přihlášení
- - Nová Registrace - -
Novinky
Připravili jsme pro Vás!
Vyhledávání
Počet přístupů
Spřízněné weby
Vaše příběhy
- Něčí přítomnost -
Návštěvník ze snu
Už dlouho mě trápí jedna věc. Moc lidí mi nevěří a nevím, kdo by mi mohl pomoct, proto jsem dlouho přemýšlela, jestli se obrátit na tenhle web, nebo ne (doporučil mi to náš učitel). Doufám, že se tady najde někdo, kdo by mohl mít něco podobného, nebo kdo by mi mohl asp. poradit. Asi od osmi let mě začala ve snech navštěvovat osoba - kluk. V životě jsem ho neviděla, měl černé oči a bílé vlasy. Šel z něj zvláštní strach, ale nějakým zvláštním způsobem jsem cítila, že mu musím být nablízku. Nebylo by to nic zvláštního, jenže on se ve snech pořád vracel. Trvá to až do dnešní doby, může tomu být už tak 9 let. Navštěvuje mě zřídkakdy, jeho vzhled se jak stárne postupně mění, má vlastní charakter. Hlas, který na první dojem zní lidsky, ale jako kdyby nepocházel z lidských hlasivek. Má jméno, které jsem v životě neslyšela (dívala jsem se na net a neexistuje, není ani takové slovo). Nebudu ho sem psát, i když to nedává smysl, nechci. Je to ten typ jmen, které si poprvním přečtení nezapamatujete.
Ve snech jsme si k sobě utvořili takový chladný "vztah". Chová se arogantně, shazuje mě, ale vím, že mě v nich pořád sleduje, zírá na mě. Jako bych i v reálném životě cítila jeho přítomnost, jak nade mnou stojí. Kdysi jsem jím byla téměř posedlá, pořád jsem kreslila modrou dvouocasou lišku, která ho měla představovat a chodila jsem na místo, kde jsem ho ve snu poprvé viděla. Doteď tam chodím.
Myslím, že už jsem z toho chorá - když jsem nedávno odemykala dveře od domu, podívala jsem se do skla a viděla jsem ho za sebou stát. Bylo to krátké, nejdřív mi to nedošlo, pak jsem se chvíli nevěřícně dívala na odraz a potom jsem se otočila. Nikdo tam nebyl a ve skle už pak taky ne. Pamatuju si ty černé oči.
Mám pocit, že z toho začínám mít schízu. Nejhorší je, že se jeho "návštěv" ani nechci zbavit, protože už je jako součást mě, jako kdyby ve mně žil. Neumím se zbavit tohoto citového pouta s tím "ničím". Nevím, co mám dělat. Bojím se jít za psychologem. Nemůžu to říct ani vlastní matce, protože by mě nařkla z toho, že jsem blázen. Moc ráda bych našla někoho, kdo má podobnou zkušenost...
Vydáno: 13. 12. 2010
Přečetlo: 3028 čtenářů
Přečetlo: 3028 čtenářů
Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Pohádka
25. 02. 2011 20:21
Buczena
¤ Buczena
22. 01. 2011 16:37
Kostík
¤ Re: Buczena
17. 01. 2011 19:31
Lumiqua
¤ Psychiatr
2. 01. 2011 20:07
Buczena
¤ rada
30. 12. 2010 15:26
Hankaa
¤ Návštěvník ze snu
21. 12. 2010 17:05
Dave
¤ Oranžový panák,
18. 12. 2010 18:13
Tatiana Horňáková
¤ Názor
18. 12. 2010 17:27
Tatiana Horňáková
¤ re: Můj sen
18. 12. 2010 17:08
Jarda
¤ re:
16. 12. 2010 22:04
Jarda
¤ co tohle
15. 12. 2010 15:31
dave268
¤ Hm...
14. 12. 2010 19:07
Houba
¤ jo
14. 12. 2010 19:05
Jelitko
¤ Re: Houba
14. 12. 2010 18:43
Lumiqua
¤ regrese?
14. 12. 2010 18:19
Houba
¤ Re:
14. 12. 2010 16:34
Lumiqua
¤ a co skutečně psycholog
14. 12. 2010 9:53
prokopios
¤ Ahoj
13. 12. 2010 23:58
Houba
¤ Ahoj
13. 12. 2010 23:27
Andy1
¤ Re: Jelitko
13. 12. 2010 19:40
Lumiqua
¤ ahoj
13. 12. 2010 19:28
Jelitko