    Není to tak dlouho, co jsem na tuto stránku napsala jeden zážitek, který se mi stal. V závěru jsem psala, že další příhody jsem vložím někdy příště. No, a včera jsem narazila na jeden příběh o anděli strážném. Původně jsem chtěla psát o něčem úplně jiném, co se mi přihodilo, ale díky tomu příběhu jsem si vzpomněla, že mám vlastně podobný zážitek.

    Je to už asi dva tři měsíce zpátky. Rozhodla jsem se vyrazit do města a protože se mi nechtělo čekat na to, až pojede MHD, tak jsem vyrazila pěšky. Na mostě mi zazvonil najednou mobil.
    Příchozí sms. Ani mě nenapadlo si ji přečíst. Pomyslela jsem si něco o tom, kdo zas otravuje a šla dál.
    Přešla jsem jednu ulici, druhou a když jsem měla přejít třetí, blesklo mi hlavou, že mi vlastně přišla ta sms a měla bych si ji přečíst. Tak jsem se zastavila, abych si vytáhla mobil, který nosím vždycky ve vnější kapse kabelky (nemusím ho hledat dlouho uvnitř). V ten samý okamžik, kdy jsem se zastavila na chodníku a mobil držela v ruce, zabočilo náhle do ulice auto.
    Úplně ve mně zatrnulo. Kdybych se nezastavila, to auto by mě srazilo, protože bych se nerozhlídla a vkročila do silnice. Měla jsem obrovský štěstí. Zasáhl snad můj anděl strážný a přinutil mě, abych si přečetla tu smsku? (Protože jsem měla v úmyslu přečíst si ji až o dost dál, kde je klidný úsek?)

    P. S. trápí mě ještě jedna věc. Nestává se mi to sice každý den, ale často potkám osobu, kterou vůbec neznám, ale která je neuvěřitelně podobná lidem, které znám já. Jeden můj kolega prý někde četl, že komu se to stává, je na vyšší duchovní úrovni. Nevím, co si o tom mám myslet. Začalo to už na základce a za poslední čtyři roky se mi to přihodilo vícekrát (od tý doby, co pracuji).

    U tří osob jsem byla docela v šoku. Od základky přes střední jsem si dopisovala s Němkou (celkem osm let). Hned ten první následující školní rok jsem v jídelně spatřila jednu žákyni sousední školy, která jí byla neuvěřitelně podobná. Pamatuji si, že jsem se v první chvíli lekla, co tady proboha Anita dělá (potkávám ji dodnes - naposledy včera jsme ji potkaly se sestrou. Ta říkala, že je jí fakt podobná, takže se to nezdá jenom mně).

    Další případy se mi staly v mé práci. Přišel tam pán s menší skupinkou lidí. Já seděla ve vedlejší místnosti. Najednou mě upoutal ten hlas. Rychle jsem se podívala, kdo to je. Už už jsem chtěla vyběhnout a zpovídat ho, co tady dělá, ale v tom se představil. Jmenoval se úplně jinak. Někdo úplně jiný. Jenže ta podoba byla prostě neuvěřitelná. Navíc měl stejný ton hlasu, byl i stejně vysoký a štíhlý. A dostala mě ještě jedna věc. Studoval stejnou školu jako ten můj známý. Poslední případ se mi stal asi měsíc nebo dva poté (jsem průvodkyně v dole). Vybavuji si jenom, jak jdu se skupinou k východu z dolu. Za mnou se ozval hlas. Prudce jsem se otočila. Myslela jsem, že to mluví moje kolegyně. Jenže to nebyla ona. Jen jedna španělská turistka, jejíž hlas byl ÚPLNĚ stejný jako mé kolegyně. Nevybavím si už, jestli si byly i podobné. Jen mě to zarazilo, protože ona kolegyně mluví rovněž španělsky?

Stává se vám to také???

Vydáno: 15. 2. 2009

Přečetlo: 3349 čtenářů

Autor (vložil): tycoo

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...