Vaše příběhy

Osudové náhody

Ochrana anděla strážného? - (komentáře)

BlixaBB
:)
2. 07. 2009 11:48

stává. je to fakt haluz. stává.
Vojtas
ahoj
17. 03. 2009 1:19

Abych byl přesněj?í, on to auto ani nemohl vidět, proto?e automaticky zabočil na přechod je?tě kdy? se koukal jen na jednu stranu, tak?e čelem byl k tomu jedoucímu autu 180 stupňů.
Vojtas
Ahoj
17. 03. 2009 1:16

Jo jo, nedávno, kdy? jsem jel s tátou do ?koly, jsme projí?děli vesnicí a blí?ili jsme se k jednomu přechodu, zrovna jsem se díval na levo, kde ?el nějaký chlapec a zničeho nic, to zalomil přímo na přechod, ani? by se podíval nalevou stranu do silnice( podíval se jen vpravo), no a co to bylo za smůlu, ?e zrovna z té strany na kterou se nekoukal jelo celkem rychle auto i přes to ?e tam byl přechod. Tak ten chlapec vkročil na přechod, ale dál ne? 15cm za obrubník chodníku se nedostal, prostě se zničeho nic strmě zastavil, jako by někdo proti němu silně zatlačil - tak to přesně vypadalo. Auto kolem něj rychle prosvi?tělo v těsné blízkosti, byl od něj tak 10cm. Ale on si to ani neuvědovil, po té co se zastavil, pře?el silnici přes přechod. TAk jsem si řekl, dal?í andílek se zase trochu zapotil.
dalila
podobnost
10. 03. 2009 12:04

no a ja zas ked som bola mladsia tak ludom som sa stale na niekoho podobala,nie na jednu osobu co ju kazdy poznal ale vzdy pri spoznani niekoho a rozpravani sa na mna tak zapozeral a ta otazka a vies ze sa na niekoho mojho znameho velmi podobas? teraz sa mi to uz nestava,som uz starsia a clovek po preziti par veci ma uz taku svoju tvar co si myslim ze tazko moze mat niekto druhy,kazdy ma svoje tie vrasky a tak,ale po case ma uz zlostilo ked som sa vzdy na niekoho podobala
7man
Taky se mi to stává
15. 02. 2009 10:20

Hezký zá?itek. Jsou to osudové náhody? Andělé strá?ní komunikují s námi přesně takovým způsobem. Ne v?ichni naslouchají svému vnitřnímu hlasu. Chci v?ak reagovat na tvou poznámku o lidech, kteří jsou si podobní. A? jsem se musel smát tomu, co jsi napsala, ?e nejsem sám. Potkávám hodně lidí, kdy si vybavím přesně, ?e se někomu podobají a to nejen vzhledem, ale i vystupováním! U? se mi dokonce stalo, ?e jsem někoho (koho jsem třeba roky neviděl) oslovil jiným jménem, tedy tím, na koho se podobal. Asi si představíte, jak na mě dotyčný koukal. A podoba to byla dokonalá, to mi věřte. Také u? mě napadlo, ?e bych pozval ty dva stejné typy, aby se poznali (není to tak, ?e by ka?dý ?il na opačné polokouli, jsou to desítky km). Je mi ale jasné, ?e bych byl za blázna a jistě jeden hetero chlap není zvědavý na druhého a dost mo?ná, ?e kdy? jsou naladěni na stejnou vlnu, tak by si nerozumněli. Říká se, ?e ka?dý má svého dvojníka, mám to ale ?těstí, ?e je potkávám...