Dnes má svátek: Albert
Dnes je: Čtvrtek 21. listopadu 2024
Články / témata
Příběhy / témata
Fórum / témata
Ostatní
Přihlášení
- - Nová Registrace - -
Novinky
Připravili jsme pro Vás!
Vyhledávání
Počet přístupů
Spřízněné weby
Vaše příběhy
- Něčí přítomnost -
Kdo je to?
Když jsme se s přítelem a našim malým synem přistěhovali do nového bytu, všechno se zdálo tak, jak má být, ale ne na dlouho. Už asi po 14ti dnech jsem cosi zahlédla na chodbě. Měla jsem z toho divný pocit. Hned jsem to řekla svému příteli, že mi přišlo, že někdo na chodbě prošel, ale samozřejmě tam nikdo nebyl. Párkrát jsem ještě zahlédla siluetu, ale už jsem tomu nevěnovala tolik pozornosti. Ti lidé, co tu bydleli před námi prý měli dva syny, ale jeden z nich, ten starší, se prý zabil při autonehodě. Tak jsem si po vyslechnutí tohoto nehezkého životního příběhu řekla, že je to asi on. Byl tu zvyklý žít, tak at zůstane...
Jednoho večera, když jsem byla se synem sama doma, jsem šla sundávat prádlo na balkon, jelikož se hnala bouřka. Protože už byla tma, tak jsem si rozsvítila v kuchyni i v obýváku. Když jsem se dostala k prádlu u kuchyňského okna, tak jsem se koukla dovnitř... v tu chvíli byste se ve mě krve nedořezali. U kuchyňské linky stál muž v džínech a kožené bundě. Zavřela jsem oči, ale hned je zase otevřela a byl pryč... Byl to hrozný zážitek, ale na docela delší dobu i poslední. Až do včerejška....
Večer byl přítel zase na noční, tak jsem si psala na ICQ s kamarádkou a ta si ze mě začala dělat srandu, jestli se sama doma nebojím, když tam máme ducha a tím mi i vnukla se podívat na netu na nějaké stránky ohledně tohoto tématu. A narazila jsem na tuhle...
Všechno bylo v pohodě, dívala jsem se na fotky, které sem lidi posílají a četla si články, no a pak jsem šla spát. Když už jsem byla skoro tuhá a začala jsem se propadat do hloubky spánku a krásných snů, uslyšela jsem hroznou ránu, jako když mi někdo narazí do dveří u ložnice. Hned jsem vylítla co se děje, koukla jsem se na dveře, ale ty byly zavřené - máme u ložnice dveře, které jdou ztěžka otevřít, musí se hodně zatlačit. Řekla jsem si, že to asi bylo u sousedů nebo někde v baráku a spala jsem dál.
Ráno mě přišel probudit syn, v klidu si otevřel a hupsnul mi do postele. V tu chvíli jsem si to uvědomila. Kdo mu ty dveře otevřel? Má první otázka vedla k příteli: „ty jsi mu otevřel do ložnice?“ Přítel mi ale odpřísáhnul, že ne. Že mě chtěl nechat spát, tak by tam přeci malého nepouštěl. Hned mi bylo jasné, že ta rána, co mě večer probrala nebyla u sousedů ani nikde jinde, ale u našich dveří od ložnice. Nechápu ale důvod, proč by měly být otevřené...
Vydáno: 11. 9. 2008
Přečetlo: 2772 čtenářů
Přečetlo: 2772 čtenářů
Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ pro Makynu
20. 02. 2009 15:47
Lejla
¤ Ahoj
13. 01. 2009 9:43
Makyna
¤ To Silvie
12. 09. 2008 21:03
Axy
¤ pro Axy
12. 09. 2008 20:35
Silvie
¤ To Silvie
12. 09. 2008 20:15
Axy
¤ pro Axy
12. 09. 2008 8:35
Silvie
¤ To Silvie
11. 09. 2008 22:44
Axy
¤ Pro Zuziika
11. 09. 2008 19:15
Silvie
¤ pro Axy
11. 09. 2008 19:13
Silvie
¤ To Zuziika
11. 09. 2008 18:45
Axy
¤ Nemáte strach?
11. 09. 2008 15:20
Julie
¤ ...
11. 09. 2008 10:28
Silvie