Vaše příběhy

Ahoj,jak to, ?e se du?e mů?e zjevovat jen 21 dní a pak u? ne?Díky za odpověď

Ka?dopádně to není dobré.Duch toho chlapce by měl být u? jinde.Zřejmě je bloudící duch.Takoví se zdr?ují na místech pro ně známých.Zkuste pro začátek mu říct,aby ode?el tam,kam patří.Nikdy není normální,aby se duchové zdr?ovali někde v bytech a domech.Pouze v případě,?e je?tě neuplynulo 21 dní od úmrtí.Po 21 dnech po úmrtí,musí duch zesnulého být u? jinde.Pokud to tak není,tak je něco v nepořádku a mů?e to mít vliv i negativní na okolí.

Mluvim o tom pouze s dcerou (ta vsak zije v zahranici), pak trosku s pritelem a trosku se setrou. Ta vsak bydli take daleko nebo spise ja daleko od ni. Ona miva take mimosmyslove zazitky. Jednou sem jeji pribehy napisu. Jsou az neuveritelne, ale overene. Take se mi jednou stalo (byla jsem opet sama doma, byly asi tri hodiny odpoledne), ze jsem videla, jak predsini od vchodovych dveri do sveho pokoje rychlou chuzi prosla ma dcera. Jeste na ni volam ... "M., ty uz jsi doma?" A jen, co jsem tu vetu nahlas vyslovila, uz kdyz jsem ji vyslovovala, tak jsem si uvedomila, co to rikam za nesmysl. Vzdyt ma dcera to nemuze byt, vzdyt ta je prece v tuto chvili nekolik tisic mil daleko odtud. Daleko v zamori. No, ale ja ji i presto videla. Videla jsem ji tak hmotne, tak neskutecne realne. Ja nato hned vstala, zvedla jsem se a sla jsem "za ni" do pokojiku. A co bylo jeste horsi, dvere do toho jejiho pokoje byly otevrene, ac predtim byly zavrene.

Tak to byla opravdu stra?ná situace,obdivuju,?e ses z toho nezbláznila.Já taky mívám někdy pocity,jako by tu semnou někdo byl,jednou jsem tady o tom psala.Pak při?lo těhotenství,v?e se zklidnilo,ale ted u? se to opět dostává do starých kolejí...minulý týden jsem se cítila stra?ně,děli se mi podivné věci,nikdy jsem se doma tak nebála.Přesně jsi to vystihla slovy-kdo neza?il,tak neuvěří.....

Ja jsem tady psala pred necelymi dvema roky o tom, jak za mnou chodi muj otec, ktery jiz davno neni mezi zivymi. Psala jsem tu o tom, jak se zacal poprve objevovat az v den sveho 13. vyroci umrti. Od te doby po temer ctyri roky za mnou chodil. A stale vzdy, kdyz jsem byla sama doma a pokazde jenom v jedne urcite situaci. A to tehdy, kdyz jsem "vylezla" z koupelny, kdyz jsem mela na sobe pouze zupan. Nic jineho. A stal a koukal. Vzdy jenom chvilku. Co jsem se od nej dozvedela, tak to bylo stale jedno a to same, stale porad dokola, ze jsem jeho mala holcicka a ze nepatrim nikomu jinemu nez jenom jemu. (A to mi je pres 40). Hrozne. Pak pozdeji k tomu pridal to, ze se nemuze odtud odpoutat. A take jsem tu psala, ze jednou neprisel sam, ale privedl si jeste nekoho jineho. Prisli dva. A opet v situaci, kdy jsem byla vykoupana, na sobe jenom zupan a sedela v obyvaku na gauci. Tak to uz bylo dosti silne kafe i na me. Ono nestacilo, ze jsem se bala jenom jeho, natoz ted dvou. Dvou zbloudilych dusi. A zase jenom stal a koukal, stali a koukali a koukali ... Ptala jsem se proc?, proc?, proc? zrovna ja, proc zrovna za mnou? A odpoved byla, ze ho z rodiny vidim pouze ja a ze potrebuje ode me pomoci, at mu pomohu dostat se tam, kam patri. Asi po mesici se mi to podarilo a od te doby mam klid. Klid relativni. Jiz ho nevidim, ale citim. Jako kdyby se za mnou prisel jenom podivat, jak se mi dari. Nic vice. Proste ho citim, vnimam. Jako zrovna ted, kdyz tu tukam ta pismenka. Jsem opet sama doma. Citim, ze tu stoji vpravo vedle me. Tezko se vyjadruje slovy. Blazen vsak nejsem. Ten, kdo to nezazil, neuveri.

teda to muselo být opravdu nepříjemné!Já jsem takové bolesti neměla-spí? jsem cítila tíhu,jako by na mě někdo naléhal,nemohla jsem se hýbat ani křičet,pak to pře?lo.Jednou,kdy? se mi to zase stalo,tak jsem byla v polospánku a zdálo se mi,?e je vedle mě můj mrtvý otec a stra?ně se na mě tiskne a vlastně to mě to úplně probralo,a? jsem ze sebe dokázala dostat slova-tati co dělá?....tak to pře?lo,tak?e si říkám,?e to zamnou mo?ná chodil táta.Stalo se mi to normálně během dne,kdy? jsem se ?la natáhnout.Jinak v noci mě to pak je?tě párkrát vzbudilo,ale časem se to vytratilo.Dodnes nevím,co to mělo znamenat....

No, nechtela jsem o tom psat, avsak ... behem jednoho roku (nekdy pred 3 - 4 lety poprve) jsem zazila v noci velice bolestive probuzeni a zaroven bezmocnost. Citila jsem, jako ty, potrebu kricet, ale jako kdybych byla ochromena, paralizovana, neslo to. A ta bolest, ta byla na hrudni kosti. Byla silena. Strasny bolestivy tlak. Jako kdyby mě do hrudni kosti tlacil nejaky kamenny hrot. Myslela jsem, ze to nevydrzim, hrozne jsem se bala, ze umru. V tu chvili jsem si totiz myslela, ze ta bolest, ze to je proste infarkt. Mohlo to trvat tak 2 - 3 minuty. Pak najednou behem vteriny odeznela a me zase nic nebylo. Byla jsem z toho cela spatna. Kdyz se mi to prihodilo podruhe, opet jsem mela hrozny strach z toho, ze uz nevydrzim. Druhy den rano, cela vystrasena z toho, ze to urcite byl infarkt, jsem zasla na EKG. Pak jsem byla jeste na ECHO, protoze jsem se opravdu bala. Srdce mam zcela zdrave, po zadnem infarktu ci jine zmene na srdci zadne stopy. Kdyz se mi to stalo potreti, tak jsem si rikala, to uz neni samo s sebou. Od te doby mě jiz nic v noci do hrudi netlacilo, ale prestehovalo se to na jine casti tela. Minuly tyden me to take v noci probudilo, a to byl zase pocit, ze me nekdo drzi za pazi a tiskne mi ji k posteli. No a dnes v noci (vlastne uz vcera), to byly ty nohy. Stane se mi to vzdycky na zacatku usinani nebo chvili po usnuti a probudi me to, jak je to intenzivni tlak. Je to pocit, jako kdyby se nekdo o me opiral ci si na me dokonce na urcitou cast tela lehl a byl moc tezky.

-je?tě mě napadlo,?e bys mohla zkusit vystříkat byt svěcenou vodou.A nebo vem svěcenou vodou,obejdi dům kolem dokola,stříkej ji kolem a odříkávej odčená?...někde jsem o tom četla a prý je to účinné.

kdy? popisuje? tu tíhu,tak já jsem za?ila něco podobného.....Ale cítila jsem ji na hrudníku,?e jsem ani nemohla dýchat,a? kdy? jsem se sna?ila zakřičet,tak to pře?lo.Trvalo to tenkrát nějaký ten týden,ne? to zcela vymizelo,od té doby se mi to nestalo.

Jeste jsem chtela dodat, ze se v noci casto probouzim, "neco", "nekdo" me budi. Je to vzdy, kdyz jsem sama doma. Povetsinou je to ve stejny cas. Vim, ze to neco znamena, vim, ze me to pred necim varuje.

Chtěla jsem se zeptat, jestli Vám nevadí, ?e tam někdo s Vámi je. Sna?íte se s "ním" vycházet nebo by jste rad?i, aby zmizel pro v?dy? Nepokou?ela jste se ji? o něco takového?

Vá?ně zajímavý příběh....Pokud se vám opět něco přihodí,napi?te,zajímá mě to.