Vaše příběhy

Zdravíčko!

Až teď po přečtení tohoto článku a komentářů jsem si vzpomněla na moji "noční můru" či co to bylo. Když jsem měla taky kolem těch 8 a více let, tak se mi hodně zdávalo, (nebo jsem si to vždy myslela, že to byla jen noční můra) jak mě něco vždy přišpendlilo k posteli nebohla jsem se vůbec hnout byl to takový tlak, jako by na mě něco tlačilo. Neviděla nebo nepamatuju si, že bych viděla obrys nějaké postavy, ale spíše to byl pouze roh mé místnosti, ale nebyl bílý, ale černý a jako by na mě padal a tím mě tlačil k posteli. Měla jsem vždy nehorázný panický strach, ale po chvíli to vždy přešlo. Mívala jsem tů "můru" docela často.

Váš článek je velice zajímavý a věřím že pravdivý.
Slyšel jsem, že se mohou na lidi nalepi duše zemřelých tak mě napadlo že jestli se to nestalo v mládí i Vám. Mám kamarádku, která by vám mohla snad pomoct :)

tohle se stát mě,tak se zblázním. prostě bych v té místnosti nespala a nebo bych řekla mámě ať tam spí se mnou. tohle je nepředstavitelné. prostě zjistit jestli to vidí i další člověk. on mozek umí dost věcí. třeba to mohl být jen strach. psychologovi se s tímhle svěřit nedá. akorát by pak ukazovali prstem. že jste blázen.protože neumí přijít na příčinu. tak plácají že jste divná a tak. místo pomoci blázinec. mě děsí když si představím postavu na zdi nebo na stropě. hrůza. já se bojím moc. pak se na sebe zlobím proč čtu strašidelné věci. protože mě by tohle ani nenapadlo-nejsem strašpytel.ale přečtu pár takových věcí a přepadne mě strach. nebojte se určitě to bylo vytvořené jen v představě. ono opravdu stačí málo.

zdravím všechny...jelitko, děkuji ti za tvůj zájem, ale bohužel u mě to nepůjde, je to už jenom mým skeptickým postojem, navíc se nechci nechat napospas někomu cizímu, komu nevěřím...jinak pro doktory už cvok jsem, protože se odmítám v čemkoli léčit, jelikož prostě nedám krev, je moje, mám jí málo nevím proč...co se týče praktického lékaře, tak je to mladá moc hodná a trpělivá paní...cvoka ze sebe dělám sama:( ale samozřejmě že kdybych tohle všechno, co jsem napsala tady, řekla u nějakého psychiatra, asi mě velmi rychle uvede do přehledných tabulek, věřím, že ne všichni jednoduše znají všechno...a jinak, to že jsem to poprvé ventilovala tady, a šlo to, mě tak nějak dokopalo to oznámit i doma, takže je to venku, a mi je i tím lépe...pak, po obeznámení jsem si udělala hlubokou sondáž svého okolí, komu připadá moje myšlení jako u blázna, a prošla jsem...včetně informováného přítele...tak jsem možná něco mezi...big biz děkuji za odkaz a kouknu...

Tak ona ani hypnoza není hra- ono to někdy po ní bývá i horší, pokud hypnotizér neumí své řemeslo fakt dokonale.
Lela: pokud chceš, napiš mi na mail "prokopios@email.cz", napíši Ti pár kontaktů na několik osob, které by Ti třeba mohly pomoci, třeba i "jen" mailovou konzultací

ja si myslim,ze by te dal do pucu hypnotizer!Prave jsem prostudovala knizku TAJEMSTVI HYPNOZY od Dr.Petr Novotny a tak si neco najdi v internetu a uvidis.Ta hypnoza je teda neco!!!Treba ti tam najdou tvuj problem a odblokuji ti to.Budes volnejsi a v pohode.NIKDY!! nechod k doktorum,udelaji s tebe cvoka.Tomu oni nerozumi...

Mohl bych ti dát odkaz na stránky aluska.org, kde majitelka stránek radí občas lidem, jak se vypořádat s problémy duchovního charakteru. Já jsem její radu zatím ještě nepotřeboval, ale ostatní návštěvníci, kteří ji o pomoc požádali, byli spokojeni. Zkus se po jejich stránkách porozhlédnout a třeba tam najdeš něco, co by ti mohlo pomoct. A když ne, zkus jí sama napsat, co tě trápí a uvidíš.

ahoj...právě to hledám, a v blízkosti absolutně nic není...teda nikdo...takže kdo někoho osvědčeného aspon z moravskoslezského kraje zná, tak moc prosím o kontakt..ps a když jo, tak neberou telefon celý den, asi toho mají moc:)

Hele, když Ti lékař ani prášky nepomohly, je možná třeba zkusit něco jiného. Nějaká duchovní osoba třeba?

děkuji za Váš zájem, pro André...já to právě řeším, chodím k doktorovi, ale nepomáhá to, léky se přetáčí učinkem, nemůžu se opít dávat krev, krom toho doktora nikam nechodím aby mi nebraly krev, mám strach ze strachu,nesmyslný, ale panický.. bylo mi řečeno, že musím vědět příčinu, počátek a ten jsem našla hluboko v paměti jak to tu píšu...tak na padesát procent prožívám i dvacetkrát denně část strachu z té doby...a to jsem opravdu zapomněla..nechápala jsem to najednou, něco mě uzemnilo a tlačilo na zem, v práci v autobuse kdekoli...šla jsem i po čtyřech, lidi mi chtěli volat rychlou a to bylo nejhorší..jednoduše se točím v kruhu, a ted ještě víc, protože ani doktoři neví jestli je to pravda, co říkám, nebyli tam...jelitko: a další věci co se ktomu vážou, nějaký druh empatie nebo astrál. cestování to nevím, byla jsem zastřelena, přepadena, týrána a nebyla jsem to já...i takové blbosti, kamarádčin první sex...vůbec se jí to nelíbilo, dokázala jsem se vcítit do cizích lidí až jsem se jimi stala, ale naučila jsem se rozlišit já...ale nic konkrétního nevidím, proč to, když jim nedokážu pomoci...navíc nejhorší to bylo, když jsem byla malá...mám trauma ze žížal, které není moje..a já tovím,myslím, že mi to nepříleží lést někomu do života...Ale nutí mě to ted hned něco řešit v březnu na umrtí mého dědy, jsem slyšela jeho povzdech a pak to na mě křičelo, bylo to zlostné a pak prosilo, zoufalé..ale byly to zvuky..slyšel to i můj pes, ale přítel ne...vím že musím něco pochopit, řešit a hned...kdykoli jsem to zkoušela, v krku knedlik, studený pot a zas paralyza celého těla...ted jsem o tom napsala Vám, pak i řekla doma...neskutečně se mi ulevilo, najednou ten letitý tlak v krku polevil, ale zbytek je pořád, tak zas nevim, co dělat...díky všem za to co mi nikdo ještě nedal...

kazdy znas obcas ma spatne dny a na ty porebuje spis dobreho pritele,ktery psychicky podpori a to je vse.Jakmile to nekdo zacne resit pres "odborniky",tak to tady muze brzo zabalit.Lekari dokazi jen dobre rezat a krajet,malokdo stoji za to a na vic jsou to jen lide,takze zadne zazraky nelze ocekavat.
lela nikoho nepotrebuje je OK.

Není se za co omlouvat. Jsem si píše každý co chce, jestli tomu věřit či ne, to ať si každý posoudí sám. Ale pokud je tvůj příběh pravdivý a máš v 25 letech ty stavy úzkosti a bojíš se chodit ven, bez urážky - měla by si navštívit odborného lékaře. Jak s tím chceš dále žít?

Taky bych řekl, že se omlouvat nemusíš. A jestli ti někdo řekl, že jsi blázen a měla by ses jít léčit, tak ho neposlouchej. Tomu, co se ti stalo, věřím, protože je to tak realisticky napsané, že se nemohlo jednat o sen a ani o spánkovou paralýzu. Já jsem zrovna spánkovou paralýzu nazažil, ale myslím si, že by ses nemohla jen hnout a ne cítit, jak tě něco tahá z tvého těla. Zkrátka neřeš to, nejsi nemocná. Podle mě by se měl jít léčit ten, kdo ti tohle řekl.

taky jsem toho nazoru,ze tvuj pribeh se stava aproto patri do tohoto webu a jestli nekdo by ti poradil,ze se mas lecit,tak myslim ze ten sem nepatri.Me se to taky stalo.Ti ostatni,kterym se nic divnyho nestalo,tak nas maji za blazny,ale kam se tedy obratit,kdyz clovek nevi jak si vysvetlit ruzne zazitky nebo veci co se nam prihodili,ze?Ja osobne si nepripadnu blazen a uz ne pro leceni na psychijatrii.Co mas s toho lela,ja ti verim...ahoj!

No já jsem z toho nějaký zmatený. Já jsem původně myslel, že se jedná o několik zážitků z dětství. Jaké stavy se u Tebe projevují během dne?
Každopádně pokud jsi to zažila, tak příběh pravdivý je, ať už za tím bylo cokoliv. Tak jako tak to podle mě na tyhle stránky patří. Rozhodně se nemáš za co omlouvat.

Tak dobrý den, již toto píšu sem podruhé, asi problémy připojení, tímto se omlouvám adminovi za nepatřičný dotaz...přes prokopia a jeho odkaz jsem se dostala ke spánkové paralyze, a je asi možné nebo pravda, že jsem jenom nemocná, tím pádem tento příběh není pravdivý, vzpomínky jsou ale těžko to rozlišit...neříkám tím, že žádná spiritualita a energie neexistuje, jen to není můj případ...všem se omlouvám a budu jdu se léčit..

prectu si ho,me taky zajima,kdyz nekdo zazije neco podobnyho a ze nejsem v tom sama.Diky.

to mi připomíná příběh o zlatých očích, které popisoval malý syn mé kolegyně.Psala jsem o tom v příběhu Tajemná ložnice.Na této stránce si ho můžeš vyledat.

ja jsem v detstvi zazila taky neco podobnyho,mam o tom tady clanek "Divne oci" a to pamatuju ze se na me koukal jen jakysi "nekdo "ocima a to me teda pomohl od horecky co jsem v te dobe mela jako asi taky 4-5 lete dite a muzu rict ze to nehraje roli kolik me byloja si to taky dobre pamatuju jako to pise majitelka pribehu a ted s odstupem veku to proberu a pochopim jinac nez tenkrat.Ale zajimave bylo-nebala jsem se v te dobe.
Takze ti to verim,to je nekdo,kdo te sleduje a nemusi to byt nekdo zly,treba ti taky chce pomoct.Ale taky doporucuji se spojit se svym ochrancem,treba to pak pochopis lip.Stalo se ti po tom zazitku neco neobvykleho?

oprava ne doktor...

Tak děkuji za osvětu..přečetla jsem si i ty stránky na idnes...docela mi to zamotalo hlavu, ted teda nevím, v čem je teda počátek..co píše ten doktor, je u mne do písmene pravda...akorát se u mne ty stavy projevují během dne...v autobuse, všude...musela jsem vzpomínat, kdy jsem to zažila poprvé, co byl spouštěč..no tak ted jsem tam kde jsem byla ale děkuji, za informace, netušíte jak moc mi to dalo...

Už mě s krátkou odpovědí předběhl(a?) Houba. Já to vezmu trochu zeširoka- slovo mora, dnes asi spíše můra pochází z praindoevropského slova mor*, jehož odvozeniny se vyskytují téměř v každém z evropskýc hjazyků a obvykle znamenají něco, co má vztah ke smrti. Angl. mortal, něm. Mord, fr. mort, it. morte, šp. muerte, česky třeba mor...A práve jen tohle má společné s Tebou zmíněnou Moranou, bohyní smrti a zimy. Mora, je astrální bytost, démon a je znám prakticky po celém světě. Projevuje se tak, že ve spánku dusí zejména děti a mladé muže. To jak vypadá není důležité. Podle mého názoru se jedná o stav, který lékařská věda nazývá "spánkovou paralýzou". Což v u opravdu těžkých případů není jen nemožnost se hnout, ale i pocity drcení hrudi+dost reálné až pekelné zážitky (doporučuji třeba tohle si přečíst:http://radoslavbanga.blog.idnes.cz/c/163450/Spankova-paralyza-psychiatrie-vs-poltergeist.html).
K tomu křtu- pokud po něm toužíš jdi do toho. A určitě ti doporučuji se s tímhle zážitkem svěřit knězi, možná by ses divila, jaké mají v tomto poli zkušenosti, podobných historek většinou za život už pár slyšeli. Určitě se Ti nevysměje a třeba i něco poradí

No, jestli to mohl být astrální cestovatel? Můra se pokud vím říkalo lidem, kteří byli normální - živí a ve spánku nevědomě astrálně cestovali a vysávali energii lidí v okolí a pak se opět vraceli do svého těla - plní energie a nic si nepamatovali.
K dávání a braní energie dochází (obvykle v malé míře) i mezi "normálními" lidmi v běžném životě. Setkání s někým tě může vyčerpat, zatímco jiný tě "nabije energií". Využívají toho například i léčitelé. Děláš to i ty.
Vzhled té bytosti myslím není příliš důležitý. I astrální cestovatelé můžou měnit svoji formu. Není to tak pevně dané jako ve fyzickém světě. Každopádně ty příznaky (paralýza, tlak na prsou...) sedí na nějakou tu můru, upíra, nebo tak něco.

ahoj..proč si to myslíš nebo jak to víš? nejde o to vybrat si stranu?

jen maličká poznámka - křest tě prakticky ničeho nezbaví, jen (hm, jak to říct) se zařadíš do jednoho z mnoha šiků... :-)

Tak jako batole to nevypadalo,lezlo to pomalu po rukách od stropu dolů, mělo to korpus těla jako normální postava a tak jako z velké dálky, tunelu bubliny směrem ven ode mě, nepochopila jsem, jestli se to drápe ke mě nahoru nebo ke mě dolů..mělo to ostré rysy,bylo to opravdu divné, nepamatuju si ani oči, a to jsem se na to dívala přímo..ale nebyla to vzhledem nějaká typická zrůda zohavená..nevim jenom mě napadlo, ti co mají zkušenosti s astrálním cestováním, nebyl to nějaký cestovatel, který byl prostě blbě? oni taky můžou člověku, nebo živé bytosti energii vzít?rozumím tomu že některé bytosti vysávají energii, ale i veškerou?

Dobrý den,

děkuji,že jste taky napsala příspěvek a podělila se..kéž bych si tehdy taky schovala hlavu pod peřinu..možná se stačilo nedívat..:(

Ahoj. Pokud vím, tak s bohyní Moranou to nemá nic společného :-) Spíš s tzv. "můrou", "astrálním upírem" nebo něčím takovým. Útoky podobných bytostí údajně vypadají takto: Člověk je paralyzovaný, cítí velký tlak na prsou a špatně se mu dýchá. Je mu odsávána životní energie. Ráno se probudí extrémně vyčerpaný. Ty bytosti jsou popisovány takto: malé tělo (jakoby od batolete), velká hlava s množstvím vrásek a velké oči.
Nikdy jsem to (díky Bohu) nezažil a neviděl. Jenom jsem o tom četl. Ale těch případů je tolik, že se to dostalo i do mytologie, stalo se to tématem různých obrazů apod. Např.: <http://udu.ff.cuni.cz/soubory/galerie/19%20stoleti%20malirstvi%20Anglie/slides/04%20h.%20fuseli,%20nocni%20mura,%201781.html>

Ahoj..Uvědomuji si jak pracoval můj mozek tehdy a jak pracuje dnes:) Představ si i dítě může mít strach z nebytí a modlit mě učili prarodiče..Samozřejmě,tehdy jsem mluvila jinak,ale dneska to píšu takhle, osoba jsem pořád stejná. Jinak je věc každého co si o tom myslí, neznáš mě já neznám tebe, tisíc lidí tisíc pohledů..ale já to tu nepsala proto, aby mě někdo soudil, jestli to je pravda nebo ne, to záleží jen na tobě.....ale dejme tomu píšu to těm lidem, kteří se s něčím takovým taky setkali...

,že věty, které tu rozebírá Pagi,autorka napsala, aby přiblížila svou tehdejší situaci, není řečeno,že takto přemýšlela,ale v šesti letech už by to bylo možné.V té době jdou děti do první třídy a to byste se divili jak uvažujou.Jsem pedagog, tak o tom něco vím.Jinak jsem jako malá ležela v posteli a nemohla spát.Pozorovala jsem, jak se na stropě míhají světla od projíždějících aut.Najednou se přímo nade mnou objevila stejně světelná postava.Nevěděla jsem co to je.Chvíli jsem se na to dívala.Nehýbalo se to.Pak jsem z toho začala mít strach, protože to tam pořád bylo a já se otočila na bok a hlavu jsem schovala pod peřinu.Probudila jsem se až ráno.Od té doby se mi to už nestalo.

Hezká povídka, ale něco velice podobného tu je. Dále mezi 4-6 lety jestli dokážeš takto uvažovat cituji "jsem prosila Boha, modlila se, že udělám všechno, že neudělám už nikdy co jsem udělat neměla, jenom ať mi někdo pomůže" a také "Prosila jsem ať toho nechá, že to nevydržím, čekala jsem, až mi tím tlakem prasknou žebra, srdce, cokoliv.. ale ať už je po všem. Bylo mi jedno, jestli to přežiju, jen ať už to skončí.. a pak už nevím..."
to fakt není normální.
Uvedom si jak pracuje dětský mozek mezi 4 a 6 rokem života.
Opravdu hezký příběh, ale hodně přibarven. Vůbec bych tento příspěvek nebral vážně.

Prokopios,prosím Vás nemohl by jste se někdy obšírně rozepsat?.já o Moře nemůžu nic najít..krom toho že se jmenuje Morana a je paní zimy a smrti...a na jaře se pálí a topí..což je sice super, ale nechci ji už na živo vidět..

Děkuji všem za komentáře...zařídím se podle nich,Prokopios: kvůli tomu se chci nechat pokřtít, a pro Grebenu, něco mi to opravdu dalo,ale myslím že určité schopnosti nám nenáleží, zvlášt když jste dítě a nevíte jak s nima nakládat..pro Bigbize..já ani nevim kdo mi tenkrát pomohl...vím že anděla mám, ale bojím se už prosit..opravdu moc děkuji za příspěvky...

Dle mého názoru se jednalo o bytost, kterou již staří slované nazývali "morou". Noční démon, který dusí spáče, zejména děti je znám v legendách různých národů od nepaměti. Jsem dneska dost unavený, nebudu proto psát obšírně, ale udělala jsi velice dobře, že ses obrátila o pomoc k Bohu.

Taky zajímavý zážitek, stejně jako příběh autorky. Ze svých zkušeností ti můžu říct, že jsi nejspíš viděl anděla. Aspoň podle toho tvého popisu si to myslím. A měl jsi strach, když jsi to viděl, nebo ne? A teď k příběhu autorky. Podle toho, co vím různě z internetu, nebo i z vlastních zkušeností, se domnívám, že tě navštívil démon, který tě z nějakého důvodu chtěl vytáhnout z těla. Ale proč, to netuším. Bylo dobře, že jsi se ubránila. Jinak co bych ti poradil. Pokud se budeš cítit úzkostlivě, nebo budeš mít nevysvětlitelný pocit strachu, zkus udělat tohle. Zavři oči a v duchu požádej svého anděla o pomoc. Je to sice divné, že každý člověk má svého anděla, ale je to pravda. Měla by jsi cítit úlevu a takový klid. A když to zabere, můžeš to praktikovat pokaždé tak dlouho, až strach zmizí. Vím, že to vypadá divně, ale opravdu to funguje.

Takže je Ti 25? Mě je 24. Nestalo se mi sice to co Tobě, ale taky v 5-6 letech jsem viděl postavu u postele...byla stříbřitě bíla kolem 2 m vysoká, asi na mě koukala, i když neměla obličej. Nevím jako by se v první polovině 90 let něco dělo...taky jsem na to v pubertě pozapomněl nebo jsem to vytěsnil na okraj vzpomínek, ale vlastně si to dodnes moc dobře pamatuji...ale jak mluvíš o tom tlaku na hrudi, něco podobného jsem zažil asi před rokem, akorát ten tlak byl na nohou...a něco mě vytahovalo z těla...no a před půl rokem jsem z těla vystoupil...možná budeš mít taky podobné zážitky...možná Ti to v dětství zasadilo semínko nějakých schopností, které v dospělosti vyklíčí...:) Myslím, že se ale určitě není čeho bát