Vaše příběhy

"znehybnění" je fáze mezi spánkem a bděním, kdy u? (anebo je?tě) není správně aktivován motorický NS. To se mů?e stávat vcelku bě?ně a není to známkou ?ádného nadpřirozena, ka?dý k tomu má jiné dispozice. Nic to ale nemění na faktu ?e je toto rozhraní velmi výhodným časem pro v?emo?né paranormální jevy a aktivity :-)

Stra?ením, vázaným na osobu, jsem myslel, ?e podle v?eho nijak nesouviselo s domem (to by tam něco podobného za?ili dříve či později i jiní obyvatelé), ale ?e onen duch se sna?il navázat kontakt s někým, kdo je schopen ho vnímat, co? jsi v daném případě byl ty. Sám jsi ostatně psal, ?e se ti to stalo přinejmen?ím dvakrát; zjednodu?eně řečeno, byl jsi v pravou chvíli na pravém místě. Nejsem si jistý, jestli citlivost na paranormální jevy je otázkou dědičnosti (v na?í rodině kupříkladu nikdo ničím takovým "netrpěl", já jsem jediný) - podle mě jde o jistý druh talentu, který má řada lidí, a zále?í v?dy na tom kterém jedinci, jak s ním nalo?í a jestli si ho vůbec uvědomí. Souhlasím s tebou, ?e to často není nic příjemného, spí? naopak, ale kdy? u? takové nadání má? a jsi si ho vědom, jeho potlačování ti asi moc u?itku a klidu nepřinese - chápu, ?e má? strach z neznámého, ale pokud s tím nechce? nějak pracovat, ber to jako součást své osobnosti a sna? se s tím vyrovnat. Sorry za předná?ku, ale tohle je opravdu téma, o kterém se dá mluvit dlouho :)

Na stra?ení v domech relativně nových (např. panelácích)není nic zas tak divného - přesto?e vět?ina takových případů se odehrává v nemovitostech spí?e star?ího data, kde se toho ji? mnoho událo (a nemusí jít nutně o nějaké hrůzostra?né historie), nejde rozhodně o nějaké absolutně platné pravidlo. V tomto konkrétním případě navíc mohlo jít o úkazy, spojené nikoli s místem, ale s osobou pozorovatele. Tvou teorii mů?u v podstatě potvrdit - jak v bodě, ?e děti jsou k těmto jevům mnohem vnímavěj?í ne? dospělí, a to z řady důvodů, mj. proto, ?e oproti dospělým nejsou tolik ovlivněny obecně sdílenými názory a předsudky, tak i v názoru, ?e i dospělý člověk se k paranormálním úkazům mů?e stát citlivěj?ím vlivem různých okolností (četby apod.). Sám mám takovou zku?enost. Skepse při posouzování takovýchto událostí je sice namístě, mělo by v?ak jít o zdravou skepsi,přístupnou diskusi, nikoli o apriorní předsudky a zaslepenost typu "nic takového prostě neexistuje", kdy jsou v?ichni, kteří zastávají odli?né mínění, pova?ováni za lehkověrné blázny nebo rovnou podvodníky. Efekt "skeptika ve skupině", působícího jako "ru?ička", je dobře známý například ze spiritistických seancí, kde v?dy spolehlivě znemo?nil jakýkoli pokus o seriózní výzkum - to ov?em nedokazuje, ?e paranormální jevy jsou jen dílem bujné fantazie, jak potom tito lidé rádi tvrdí.