Vaše příběhy

Zdravím vás, zase jsem si přečetl Vá? příběh jedním dechem a spolu s přečtením mi vyvstala otázka. Ale ne? Vám jí polo?ím rád bych Vám řekl co se stalo mě za poslední 2-3 týdny. Jedna moje známá měla autonehodu v prosinci (mo?ná jste o tom četl v novinách - Mazda a Hyundai Accent na sokolovsku) a při této nehodě jí zemřel man?el. Období vánoc a dal?ích asi 4 měsíců byla nejdřív v nemocnici a pak u sestry, aby se o ni mohla starat. Kdy? se vrátila domů, tak začla třídit oblečení po svém zesnulém man?elovi a jeliko? jí bylo líto to vyhodit, tak nám to dala, ?e se nám to mů?e hodit. Já chodím spát dost pozdě a koukám se na netu na filmy, a v?dycky od 23:30-1:30 jsem sly?el takové divné zvuky, jakoby bouchání do zdi z místnosti, kde byly ony pytle s oblečením. Poka?dé venku ?těkal pes jak ?ilený a v?dy, kdy? jsem vypl film a zaposlouchal se, tak to přestalo. Nakonec mi poradili (to abych zjistil jestli je to opravdu on) abych si ty pytle s tím oblečením dal k sobě do pokoje. V těchto půl dvanácté jsem seděl s notebookem v kuchyni a ozvala se rána. Tak jsem vyběhl a jeden pytel ktery jsem polo?il na postel, tak spadl. Pak si ty pytle vzala sestra a odvezla je na charitu a od té doby se nic takového neděje. Myslíte, ?e ?lo o onoho man?ela? Proto?e při dávném setkání s duchem jsem jako by úplně zdřevěněl a nemohl se hýbat, mluvit ani otevřít oči. A tím se dostávám k mé otázce ze začátku. Stává se Vám taky to ztvrdnutí ve spánku, kdy se nemů?ete pohnout, mluvit ani otevřít oči?

ty příběhy jsou zajíMAVÉ-FAKT....

je to divné, je to v?e tak zvlá?tní, víte já tomu nikdy nepřikládal sebemen?í význam, nikterak mi to krom občasného strachu nezasahovalo do ?ivota, nikoho neohro?ovalo, ale a? po smrti mámy, se nám začali doma dít skutečně nepříjemné věci a hlavně jsem byl v ohromných obavách z věcí pří?tích kvůli synovi.Někde jsem si přečetl, ?e na "vlně lásky se mů?e do reálného ?ivota přenést skrytá negativní energie, která mů?e bát lidem nebezpečná. A jestli si připadám normální? :-)) myslím, upřímně myslím, ?e nejsem normální :-) někdy se podle toho i chovám, udělal jsem v ?ivotě takových kravin a blbostí, ?e ani nemohu být normální.A k těm paranormalitám, ne?iju pod jejich vlivem, dnes u? né, ale to bych Vás připravil o konečné vyprávění, ke kterému zde za nedlouho dojde.Ka?dopádně děkuju za Vá? komentář a pokud se Vám líbil, nebo jste v něm na?el něco společného, dejte mi určitě vědět.

Jak tedy vidíte s odstupem času v?echny va?e paranormální zá?itky? Jako nechtěné prokletí nebo spí? jako dar, za který jste vzhledem k nabitým zku?enostem vděčný? Já rozhodně nejsem z těch, pro které by bylo něco podobného denním chlebem, musíte se oproti "obyčejným" lidem cítit tak nějak "osvíceně":) Připadáte si sám vůbec normální? (určitě nemyslím nic ve zlém!:)