Vaše příběhy

No,budto jste velmi citliva na duchy a nebo je to nejaky psychicky problem a doporucovala bych vam aby ste se stavila u odbornika(nemyslim tim ze ste blazen) A k tomu domku zkuste te pani slibit ze se o dum budete starat a poproste ji jestli by nemohla odejit snad sem vam nejak pomohla..preju vam klid do vaseho zivota snad se to zlepsi:(..

Otevřené prostory mi teda nevadí (ve dne aspoň), dokonce v pubertě jsem si dávala rande večer na hřbitově a smála se klukům, co se báli :o))) Dneska je mi 21 a v noci (prostě jak se setmí), se bojím být sama v bytě, jít sama vynést hned před dům odpadky.... Kdy? je doma přítel, jsem naprosto v pohodě, ale kdy? musí slou?it noční.... raději koukám do dvou ráno na TV nebo si pí?u s kámo?kou (při tom v?ude rozsvíceno) a kdy? jdu spát, musím mít také rozsvíceno, a i tak mám z něčeho strach a nevyspím se prostě dobře. Je zajímavé, ?e tenhle strach jsem cítila, kdy? jsem je?tě bydlela s na?ima, pak kdy? jsem bydlela u přítele a jeho rodičů, a dneska v na?em 2. pronajatém bytě. Jediné místo, kde jsem se nebála sama v noci spát, byl první byt, který jsme si pronajali (byli jsme tam jen chvilku), a to přesto, ?e byl v přízemí, jsem si troufla mít i otevřený balkon a cítila jsem se opravdu bezpečně. Nikde jinde a taky mě nikdo nechápe :o(

Ale ovládla jsem je. Nejhor?í to bylo, kdy? mi bylo míň jak 12.. Myslím ?e ka?dý úterý jsem měla flétnu a poka?dé jsem po flétně musela být doma sama více jak 3 hodiny. kdy? byla zima, tak to bylo nejhorčí. Měla jsem rozsvíceno v obýváku, zata?ené závěsy, v?ude rozsvícená světla a bedlivě jsem sledovala prosklené dveře, jestli se tam něco nemihne nebo prostor za sebou... stra?ný bezdůvodný pocity strachu. Měla jsem ve 14 takovou divnou fobii z otevřeného prostoru, ?patně jsem třebas nesla pobyt pod otevřeným nebem, katedrály, kostely, tělocvičny.. pak to samo zmizelo... No u toho strachu jsem si jistá, ?e mě někdo ovlivňoval (bratr se bál se mnou spát v pokoji - ne ?e bych byla stra?idlo ale byl malej srabáček - a v?dycky utíkal spát k rodičům a kdy? u? se mnou spal, tak musel mít při usínání zapnuté světlo, na co? jsem si brzy zvykla a tu jeho fobii pochytila od něj...).. příběhy od ostatních lidí a horory tomu strachu velmi napomáhají... Podle mě by to chtělo postupně si zvykat na tmu, ale jenom pomaličku... jestli je ten strach skutečně silněj?í, neváhala bych nav?tívit nějakého odborníka, který by pomohl.

Bojím se být sama,bez přítomnosti jiných lidí,proto?e mám pocit,a to v?ude,kam přijdu,?e tam nejsem sama...

Je to strach ze samoty - bezduvodný strach, nebo spí? pocit jakési cizí přítomnosti? Ten duální sen je zvlá?tní, myslím, ?e ve va?em domku by se mohlo vyskytovat něco paranormálního, nejspí? astrál. Ti jsou ale prakticky v?ude. razzorshade@centrum.cz