Vaše příběhy

je zvlá?tní ?e pokud opravdu někoho milujete a on odejde tak to vycítíme,ale je to asi dobře. Kdy? před necelými 4 roky umřela babička tak to byl ?ok,ale v tu dobu se stali i dal?í věci.Babička umřela v poledne a ten samý den se ve 4 odpoledne narodil kamarádce kluk.A ten samý den,ale před 21 lety se moji rodiče brali.Nemyslím si ?e to je náhoda

ahoj jsem u hasičů nákej ten pátek a se smrtí vlasně bojuji ka?dej den ale občas se mi stává hlavně u dopravních nehod kdy? na?e auto stojí 20 m od nabouraných vozů tak prostě vycítim ?e ty lidi jsou k.o. a to jsem je?tě v autě no lékař to jen potvrdí a my tu mrtvolu vyprostíme a kdy? to nejde tak lékař tělo rozře?e a na pitevně se to dá zas dohromady ale to u? zasahuju do detailu

Má? pravdu,?e tyto zá?itky se nezapomínají.My jsme takto odvezli do nemocnice mýho tátu,doprovodili ho na pokoj a kdy? jsme odcházeli,já se ve dveřích ohlédla a na?e pohledy se na okam?ik potkaly.Já v tu chvíli věděla,?e táta v tý nemocnici zemře.Do dne?ka vidím ten jeho pohled a mám výčitky svědomí,?e jsem se s ním nějak citlivěji nerozloučila,zemřel toti? hned druhý den dopoledne.