Vaše příběhy

Celkem tvému výkladu věřím a chápu mu. Ale také si myslím, ?e podstata byla v něčem jiném - ne v ději (toho co se dělo kolem) ale v mých pocitech, v atmosféře kolem a v mých reakcích na různé zvlá?tní podměty (a ?e jich v tom divném snu bylo hodně). Přípravu na boj bych netypoval podle toho co byli ti lidé zač (nevím jaké měli oblečení), ale přípravu na boj bych typoval podle té atmosféry co byla v?ude kolem - "profesionálně vyvolávaný umělý klid" a poslu?nost koní. Ale jestli ?lo o válku nebo co - to mě ani nezajímá, ale spí? to o co vlastně ?lo. Hlavně mi jde o poznání sama sebe skrze tento sen - skrze moje reakce a chování v tom snu, kterým jsem se sám (ve stavu bělosti-"probuzení") divím. To chci vysvětlit a ne to, kde jsem byl a o jakou ?lo situaci. ?e jsem byl v minulém ?ivotě nějaký bojovník, jezdec? To jsem chtěl sly?et - o to mi jde (o charakter). A docela tomu věřím. Proto?e u? dvakrát jsem se ocitl v blízkosti smrti, u? dvákrát jsem se dostal do situací, kdy by si ka?dý na mém místě (i tehdy já) mohl myslet, ?e smrt je za dveřmi. Poprve ?lo o bouračku na motorce (to bylo první den v auto?kole, kdy jsem na jízdy při?el úplně vynervovaný, úplně mimo a neposlouchal jsem proto instruktora) - to jsem čelně zapíchl do betonové zdi a po druhe to bylo v automobilové bouračce, kdy jsem ve velké rychlosti dostal smyk a málem jsem skončil ve stromě. Obě situace měli před nárazem/ubr?děním jedno společné - pocit (velmi podobný i v tomto snu - kdy? přicházela ta záře a cítil jsem konec). Pocit o kterém nevím, jestly byl vyvolaný mým zdarvím rozumem (či naučenou my?lenkou), nebo mojím charakterem - který chci poznat. (Nebo něčím jiným - hlasem nějaké nadpřirozené bytosti.) A do teď nevím čím. Ten pocit bylo to, ?e mám zachovat chladnou hlavu, něco udělat abych zachránil tomu nejhor?ímu ale nejsilněj?í v tom pocitu byl nějaký vnitřní klid, který mě zachoval i po bouračkách klidným - absolutně ?ádný ?ok. Kdy? nad tím pocitem tak přemý?lím, tak mi někdy připadne, jako by se mi ta chvilka před nárezem nějak zvlá?tně líbila. ?e jsem byl jezdec? Proč ne, miluji rychlou jízdu, přitahuje mě. Hned jak jsem měl díky financím mo?nost, udělal jsem si řidičák zároveň na auto i motorku... Ale pořád jsme se nedostali k odpovědi - proč ten pocit mám, proč je v?dy stejný, proč se mi vlastně líbí, co ten pocit přesně vyvolalo a kdo přesně jsem?

Já sice s vykládaním snů nemám ?ádné zku?enosti, ale tohle to mi připadá jako něco z minulého ?ivota(nebo něčeho podobnýho) a souhlasím s Dagonetem. Tzn. ?e sis najednou vzpomněl na něco z minulého ?ivota kde jsi byl jezdec a ?el jsi do bitvy kde jsi zemřel.

Neměli ti lidé na sobě zbroj, nebo zbraně, nebyli ti koně ve zbroji? Mě to připadá, jako kdy? mají jít na smrt, do bitvy, nebo na ta?ení. Jezdci.

Zdravím. Tvůj sen na mě dýchl příjemný uklidňující pocit. Při jeho čtení jsem si to v?e automaticky v duchu představovál. Vybavila se mi kamenná dlaba náměstí, vyrovnané řady lidí s koňmi, pocit klidu a ?e u? nikam nespěchám, a u konce zesilující příjemné světlo které s pocitem míru rozostřuje v?e kolem do nádherného zlatavého oparu. Neznám definici pojmu nostalgie, ale řekl bych, ?e jsem se cítil nostalgicky. Děkuji.