• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Články

- Kontakty se záhrobím -

Zavírám oči a odpoutávám se od všeho. Nevím proč, ale vynořuje se mi vize o tom, jak se duše zjevuje v našem světě.

Se Stvořitelem se kontaktuje právě duše člověka, nikoli tělo nebo vědomí. Jestli-že se naše duše nebudou periodicky vracet ke Zdroji všeho, tak postupně přijdou o vyšší energii. Zapomenou na pocit vyšší lásky, na vyšší požitek, jakým je jednota s Bohem, která současně je i zdrojem vyšší energie. Duše začínají ochabovat, slábnout, a potom začnou degenerovat i naše fyzická těla.

Je zajímavé, proč duše nadprůměrných dětí přicházejí k nám skrze střed Slunce? V paměti se vynořuje obrázek, který předchází početí. Osamělá duše, která září a třpytí se, přichází na náš svět z jiných světů. Méně než hodinu trvá její vstup do středu Slunce a setrvání tam. Potom nějaký čas krouží kolem Slunce a až pak, za dva tři týdny, se vypravuje k Zemi. Nějaký čas duše přebývá v oblasti Jižního pólu, pak poletuje kolem Země, zase se vrací k Jižnímu pólu a začíná postupně klesat na Zem.

Kolem roku se nachází vedle budoucích rodičů, přesněji vedle matky. V tento čas probíhá vzájemné působení duší. Duše budoucího dítěte se má sblížit s duší matky a spojit se se svým vnějším energetickým obalem, ve kterém se nacházejí informace o rodičích, předcích a potomcích.

Když jsem psal dvanáctou knihu, myslel jsem, že život vznikl v prostoru mezi Sluncem a Zemí, a pak jsem pochopil nesmyslnost tohoto předpokladu. Když duše přicházejí z jiných světů, tak podle logické úvahy se musí tam i zrodit. Jakýkoliv proces je opakováním kosmického cyklu, a to znamená, že život, nebo to co bylo před životem, se zrodilo spolu se vznikem vesmíru.

Viděl jsem i to, co se děje s duší zemřelého člověka. Tři dny duše bloudí kolem těla, v tento čas je energeticky ještě jednotná s tělem. Do devátého dne duše putuje mezi Zemí a Sluncem, periodicky se vrací k naší planetě. Po devíti dnech se zbavuje vnějších vrstev a odpoutává se od pozemského života. Začíná se příprava k přechodu do záhrobního světa. Vstup do něj probíhá po čtyřiceti dnech někde mezi Zemí a Sluncem. Čtyřiceti dnů je zapotřebí k tomu, aby zbořila vrchní vrstvy vědomí, které spojují člověka s pozemským životem. Za tento čas veškerá informace, shromážděná v minulém životě, se má zobecnit, stlačit se a přejít v podvědomí, nebo-li v tenké vrstvy duší.

Potom se duše dostává do záhrobního světa a přibližně rok se tam nachází. Jestli-že člověk v průběhu života neshromáždil hodně vnitřní agrese, tak jeho duše se nenachází pořád v záhrobním světě, ale přechází v jiné světy. Čím čistší je duše, tím blíž k Stvořiteli proniká.

V příštím živote taková duše může dostat unikátní osud a velké možnosti. Duše některých zvlášť čistých lidí do čtyřiceti dnů krouží kolem Slunce, pak vchází do jeho středu a vydává se do jiných světů, mimo svět záhrobní.

Duše nevyspělých lidí přicházejí přímo ze záhrobního světa a směřují k Zemi, odcházejí také klidně a drží se dál od slunečního záření. Zřejmě ti, kteří podvědomě pamatují na to, se snaží čím dál zachovávat své zemřelé tělo, předat ho zemi. Obřady, které se zakládají na uschování nedotknutelnosti těla zemřelého, jako jsou balzamování, stavění bohatých hrobů, sarkofágů mají v sobě zvýšenou tendenci zachování vnějších energetických obalů. Tyto obřady mocně připoutávají duši zemřelého k Zemi a komplikují jeho existenci v novém ztělesnění, protože pro duši je těžké přejít ze záhrobního světa do jemnějších úrovní. Duše čistých lidi odchází skrz střed Slunce okamžitě do jiných světů.


Tento článek je volný překlad úryvku z knihy S.N. Lazareva První krok v budoucnost (S.-Peterburg 2007)