Články

- Kontakty se záhrobím -

Co se stane po smrti?
Příští ráno Ford začal hovořit o těch, kteří očekávají, že po své smrti spatří anděle s harfami a Boha sedícího na trůnu. To je představa řady věřících, která se však nezakládá na pravdě. Andělé žijí, ale jsou to bytosti přebývající ve vyšších úrovních bytí, k nimiž prozatím nemáme přístup. Ostatní zde vnímáme v souvislosti s aurou, jež každého obklopuje. Nepohybujeme se pomocí křídel, ale silou svého myšlení a představivosti. Představíme si, že jsme tam a tam, a okamžitě se tam ocitneme.

Křesťané věří, že bychom se měli za duše zesnulých modlit, a dovol mi říci, že vaše modlitby nám zde skutečně pomáhají. Jsme si vědomi a cítíme vibrace, jež takové modlitby vytvářejí. Co se našeho věku týče, pak většina z nás je v těch nejlepších letech, nezávisle na tom, kolik nám bylo, když jsme sem přišli. Dokonce i děti se velmi rychle stávají dospělými, neboť na počátku všechny duše byly stvořeny najednou, a tak jsme vlastně všichni stejně staří.

Patrně tě bude zajímat, jak se zde díváme na svůj pohřeb. Tuto příležitost, kdy se s námi naši příbuzní a přátelé přicházejí rozloučit, si přirozeně nenecháme ujít. Rádi bychom jim samozřejmě dali najevo, aby netruchlili, že jsme zde a že nám vůbec nic nechybí, ale jako nehmotné duše nás přirozeně nejsou s to vítat.

Zeptala jsem se Forda, zda i duše zvířat jsou nesmrtelné. Čas zde pro nás nemá vůbec žádný význam, odpověděl. Nic živého neumírá, smrt neexistuje. Vše živé, co bylo stvořeno, žije i po své takzvané smrti. Může však výrazně změnit svoji podobu. Pes, který byl přejet automobilem se ve svém dalším životě může stát tygrem. (Toto tvrzení je v souladu s tím, co během jednoho svého výkladu uvedl americký mystik Edgar Cayce. Na otázku jisté paní, zda ve svém předchozím životě znala svého psa, odpověděl, že byl její kočkou).

Z pohledu Boha, duše psa dosáhne dokonalosti, upřednostňuje-li zájmy svého pána před svými vlastními. Jaký to nádherný příklad pro nás všechny! I my se musíme naučit myslet spíše na potřeby druhých než na své vlastní.

Stromy, ptáci, zvířata a každá živá věc mají jiný typ duše než člověk, mají takzvanou kolektivní duši. Stejně tak lidé reagují na projevy lásky. I ony plní jim přidělenou roli a snaží se stát krásnými a dobrými. Proto například rostliny jsou citlivé vůči našim myšlenkám a pocitům, a projevujeme-li jim lásku, pak rostou rychleji. Některé druhy zvířat, jako například dinosauři, z povrchu zemského nakonec zmizely, neboť představovaly hrozbu pro člověka a další živé bytosti. Nechť je to varování pro člověka ? pokud by i on ohrožoval ostatní formy života, pak by ho mohl potkat stejný osud. Pracuje člověk třetího tisíciletí, který znečišťuje potoky a řeky kdysi zcela čistý vzduch, na své vlastní zkáze jako kdysi dinosauři?


Z knihy Poselství z onoho světa od Montgomeryové Ruth

Vydáno:   30. 04. 2009

Přečetlo:  5214 čtenářů
Zdroj:

Autor (vložil): Badatel



Komentáře k článku...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ vďaka
1. 05. 2009 15:32
garias
¤ Garias
1. 05. 2009 14:58
Jaroslav
¤ ako to tak teraz
30. 04. 2009 7:55
garias
¤ absolútna pravda
30. 04. 2009 7:48
garias
¤ Blábol
30. 04. 2009 4:42
Jaroslav
¤ menšia poznámka
30. 04. 2009 0:39
garias