Při okultních útocích hraje mnohdy významnou roli osoba, která se v minulém životě zabývala čarodějnictvím. V mnoha případech bývá motivem pomsta, ale často se vysílání astrálního těla ve spánku děje nechtěně, spontánně. I mezi dnešními médii a senzitivními lidmi jsou takoví, kteří již ve středověku čarovali a uměli se odpoutat od hmotného těla.

Zkušení okultisté se skutečnými a hodnotnými médii zacházejí velmi opatrně. V začátcích mého okultního studia se stalo, že jsem za nabyté zkušenosti draze platila. Především, když jsem hlavou bila proti překážkám.

Tehdy jsem se seznámila s jednou paní, která měla velký zájem o psychické záležitosti. Byla vnímavá, vyhýbala se všemu nečistému a ošklivému, živila se výhradně syrovou vegetariánskou stravou a odmítala i vejce. Přes tyto všechny vlastnosti a zvyky s velkým zájmem podrobně četla zprávy o vivisekci ? pokusech na živých zvířatech. Kdybych již tenkrát byla zkušenější, věděla bych, že její záliba vycházela ze zárodku sadismu, který byl ukryt v její přirozenosti.

V době, kdy jsem se s ní seznámila, byla v důsledku přepracovanosti na pokraji zhroucení. Navrhla jsem jí, aby opustila Londýn a přijela za mnou na venkov do Hampshire, kde jsem se měla účastnit okultního školení. S radostí nabídku přijala a záhy se objevila v domě, kde jsme již byli všichni shromážděni. Připadala nám zcela normální, přátelská a stala se oblíbenou.

Po příjezdu z nádraží, když vystoupila z kočáru, ve kterém byl zapražen starší kůň, přišla k němu a poplácala ho. Kůň jinak vždy zcela klidný, spíš apatický, sebou najednou trhl, jakoby ho někdo píchl. Pohodil hlavou a k velkému překvapení kočího couvl s kočárem, div že kočár nepřevrhl do příkopu. Tehdy kočí řekl, že něco podobného ještě nezažil a přitom se podezíravě díval na naši novou návštěvnici.

Slečna L si však z této příhody nic nedělala. Zůstala klidná a usměvavá. Té noci, což se mi nestávalo, mne probudil děsivý sen. Zápasila jsem s nějakým závažím na mé hrudi, ale i později, když jsem již zcela procitla, jsem stále cítila v pokoji něco zlého. Vyslovila jsem ochrannou formuli, kterou jsem znala a vše se uklidnilo.

Ráno u snídaně si téměř všichni stěžovali na neklidnou noc. Měli jsme stejné zážitky. Slečna L mínila, že takové věci by se neměly probírat u snídaně, protože to není zdravé. Do otevřeného okna nahlédla naše sousedka, pozdravila a stěžovala si, že měla děsivý sen. Jakoby jí na hrudi leželo nějaké závaží. Později nás navštívila další sousedka, která měla v noci stejné pocity.

Tyto děsivé sny pokračovaly i v příštích dnech. Nenašli jsme však žádný bod, ze kterého by bylo možno vytvořit diagnózu. Přisuzovali jsme tyto sny špatnému chlebu, který jsme kupovali u místního pekaře.

Jednoho dne jsem měla určité nedorozumění se slečnou L z důvodu její přílišné sympatie k mé osobě. V noci se mi pak zdál velmi děsivý sen. Závaží na mé hrudi jakoby mne chtělo zcela rozmačkat. Viděla jsem zřetelně hlavu slečny L, zmenšenou na velikost pomeranče, která se vznášela na konci mé postele a cenila na mne zuby. Tentokrát jsem o svém snu nikomu nevyprávěla, ale dva členové naší společnosti hovořili o podobném zážitku.

O dva večery později, před spánkem, jsem měla pocit, jakoby ve vzduchu viselo nějaké neštěstí související s naším domem. Tento pocit byl tak silný, že jsem vyšla z domu, oběhla dům kolem dokola a zkoušela jsem, zda okna dobře sedí v závěsech. Potkala jsem slečnu L, která mi řekla: „Jen jděte klidně spát, nebezpečí není venku, ale uvnitř domu. Nezapomeňte zamknout dveře.“ Protože bylo značné dusno, nechala jsem dveře otevřené, ale postavila jsem k nim větší kbelík. Kdyby chtěl někdo vejít, způsobil by hluk. Nestalo se však nic. Noc proběhla klidně.

Ráno však nastala bouře. Pracovala jsem se slečnou L v kuchyni. Náhle uchopila dlouhý nůž a vrhla se proti mně. Držela jsem velký hrnec s uvařenou zeleninou, kterým jsem se bránila. Tak jsme tancovaly kolem stolu a horká voda z hrnce stříkala na všechny strany. Žádná z nás nevydala ze sebe ani hlásku. Já jsem nastavovala hrnec před sebe a ona se mne snažila bodnout nožem. Když už situace byla nejnapjatější, vstoupil do kuchyně vedoucí naší společnosti. Jediným pohledem zhodnotil situaci a taktně nás obě vyhuboval, že děláme zbytečný hluk, ať si pospíšíme se snídaní. Jakoby něco odletělo. Slečna L začala krájet nožem to, co právě měla krájet a já jsem z hrnce vyndala uvařenou zeleninu. Opět vše probíhalo klidně.

Po obědě se u slečny L dostavila reakce na její vzrušení. Odešla do své světnice úplně vyčerpaná. Byla jsem trochu zmatena. Vedoucí naší společnosti řekl, abych byla klidná, že už bude mít situaci pod kontrolou. V koupelně do misky na mýdlo napustil vodu. Nad miskou udělal jisté tahy, namočil do vody prst, kterým pak nakreslil pěticípou hvězdu na prahu světnice slečny L. Slečna L stále neopouštěla svůj pokoj. Až po dvou dnech ji sám vedoucí ze své světnice vyvolal. Jak slíbil, měl ji již pod kontrolou. Vedl s ní dlouhé pohovory a za několik dnů paní L opět vykonávala své domácí práce. Když tehdy vedoucí zjišťoval důvody stavu slečny L, nakreslil prstem na prahu své vlastní světnice pěticípou hvězdu ? pentagram špičkou ven, aby slečna L nemohla vstoupit. Kdežto na prahu její světnice nakreslil pentagram špičkou dovnitř. O tom všem slečna L nic nevěděla.

Jednou někdo klepal na dveře mého pokoje. Za dveřmi stála slečna L s košem čistého ložního prádla a prosila mne, abych jej zanesla do pokoje našeho vedoucího, že jí u prahu nějaká psychická překážka zabraňuje do pokoje vstoupit. Také mne požádala, abych sundala z krku malý stříbrný křížek, který na ni nepříznivě působí. Tento křížek jsem si koupila před začátkem tohoto psychického kurzu a nechala jsem ho silně zmagnetizovat. Slečna L, i když o tom nevěděla, cítila jeho účinek jako nepříjemný.

Později nám slečna L vyprávěla, že si zřetelně vzpomíná na svůj minulý život, ve kterém se zabývala čarodějnictvím. Již jako dítě snívala o tom, že je čarodějkou, která přeje smrt a neštěstí těm, kdo ji zlobí. Tvrdila, že tato její přání se natolik plnila, že ji to samotnou překvapilo. Vyprávěla, že měla ve zvyku zjevovat se před lidmi, na které se zlobila. Nadávala jim a promítala na ně zlé síly. To vysvětlovalo také naše děsivé sny. Řekla, že tímto způsobem napadala především svou matku a sestru tak dlouho, až obě onemocněly. Tvrdila, že často cítí v sobě dvě osobnosti. Jednu normální, duchovně a idealisticky založenou a druhou, její nižší já, která přichází na povrch vždy, když se rozzlobí. Pak je plná zloby a nenávisti. Tyto vlastnosti byly obzvláště silné, když byla mladá. Potom je idealismus přerostl. Proto mi také radila tenkrát v noci, abych zamkla dveře. Cítila, že opět samovolně přijde ke mně v noci v astrálním těle.

Tento případ ukazuje mnoho zajímavých aspektů, především, že zřejmá pomatenost je vysvětlitelná okultními metodami.

Z knihy Psychická sebeobrana od Dion Fortune

Vydáno: 19. 06. 2008

Přečetlo: 2586 čtenářů

Zdroj:

Autor (vložil): Administrátor

Zpět na články..

Komentáře k článku...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ No potěš hrábě!

19. 06. 2008 21:38

Grush

Číst komentáře