Články

Nemal som na mysli zematrasenie ako také. Ale nárast silných zemetrasení v poslednom období. Keď si človek zoberie správy zo sveta len za posledný mesiac - zemtrasenia s magnitúdom nad 5: Turecko, Irán, Afganistan, Japonsko, Sumatra, Nový Zéland. Samozrejme, že všetko sú to oblasti ležiace na aktívnych zlomoch. Alebo je to skutočne len o rýchlosti toku informácií? Žiaľ, pri príprave článku som nenašiel štatistiky zemetrasení.
S pozdravom LuP

Sice chápu, že jde o vtip, ale stejně odpovím, i kdyby byl severní magnetický pól třeba v Brazílii, lišejníky budou růst pořád stejně, nerostou totiž podle magnetismu, ale podle osvětlení ;-)

A co lišejníky,myslíš,že porostou na jihu?

k těm otázkám na konci článku:
1)pohyb pólu by neměl mít na zemětřesení vliv, zemětřesení pochází z litosférických desek, a magnetismus z jádra, změny v jádře se na povrchu projeví se spožděním až stovek let.
2)zrychlený posun nepřinese téměř nic, na kompasech již závislí nejsme a pól se navíc pohybuje "správným" směrem.
3)lidi to nějak zvlášť neovlivní,ale mohlo by to mít vliv na tažná zvířata.

Netvrdím, že nemáš pravdu. Vysvetlenie je úplne logické a aj z hľadiska matematiky veľmi jednoduché. Ale teraz citujem spomínaný článok z Kozmosu:
„Na jar, keď je ešte Arktický oceán zamrznutý, vedci celé týždne križujú ľadové polia a niekoľkokrát za deň merajú sklon magnetických siločiar.“ A samozrejme opis pokračuje ďalej. Spomína sa meno francúzskeho geológa menom Arnaud Chulliat, ktorý je riaditeľ parížskeho Inštitútu pre fyziku Zeme. Dokonca je v časopise fotografia troch v kožušinových bundách zababušených vedcov s prístrojmi na ľadovej pláni. Pravdepodobne je tento spôsob presnejší.

Skôr by ma ale zaujímal Tvoj názor na moje laické otázky v závere článku.
S pozdravom LuP

"Obrazne a zjednodušene povedané, chlapi „behajú“ po Arktíde a hľadajú miesto, kde magnetometer ukazuje sklon siločiar 90°. A nechce sa mi veriť, že takouto metódou by to robili pred 200 alebo 400 rokmi."

Nikdo po arktidě běhat nemusí, stačí dvě měření kompasem(kdekoliv na zemi) s dostatečnou vzdáleností mezi danými měřícími body(vzdálenost je samozřejmě nutné změřit) a použitím 3. věty o shodnosti trojúhelníků(úhel, strana, úhel), je možné polohu pólu vypočítat, samozřejmě že nebude díky zakřivení země a z toho plynoucí nepřesnosti map,uplně přesná, ale pokud ti jde pouze o pohyb pólu pak každoročním měřením zjistíš, že pól je jinde.
Co se týče toho jak na to před staletími přišli, odpověď již napsal okolojdoucí(běžný kapitán asi neznal věty o trojúhelnících), zkrátka měli např. 50 let starou mapu a ta jim říkala:"když popluješ z přístavu A přesně na severo-východ, dopluješ po 1000 mílích přesně do přístavu B", jenže ouha po 50 letech zjistili, že místo aby dorazili do přístavu B, jsou o 50 mil jižněji(jen příklad), samozřejmě, že oni to neuměli vysvětlit posuvem pólu, zkrátka jen znovu vytvořili aktuální mapu a právě z těchto map se dá s použitím vět o trojúhelnících a troškou vyšší matematiky(kvůli přesnosti) dopočítat poloha pólu v době jejího vytvoření, tudíž dokážeme rekonstruovat pohyb pólu až do počátků masového používání kompasu a kartografie.

Viem, že z geológie sa dávno zistili posuny geomagnetického pólu aj prepólovania v dobách pred miliónmi rokov. Pod pojmom „nedočítal“ som mal na mysli, že nebola o tom zmienka v danom článku.
V článku, z ktorého som čerpal, je opisovaný spôsob ako sa meria geomagnetický pól. Obrazne a zjednodušene povedané, chlapi „behajú“ po Arktíde a hľadajú miesto, kde magnetometer ukazuje sklon siločiar 90°. A nechce sa mi veriť, že takouto metódou by to robili pred 200 alebo 400 rokmi.
S pozdravom LuP

na posun pólu přišlo z námořních map, ale z geologie se na to přišlo v každém případě, a umožňuje to "stopovat" zemskou polaritu hodně do minulosti. Díky tomu také víme, že už k přepólování několikrát došlo.

"Začiatkom dvadsiateho storočia zistili vedci, že magnetické póly Zeme pomaly menia svoju polohu."
zjistilo se to mnohem drivjen se nevedelo proc stejne jako dnes...

"Poloha severného magnetického pólu sa za 400 rokov posunula o niekoľko tisíc kilometrov (pozn.: nedočítal som sa ako na to vedci prišli)."
z toho nejsnaze dostupneho zdroje - namornich map protoze jiz davnym moreplavcum bylo divne ze napriklad zemepisna poloha nejakeho majaku zakreslenem na mape od dedecka kapitana je jina nez jakou nameril vnuk a namorvictvo si zacalo postupne uvedomovat ze cim starsi je mapa tim vetsi je nepresnost a tak se zacalo s prekreslovanim map ovsem tehdy jako dnes nikdo nemel ani tuseni proc ze se pohybuje magneticky sever ale pri zakreslovani map se znovu zacalo pouzivat udaje z astolabu pozdeji nahrazenem sextantem a podle kompasu se urcovala poloha v pripadech kdy predesle nastroje neslo pouzit... ale nasi dobe se tak dochovalo pomerne hodne map jednoho mista z ruznych dob a mericich technik cimz lze zpetne stopovat pohyb severniho polu az do dob kdy evropa zacala pouzivat kompas tedy nekdy ve stredoveku...