Články

vřele doporučuji všem (co na to mají nervy a odvahu), si přečíst knihu od Roberta Monroea - Astrální cestování 3 (návrat k pramenům)..

Vážně to stojí za to. Nejen, že popsal vyšší sféry a proč a jak vše je takové, jaké je, ale dokonce je i zmapoval. Nejen, že naše vědomí je na tělu nezávislé, ale je tu i mnoho jiných zákonitostí a tak dále a tak dále.

áno s týmto súhlasím. Pomer objemu mozgu ku objemu telu. Skutočne to vypadá tak, že čím väčší pomer na stranu mozgu, tým chytrejší tvor.

Mozog by ale rástol nezávisle, či by človek rástol duševne, alebo by ostal ako 30 ročný na úrovni dieťaťa. V tom je práve ten vtip, že to vedomie, osobnosť utvára mozog. A ak sa mozog učí, prijíma informácie, vyvíja sa aj osobnosť.

S tou velikosti mozku slona bych se hadal:
"Sloni mají ze všech suchozemských savců nevětší mozek. U samců kolísá jeho hmotnost od 4,2 kg do 5,4 kg, u menších samic od 3,6 kg do 4,3 kg. Objem mozku činí 6600 cm, průměrná délka je 35 cm, šířka 30 cm a výška 20 cm."
Hned dalsi veta je ale:
"Srovnáme-li hmotnost sloního mozku s hmotností celého zvířete, nemůže slon velikostí mozku konkurovat ani šelmám a opicím, natož člověku."
Takze zalezi, z jakeho uhlu se na to divate.

Co se tyce rustu ditete a jeho schopnosti... Podle me rostou s jeho zkusenostmi a vedomostmi. Kdyby se nam podarilo kompletne "vycistit" pamet dospelemu cloveku, choval by se podle me stejne, jako novorozene. Neumel by chodit, mluvit, nevedel by jak vubec vyuzit svoji inteligenci. Jednal by pouze na zaklade instinktu.

Stejne, pokud bychom priznali existenci duse, byl by docela problem vymezit, co ovlivnuje duse a co ma naopak na starosti mozek. Tzn, vynorily by se otazky typu: Rovnice pocita mozek nebo duse? Citime lasku mozkem nebo dusi? Pamet uchovava mozek, duse, nebo oboji?

Ja si myslím, že pamäť úzko súvisí s výkonom mozgu. Tak isto, ako aj jeho inteligencia. Vieme dobre, že slon má omnoho menší mozog ako človek a napriek tomu je človek inteligentnejší. Takže tá myšlienka..mozog priamo úmerný telu nesedí.
So mienky, že čím vyššia schopnosť analyzovať dáta z vonka, tým výkonnejší musí byť počítač - mozog. Výkon u živých tvorov sa prejavuje zložením a veľkosťou. No a zatiaľ sa mi zdá, že aj tá veľkosť tu hrá svoju rolu.
Rast dieťaťa, rast jeho mozgu a nakoniec rast schopnosti analyzovať informácie pridáva na mojej teórii. Podotýkam, je to IBA teória.

Ma otazka:
"K velikosti mozku... Proc je maly papousek s mozkem o velikosti sotva se rovnajici svestce inteligentnejsi nez nejaka velryba, do jejiz mozku bychom se tu vsichni vesli?"
Vase odpoved:
"No zdá sa že čím väčší mozog, tým lepšie maká, pracuje. Najinteligentnejšie tvory majú obyčajne mozog najväčší - človek potom delfín atď."
Take vam to nejak nesedi?

"Mám si myslieť, že od veľkosti mozgu záleží aká bude duša? Ako bude rozmýšľať? To mi nejako moc nesedí. Podľa mňa je to úplne jasné - NAŠE JA proste vytvárať mozog."
Fakt: inteligence, at uz je kdekoliv, NEZAVISI tolik na velikosti mozku. Z cehoz vyplyva pravy opak toho, co jste psal. Velikost mozku hlavne zavisi na velikosti jedince. Malicky mozek by nedokazal ovladat a zkoordinovat tuny masa. Ano, v pomeru objemu tela ku objemu mozku, jsme jasni vitezove, ale je to urcite kvuli inteligenci? Mozna je to jen kvuli mnohem vetsi pametove kapacite nebo dokonalejsimu nervovemu systemu.

Nevime, zda-li je mozek skutecne centrem inteligence neboli duse samotne, nebo je jen jakymsi ovladacem, ktery preklada povely vyslane dusi na skutecnou cinnost a smysly ci vzpominky naopak dusi predklada.
To by mimochodem dokonale vysvetlilo, proc nemuzeme jednoduse ridit tep srdce, atd...

Predstavte si to neco jako model uzivatel-pocitac. Bez uzivatele je pocitac pouze nastrojem, jen, pokud je zapnuty, spravuje sve zakladni "zivotni" funkce... Privadi napeti do komponentu, aktivne se chladi, popripade aktualizovava obrazovku. Az pote, co k nemu prisedne nejaky uzivatel, dostava svemu smyslu, prijima informace z klavesnice/mysi, spracovava je a kdyz se neco deje, poskytne vystup. Taktez obycejny uzivatel uz nemuze tak jednoduse menit napeti, atd.

Ten spodní příspěvek byl pro Gariase.

K LSD a mimotělním zážitkům - ani věda nevylučuje, že nemusí jít jen o halušky "o)

K tomu kecání subjektů - vyjádřil jsem se níže.

Celkově k centru iracionálna / Boha v mozku - řek bych, že na toto téma by se dalo debatovat ještě hodně dlouho. Tak uvidíme, co přinese budoucnost. Jinak nějaké ty materiály ohledně různých výzkumů a drog jsem měl tu čest číst. Názory výzkumníků se dost liší. Jedni to berou výhradně jako haluše a druzí zase, jako ryzí mimotělní zážitek. Takže furt tam jsou dva tábory.

Což ale nevylučuje nezávislé vědomí. Zbytek vysvětlen níže "o)

skripta UK FL anatomie 1 a 2, neurologie, klinická psychologie, odkazy ti nedám, nejsem pirát:-) pokud umíš aspoň něco s počítačem dostaneš se k tomu.

daiterr: LSD nezpůsobuje mimotělní zážitky, ale pouze ony "halušky", spánkový lalok v té "správné" míře stimuluje velká dávka alkoholu nebo amfetaminy, to druhé jsem nezkoušel:-)

garias: na History byl nedávno dokument o tom, že "boha" si každý nosí v hlavě. Bylo to popsáno tak, že poté co si člověk uvědomil sám sebe, svou malost a pomíjivost, vytvořil mozek centrum iracionálna(bůh, duše, reinkarnace), aby člověk neztratil rozum, pomocí elektromagnetických vln, je možné ono centrum aktivovat. Samozřejmě opět to není možné dokázat pokud si to každý nevyzkouší a ty testované subjekty mohli klidně kecat...

//Tady v této realitě má vše svůj čas a vše potřebuje postupný vývoj v čase// aj MOZOG, aby sa niečo naučil !

Mozek dítěte - nemůžeš přece po něm chtít, aby ti zprostředkovával kvantovou fyziku. Nezapomínej na zákonitosti této 3D reality. Abys mohl machrovat s autem jak Dieslák, tak si musíš vzít nejprve obyč. káru a tu vytunit. Pak můžeš jít na sprint. Ale běž tam s obyčejnou károu (dítětem...)

Tady v této realitě má vše svůj čas a vše potřebuje postupný vývoj v čase. Než vstupujeme do nového těla, tak si jej vybíráme. Hodnotíme, co se můžeme naučit. Přehráváme si život, který by nás v tomhle těle mohl čekat (ne všechny události, jen ty klíčové) a pak teprve se rozhodujeme, zda do toho jdem a nebo ne.

To má co dělat s nezávislým vědomím. Jako řidič auta také musíš vědět, jaké auto řídíš a co si s ním můžeš dovolit. Těžko můžeš s trabantem jet dnešní Rallye.. A to je také vodítko - "duše" má neskutečné vědomosti, nashromážděné za dlouhou dobu, ale mozek v těle, dle vývoje a dispozic - může z této pokladnice vědění postupně chápat jen to, k čemu je stavěn a předurčen. A právě toto omezení nám dá pocítit onu teorii v praxi na vlastní kůži tady v 3d realitě.

K té Rossové a zda si to někdo vymýšlel - tak jednak to byli těžce nemocní a umírající lidé, takže pochybuju, že měli náladu na blbinky a navíc - v případě celoživotních slepců - ani tito nemohli znát barvy, tvary, a vůbec už neměli jakkoliv možnost chápat události kdesi daleko v daný čas. Podotýkám, že výzkumy Rossové jsou hodně uznávané.

Napadlo ti, že si to ten človek mohol vymyslieť? Nemyslím Rossovú, ale tú, ktorá to Rossovej vykladala.

No zdá sa že čím väčší mozog, tým lepšie maká, pracuje. Najinteligentnejšie tvory majú obyčajne mozog najväčší - človek potom delfín atď.
Mám si myslieť, že od veľkosti mozgu záleží aká bude duša? Ako bude rozmýšľať? To mi nejako moc nesedí. Podľa mňa je to úplne jasné - NAŠE JA proste vytvárať mozog.

Zoberme si malé dieťa. Nepozná svet. Opäť mi chce niekto povedať, že jeho duch je zakrpatený? - teraz nemyslím poznanie, skúsenosti, ale schopnosť rozmýšľať. Žeby jeho duch bol odrazu iný ako môj? NIE! Jeho mozog, ktorý vytvára jeho JA, jeho rozmýšľanie, je iný.

Jeste neco... Udelejme sekeru dvojsecnou: Mohu, prosim, take videt onu studii ohledne spankoveho laloku?

Samby,

s těmi pozorovanými událostmi na dálku je to prostý a několikráte ověřený fakt, takže klidně si každý může myslet, co chce. Navíc když to byla osoba celoživotně slepá a přesto popsala nejen události, ale i věci, barvy, všechno - toto vše vyšlo z laboratorního průzkumu Rossové.

Halušky - stačí ujet na tripu a to jsou pak halušky "o) Chemie, jako taková, funguje v našem těle na bázi receptorů. Něco jako "svůj ke svému", takže určitá látka ovlivní jeden, nebo více receptorů v našem těle a podle toho se pak "dějí věci".. Třeba na takové THC má speciálně naše tělo receptor. Takže s "trávou" jsme už asi dost spjatí od minulosti "o)

Ale zpět k tématu - mám za to, že většina drog dokáže biomagnetické pole těla "rozvolnit" tak, že naše vědomí může opouštět tělo nezávisle na tom, zda ono tělo spí, nebo cokoliv jiného. Ale je to jen můj názor. Pokud to vidíte jinak, to vůbec nevadí. Třebas v případě duše nevěřím, že existuje, ale CÍTÍM to, což se blbě definuje.

Pocity při prosvícených zorničkách a pocity "projekce" - vcelku slušně vysvětleno, jen by se asi těžko vysvětlovalo to, JAK může dotyčný vidět sám sebe z výšky a okolí je dostatečně věrné? Dá se pochopit, že mozek si vše 3D doprojektuje, ale že by až tak naprosto přesně? (vidí lékaře a může popsat, co právě dělali + vidí nástroje a přesně kde jsou a tak dále..)

Ale i tak to furt nevysvětluje ono vidění vzdálených událostí v dané době. Takové věci se zkrátka dějí od nepaměti. A není náhoda, že dost lidem zůstávají prozatím skryty. Jsou tací, kteří by toto poznání dost těžko strávili.

Ten, kdo jednou zažije projevy poltergeista na vlastní kůži, tak mu to rázem změní komplet život. (Myslím opravdovou událost a ne srandičky od kamarádů...) Veškeré kulisy, ve kterých donedávna žil, jsou rázem pryč a vše je takzvaně v háji.. To samé platí i pro toto téma.

Na druhou stranu - kdo ví, co nám budoucnost přinese a jaké další poznatky se objeví (jak ve vědě, tak i v esoterice), takže je lepší to vše brát jako dosavadní poznatky a uvidíme.

Vy jen otazky kladete... Ale odpovidat, to se vam jaksi nechce. Asi nevite jak...

K velikosti mozku... Proc je maly papousek s mozkem o velikosti sotva se rovnajici svestce inteligentnejsi nez nejaka velryba, do jejiz mozku bychom se tu vsichni vesli?

Jelikoz ja nejsem ani materialista, ani nejaky esoterik, tak predlozim jeste jednu zajimavost proti dusi: Jak dokazi ruzne chemicke prostredky a latky ovlivnovat nasi psychiku a naladu?

U celoživotně slepých osob dost záleží, jaký je důvod slepoty, pokud je vrozená, může se jednat pouze o nerv, který se na krátkou dobu "zkratuje" a člověk může vidět, stejně tak i jak se níže psalo o postižených, kteří jsou pár vteřin před smrtí "normální". Na události, které se stanou 1000km od tebe a ty o nich víš, zkrátka nevěřím.

Jinak k těm haluškám, oni to v podstatě u mimotělního zážitku, jsou halušky jen v tom, že svět nevidíš svýma očima, ale jsi jakoby nad svým tělem, jinak normálně pozoruješ realitu. Jen abys věděl, že si všechno necucám z prstu... zažil jsem to, sranda to zrovna nebyla, ale rozhodně jsem se u toho nějak magicky, osvíceně necítil.

K tomu mozku: myslel jsem to jen jako nadsázku, ale náš mozek je i bez existence duše(tím myslím že vědomí vychází pouze z mozku), neúměrně velký a výkoný, asi jako kdyby sis koupil sálový superpočítač a pak na něm hrál jen tetris. Krysa, papoušek, pes, kočka, šimpanz atd. všichni využívají mozek více než my(10% kapacity z čehož je 9% vnímání, myšlení a paměť, 90% je tak nějak navíc)

Jinak já bych hrozně rád věřit v magii, zázraky, duše, ufony, ale když se na daný problém pak zadívám blíže, zjistím, že je to (pro mne) hloupost.

Samby,

dejme tomu s tím poškozeným lalokem, jenže furt to nevysvětluje ony dva zmiňované příklady a už vůbec to nesedí na celoživotně slepé osoby. Navíc - jak můžeš mít reálné halušky na určité události, které se právě dějí 1000 km od tebe v té době a pak se potvrdí? "o)

Budu rád, když vysvětlíš. Děkuji.

K mozku - velikost mozku souvisí také s tělem a jeho vlastním vývojem zde na Zemi. Navíc se už několikrát poukazovalo na to, že někteří lidi i přes těžce poškozený mozek normálně fungovali v běžném životě a tak dále. To jsou takové ty šuplíkové případy, o kterých se nemluví...

K těm trilionům let - jednak jsem výše psal, že se to má brát s rezervou a druhak - kde je psáno, že se výpočty dnešní vědy nemýlí, když se furt něco opravuje v jejich řadách a dělají se furt nové a nové teorie, které ničí ty předchozí? Neřekl bych, že na tyto výpočty je spoleh. (na druhou stranu, když už jsme teda u toho...)

Na to ti nikdo neodpový:-) mě osobně je nejbližší teorie "bublinových vesmírů" nebo chcete-li realit, kdy každá bublina, představuje jeden vermír se svými víceméně neměnnými zákony, který, ale může vytvářet skrze např. černé díry, své klony s mírně odlišnými zákony. Na počátku byl tedy podle mne vesmír, kde bylo možné, aby cokoliv mohlo vznikat z absolutně ničeho, né z vakuových fluktuací, né z fůze, né z velkého třesku, ale prostě z absolutního prázdna, zkrátka CHAOS v pravém slova smyslu, takový vesmír totiž nepotřebuje počátek, nemá ho, jeho části neustále vznikají a zanikají, od něj by se pak odvíjely "bubliny" až k našemu vlastnímu vesmíru. Pokud bych chtěl konspirovat, můžu říct, že to je přesně to co popsala řecká mytologie.

Kde je ale počiatok? Ako to všetko vzniklo? A je iba náš vesmír? Alebo ich sú miliardy?

tvůrci můžeme být i na naší formě bytí v případě, že dojde k velkému krachu. Tou dobou bysme již měli umět pracovat s časoprostorem (což kvantová fyzika umožňuje), pak stačí jen být přítomni(např ve warpové bublině, pozn. není to sci-fi opět pouze fyzika) a u nového velkého třesku provést úpravy, otázka je jestli budeme jedinní kdo je bude chtít provést, aby to pak nedopadlo jako, když pejsek s kočičkou vařili dort.

Jinak ještě k těm trilionům let... to máme celkem smůlu, protože jako ony "bytosti na vyšší úrovni" to holt nestihneme:-(. Pokud dojde k velkému krachu, bude to do sta miliard let, pokud je vesmír moc rychlý tak za sto miliard let, již vyhasnou poslední hvězdy, za dvěstě již bude všechen materiál pohlcen černými dírami a za bilión let vytvoří černé díry na základě kvantového vypařování novou a jedinou singularitu ze, které zvejde nový velký třesk.

//protože ty (ja) máš (mám) takový pocit// to ja nepoužívam. To je veta veriacich ! Navyše to tu už odznelo //Jen sama za sebe vim,ze to je pravda.//

Super poznámka SAMBY. Nenapadlo mi to, ale máš sakra pravdu. Vynikajúca otázka - PREČO máme tak veľký mozog, ak naše IQ robí duša? Sú väčšie zvieratá ako my a majú menší mozog. To je ono podľa mňa!!!! Vypadá to na najsilnejší argument proti duši.

Je dokázáno, že mimotělní zážitky souvisí se spánkovým lalokem (dále jen SL), pokud dojde k těžké intoxikaci, šoku nebo traumatu (v lékařském slova smyslu) SL je zde vysoká pravděpodobnost, že prožijete mimotělní zážitek. Lidé co popsali místnost, když byli v klinické smrti, nejsou nic zvláštního, jelikož i po zástavě oběhu a dechu, mozek pracuje dál, pak jen stačí zkontrolovat zorničky a SL vytvoří onu projekci místnosti, kde se vznášíte nad svým tělem, s tím souvisí i halušky typu "světlo na konci tunelu", které také vytváří SL, který je těžce poškozen a je to již poslední vizualizace, předtím než odumře mozek.
Samozřejmě, jako všechno v lidském těle se i SL, dá "trénovat", nejjednodušší metodou je lucidní snění, pokročilou pak AC, stále to však jsou jen "halušky" vytvořené stimulovaným nebo poškozeným SL.

Dále mi prosím vysvětlete, proč když duše normálně uvažuje, přemýšlí a pamatuje si, máme vůbec tak velký mozek? Pokud by vše vykonávala pouze duše, stačil by nám mozek o velikosti vlašského ořechu k ovládání těla. Mozek naší velikosti, kdy ho není 99% potřeba, by pak měl mít dostatek výpočetního výkonu, k dokonalým autoopravám těla, nu jak vidno neděje se tak.

PS: tímto nechci nikoho urazit, jen jsem prostě musel přispět troškou materiálna;-)

Gariasi,

chtěl jsi zdroj informací - takže už tu několikrát uvedený byl a víc pro to udělat nemůžu. Navíc - ty jen získáváš čas a tak metáš ty samé dotazy furt dokola.

Projdi si materiály od:

Roberta Monroea, Elisabeth Kubler Rossové, popř. Raymonda Moodyho. V případě Monroea - nejen, že se tím zabýval hodně let (astrálním cestováním), ale hlavně jej laboratorně zkoumal za přítomnosti odborníků a nic se neponechávalo náhodě.

V případě Rossové - uznávaná thanatoložka. Zasvětila většinu života průzkumu, "co je po smrti" a hodně laboratorně toto zkoumala. Objekty zkoumání byli mimo jiné i celoživotně slepí lidé a jejich zážitky z klinické smrti patří k těm hodně pádným důkazům, že vědomí dokáže být na těle nezávislé.

Pokud ovšem bereš tyto věci, jako ztrátu času a jsi neochvějně přesvědčen o "své pravdě", pak ty materiály vůbec neřeš. Nemělo by to smysl. Máš svou lajnu a svůj vývoj a není dobré, abys něco řešil na silu.

A nyní, co napíšu níže, ber opravdu jako spíše jen takové filozofování, založené na různých indiciích, protože z našeho pohledu a stávajících znalostí nemá člověk vůbec možnost pochopit dosah - jak a co se vlastně bude dít v budoucnu. Takže vše popsané dále, budou jen náznaky možného a sám to beru s nadhledem, jelikož zatím rozumově mi to nepřísluší dále řešit..

Duše a její zánik - indicie jsou prozatím takové - "bereme si těla, jako pomůcku k vývoji a zažívání teorie v praxi. Těla měníme podle potřeby tak, abychom se vývojově posunovali kupředu. V jisté fázi, kdy už nebude pro nás účelné se zrozovat tady na Zemi a nebudeme už potřebovat tělo k dalšímu vývoji, pak pokročíme do vyšší fáze existence, kde jsou zase jiné formy bytí, které budeme používat.

No a dalších, ještě vyšších forem bytí, je několik. Teprve až dojdeme po mnoha a mnoha letech (údajně řádově v několika trilionech) do fáze, kdy už budeme chápat vesmír tak, jak byl původně navržen, pak teprve můžeme (nebo musíme?) splynout s prapočátkem v jeden celek, čímž zřejmě ztratíme jáství, onu identitu, kterou používáme. To však bude nahrazeno úplně jiným vnímáním veškerenstva, jako celku. Staneme se součástí tvůrce a jedním z tvůrců..

Až se tak stane a všichni se dostaneme do této fáze, pak se může zrodit nový vesmír (nový velký třesk?) a začne vše znovu, jen s tím rozdílm, že už budeme spolutvůrci a ne ti, co si tady musí všechno odžít...

(je to trochu divočina, ale snad v budoucnu se to vytříbí "o)

A ještě k tomu, že "Jelítko si vymýšlí" - "To, že ty máš pocit, že si někdo vymýšlí, je jen a jen pouze tvoje vlastní domněnka, založená na tvém dosavadním vývoji a tím pádem hodně ovlivněná tvou vlastní vizí ?stoprocentní pravdy?. Je to tvůj osobní názor a protože jsi dotyčnou osobu nikdy neviděl, ani ji neznáš, pak i názor značně zkreslený. Abys totiž o někom mohl toto říci, musel bys jej znát. Jinak vše, co takto řekneš, má povahu pouze domněnkovou a vysmívačnou.

Předlož důkazy, že Jelitko si vymýšlí a je to. Ovšem ne důkazy typu, že ?si vymýšlí, protože ty máš takový pocit? - to neobstojí. Po jiných bys chtěl důkazy a sofistikované. Furt bys chtěl odkazy na zdroje, ale stejně je nečteš a máš to na háku. Ovšem když ty bys měl dát důkazy, tak jen osočuješ, zesměšňuješ a napadáš, popřípadě nereaguješ a děláš chcíplinu... Zdá se ti to jako v pohodě?

Čo ale takáto otázka: "Čo ak existuje duša, v zmysel mimo tela, a je tiež konečná?" Ak by bola, prečo?

je videt vase povaha...

ja už si s vami nemám čo povedať !!!

pane garias,uz toho nechame,je videt ,ze jste se urazil a to me mrzi :( .Omlouvam se za toho komouse,ale co se tyce dusi,v tom jsem porat pevne a neustupne!!Tak dobrou!

Ja som za to, aby sme boli ku sebe úprimní a u niektorých ľudí toto nepociťujem. Mám dojem, že niektorí ľudia si radi vymýšľajú, zveličujú, len aby vypadali zaujímavo - aby sa cítili dôležito.

Napríklad. Odkiaľ ste vzala toto: // tak bezte si povidat mezi marerialisty a tedy komunisty,to je jedna rodina.// To je prosím vrchol drzosti, pomenovať Rozmýšľajúcich ľudí za ich názor komunistami. To môže iba prízemný človek. A ja si nedávam servítku pred ústa - podľa mňa STE prízemný človek.

ja vas stejne nechapu.A divadlo nikomu nehraji,jestli jste si nevsiml,tady je esoterikweb,jen vy se sem nejak nehodite...
A jakou metodou vite,ze si to vymyslim?Tedy taky jdete pres telepatii?..,ale nejak spatne,kdyz me neznate.Nemam proc si vymyslet.Ja sama jsem hledala lidi s kym to probrat,protoze toho bylo na me trochu moc.

A čo sa týka konca, nebojím sa ho vôbec. Ak možno smrti, tak ani tej nie natoľko aby som sa ukľudňoval dušami, Bohom a neviem čím všetkým.
Pani Jelitko, JA DOBRE VIEM, že si to vymýšľate. Na mňa nemusíte hrať žiadne divadielko. Ale keď už sa snažíte byť zaujímavou, tak prosím, v niečom čo stojí za to...z čoho niečo máme a z čoho máte niečo aj vy. Lebo ztohto TU, nemáme nikto nič. Myslím tie rozprávky ako vy cestujete dušou po vesmíre, ako sa rozprávate s neviem akými postavičkami apod. Ďakujem za pochopenie.

//Jen sama za sebe vim,ze to je pravda.// to mi povie prosím každý veriaci v hociktorého boha, že "Ja za seba viem, že ..."..to nám stále nepomôže.

kdyby jsme vas tady nemeli,byl zde klid a jasno,protoze tady neexistuje takovy materialista jako vy,neberu vam to,to je vasa vec...ale jak rikam,je mi vas lito,musite se urcite bat konce...
A uz nerikejte,ze si to vymyslime,to by me ani nebavilo.Jen sama za sebe vim,ze to je pravda.Aji pan Moody o tom napsal knihy a dukazy?! Nema...ma jen ty od lidi,co se vse od nich dozvedel a presto tomu sam veri,i kdyz rika,ze se mu tohle na vlastni kuzi nestalo.

Sry kolega, ale porovnávať dôveryhodnosť dôkazu duše a dôkazu niekoho záchodu považujem za velice slabý argument na to, prečo by sme mali všetkému uveriť.

Prečo si niekto vymýšľa duchov, stretnutie s inými bohmi, prečo máme toľko bohov? Neviem. Asi preto, že nemajú rozum.

Proc by si ten clovek neco takoveho vymyslel? Proc potom nepopisuji podobne veci kdyz treba jen omdli? Proc taky vsem netvrdi, ze videli Boha, kdyz vi, ze si to nemuzou overit? Uverili ti lide, kteri prozili klinickou smrt, svemu bludu natolik, ze jsou schopni kompletne zmenit pohled na svet nebo dokonce sve nabozenstvi? Proc zatvrzeli materialiste popisuji to same?

Byl jste nekdy na Velikonocnich ostrovech? Pokud ne, urcite o nich neco vite. Mnohokrat jste o nich cetl, videl je na mape, atd. Co kdyz vubec neexistuji a je to jen fantazie lidi, kterym tam proste nejake ostrovy chybi? Vsadim se, ze na Velikonocni ostrovy leti rocne zhruba stejne lidi, kolik jich zazije klinickou smrt. Potom mi tedy reknete, jaky je mezi tim rozdil? Oboji nemuzete s jistotou potvrdit, ani vyvratit, dokud se tam nevydate. Pritomnost obojiho obhajuji vypovedi svedku, na oboji jsou vypracovany studie, atd.

Spoustu veci nemuzeme prokazat ani vyvratit, je jen na kazdem z nas, jestli je prijmeme nebo ne.

Ocenil by som popis toho výskumu a potvrdenie tých výpovedí.

Ale to furt nevysvětluje ony dva případy. JAK by ti lidé věděli o událostech, které s v tu dobu stali a JAK by je dokázali přesně autenticky popsat, když u toho prokazatelně nemohli být?

A astrální cestování - Monroe své zážitky nesčetněkrát prožíval v laboratorním prostředí. I on dokázal "cestovat" z místa na místo a přesně popsat, co se v tu dobu událo.

Takže JAK toto vysvětlíš? To, co píšeš níže, je jen tvoje obrana materialistického směru, což chápu, ovšem to nevysvětluje ony dva případy. Jen mícháš dohromady různé zkazky z internetu. Ale tady se bavím o laboratorním zkoumání. Takže ještě jednou:

JAK bys to vysvětlil? (pouťové srandy neberu v potaz, jsou informačně k ničemu...)

Uvedomme si čo by tvrdil človek, ktorý by sa tváril, že zomrel a jeho duša by bola inde - "Moje ja vystúpilo z tela".

1 - No zrejme by spomenul najprv nejakú strašnú udalosť kde by sa to hodilo. Povedzme nejakú haváriu.
2 - Musel by popísať vystúpenie duše z tela. Ono je to lepšie opísať, než povedať: "A bol som vonku".
3 - Tu je zaujímavé vyjaviť, čo takého duša videla a podporiť to. No videla prirodzene doktorov ako sa rozprávajú a samozrejme videla niečo čo telo vidieť nemohlo. To je prosím informácia v takomto opise priam nutná.
4 - Pochopiteľne sa stretla so zosnulými - inak to už ani nejde - s ich dušami.
5 - Duša rozprávajúceho bola samozrejme úžasná, niečo nové, čo sme nikdy nevideli. Áno, môžeme ju opísať nad nebesia úžasne, pretože žiadny poslucháč si to nemôže overiť.
6 - No a nakoniec to treba podoprieť takým niečim, akože daný človek stretol na svojej duševnej púti mimo tela trebárs Boha a aj tu sa môžu použiť najfantastickejšie predstavy, aké len existujú a to len preto, že nikto si to nemôže potvrdiť.

Je pochopiteľné, že takýchto príbehov si z 1000 ľudí urobí asi 950, pretože ono to pramení z inteligencie človeka a dobovej úrovne spoločnosti. Taký barbar, ktorý by niečo podobné zažil a opisoval, by zrejme "zažil" stretnutie s veľkým duchom levov.
Keby takýto príbeh vymýšľalo zasa dieťa, asi by tam boli trošku fantastickejšie trebárs postavy - nejaké víly miesto Boha.

Priatelia - uznávam, že tieto príbehy vás obšťastňujú a robia vaše životy zaujímavejšie, keď si ich predstavujete. Ale dôležitá je skutočnosť, realita, to čo vidíme všetci. To je cesta k poznaniu. A ja mám pekné predstavy, všeličo mi napadá, ale je dôležité rozlišovať čo je skutočné a čo je iba moja FANTÁZIA. Neurazte sa, ja to myslím s vami v dobrom.

nic si s toho nedelejte,vsichni se tam pak setkame,ale ja budu mit lepsi misto(nechci se chlubit) ,protoze vy jste zatrvzely materialista a neverite v dusi a Stvoritele,tak budete mit podminku!
A jestli vas tady moc rozcilujeme,tak bezte si povidat mezi marerialisty a tedy komunisty,to je jedna rodina.
Pro me je tento web domovem...dekuji adminovi

pan garias rika ze Stvoritel je nespravedlivy no to bych nerekla,je pravdepodobne,ze treba si to nepamatuje a taky,kdyz neveri,jakpak si ma neceho vsimnout?Ja sama nejsem zadny pubertak,ale letos (priznam barvu) jsem mela 50 a tak si nemyslim,ze bych jeste prozivala pubertu. :) je to urcite povahou,na to musi byt urcita povaha kazdy to nedokaze.

s tim mozkem je to tak.Kdyz clovek umira,tak telo tedy i mozek zustava lezet,ale duse je uz mimo a tak se stane,ze vsechno okolo vidi a kdyz toho cloveka pak treba daji dohromady a je jen v klinicke smrti a pak tohle vsechno rika,co videl tak to bude asi tak,je tohle dukaz ze neco obehlo okoli zatimco tento clovek lezel na posteli(i z mozkem) pak ta duse dala tyto informace mozku a tak to vyslo na verejnost a dost lidi se o to zacalo zajimat,protoze techto lidi je uz dost.A temer se zhoduji.

A ještě k té "nespravedlnosti stvořitele, kdy on nedovolí jednomu cestovat a druhému ano" - kdybys měl něco aspoň trošku nastudováno ohledně této problematiky, pak bys věděl, že jednak je to dáno vývojem dané bytosti a ti, co už na to "mají věk", prostě cestují a ti, co by se z toho akorát posrali, tak holt ještě jsou doma, a navíc - už tu také mockrát padlo, že "stvořitel nezasahuje. Vše je o svobodné vůli jednotlivců. Navíc se tak vývoj urychluje. Matka také nebude s děckem chodit ke škole až do dospělosti, ale od druhé třídy už musí do školy mazat samotné..."

Mimo to - ve spánku "cestujeme" všichni. Záleží pak na tom, jak moc je mozek on-line, abychom si pak ono cestování uvědomili"..

je to fakt pane daiterr,kdyby me tento pan garias znal osobne,tak by teda koukal.Aji moje rodina uz se me nesmeje!Ja sama jsem na tom taky nebyla nejlip,kdyz me tatka rikal,ze odejde mamka a ja jsem tomu neverila a pak koukala jak blazen,ze jsem ji videla nad svym telem a nevi co delat.Taky jsem tomu neverila,proste tyto zazitky cloveka zmeni od zakladu at chce nebo ne.Protoze vidim,ze se to vzdy stane.

Gariasi,

ty znáš člověka jménem Jelitko osobně? Pokud ne, pak mi vysvětli, kdes došel na to, že to, o čem píše, jsou jen její "představy"? Máš snad nějaké vyjádření odborníků? Nebo kdes na to přišel? Nebo je tvé vyjádření dáno "zdravým rozumem" a podle toho píšeš? A co je to vlastně "zdravý rozum"? Je to něco, jako - "kdo není materialista, tak je magor a pošuk"? A kdes vzal pocit, že zrovna tvoje myšlení je to pravé ořechové? "o))

Než něco napíšeš na adresu jiných, tak si napřed uvědom, že píšeš lidem, kteří leccos prožili a oni nejsou povinni snášet tvoje věčné úsměšky jen proto, že ty furt jedeš v té svojí materiální lajně.. Tvůj cíl - "odnábožnit" lidi, celkem chápu. Ale už nechápu tvůj postoj, kdy jednak pereš do jednoho pytle všechny ostatní, co nesmýšlejí jako ty a navíc - mnohdy si ani nepřečteš, co tito lidé píšou. Protože jinak by ses furt neptal dokola..

Gariasi,

tím ale nevysvětluješ nijak oba zmiňované případy. Tady se nebavíme o nějakých srandičkách, co "jedna madam povídala", ale o případech z výzkumů na toto téma! Kdyby sis přečetl materiály od Elisabeth Kubler Rossové, tak bys věděl, o co se jedná. Tam na nějaké srandy fakt místo nebylo!

Takže znovu - pokud člověk, který je prokazatelně celoživotně slepý a po stavu klinické smrti popíše nejen okolí nemocnice, barvy, předměty, ale také popíše události na vzdálených místech od nemocnice, o kterých nejen, že on nevěděl, ale ani nikdo z přítomných a navíc - se tyto události shodují přesně s tím, co se opravdu událo - pak to vážně nějakýma "neprobádanýma vlastnostma mozku" okecat nejde. Už jen proto, že mozek byl v té hlavě, na jednom krku, na jednom těle, hezky na místě a rozhodně nemohl lítat kdesi po okolí.. TAK JAK TO TEN DOTYČNÝ MOHL VIDĚT A VĚDĚT? JAK TOMU MOHL BÝT PŘÍTOMEN?

A astrální cestování? Kdybys četl práce od Monroea, tak by ses tomu také moc nesmál.

Víš.. ty tak nenávidíš cokoliv "nematerialistického", že odmítáš i informace okolo tebe.. Máš nějaké pádné důkazy, které bys mohl přednést? Takové, které by jasně dokázaly, že duše fakt není? Jak už jsem psal - stačí vysvětlit ony dva zmiňované případy a je v podstatě vymalováno "o)

Pre Jelitko...
Jeli tvojim slovám neverím ani slovo :D Z jednoduchého dôvodu: Ak by si mala pravdu, potom je ten Stvoriteľ veľmi zlý a nespravodlivý, ak dovolí tebe cestovať dušou a druhému nie. Obávam sa, že to tvoje cestovanie sú iba sny, ktoré si zvláštne vykladáš. Obávam sa, že svet vidín je pre teba dôležitejší ako svet skutočný. A to je životný omyl každého človeka, ktorý tak robí.

Pre Daiterr...
My nevieme, či všetky prípady klinickej smrti sú skutočné. Takmer každým dňom sme svedkami ľudských výmyslov - jeden si myslí, že vo sne cestuje a pritom sa mu len niečo zdá - ako nám všetkým. Druhý sa rozpráva so Stvoriteľom, pričom sa baví len sám so sebou, ale je tým tak nadchnutý, že presviedča sám seba, že je to Stvoriteľ.
- Takže príbehy klinickej smrti nie sú dostatočným dôkazom onej duši.
- A čo sa týka astrálneho cestovania :D tak to by som už vôbec nekomentoval z rovnakého dôvodu ako pri smrti klinickej.

Mozog je velice komplikovaná súčasť tvorov. Mozog jedného dokáže porátať kvadratickú rovnicu, mozog druhého nedokáže zrátať 12x15. Mozgy vykazujú ohromné rozdiely a to že niekto pokladá svoje hlasy hlave za rozhovor s Bohom neznamená nič iné, len že jeho mozog vníma realitu inak ako trebárs môj. Žiadny Boh v tom samozrejme nie je - je to iba iné analyzovanie dát mozgom, ktoré prišli z vonka.

Takže,

pokud má někdo pádné důkazy že - "duše neexistuje a vše je jen závislé na našem mozku, to znamená, že když nežijemě, tak opravdu nejsme se vším, co k tomu patří a když už tedy jsme se tak nějak vyskytli, tak zkrátka mozek nám vytváří jáství a individualitu, ale když zanikne, není už nic" - pak ať prosím, vysvětlí tu následující věci níže popsané, kdy:

1. Slepí lidé (celoživotně slepí) dokázali po klinické smrti popsat nejen okolí, ale i barvy a události, mnohdy na vzdálených místech a to vše se naprosto shodovalo.

2. Je už dost lidí, co "astrálně cestují"..

Tím nemám nic proti lidem, co nevěří na duši. To ani náhodou, ale ten, kdo tyto dvě věci vysvětlí zde na těchto stránkách, mi pomůže vyřešit velké dilema. Já si totiž fakt myslím, že ty dvě věci jsou dost dobrými důkazy o nezávislém vědomí na těle člověka. Navíc ve stavu, kdy prokazatelně byl mozek prakticky "chcípnutý".. A na nějaké takovéto "naladění od přírody před smrtí" a nebo snad na to, že se jedná jen o "vycucnutí informací jen tak z okolí přímo do mozku, navíc v takové chvíli" - to rovnou zapomeňte.. "o)

Tak co? Troufnete si to někdo vysvětlit?

reknu Vam muj nazor a ten nikomu nevnucuji.Duse ,kdyz spime si muze jit kam chce,treba i za nasema pribuznyma na druhem brehu(jak se stava me),telo proste spi ,ale jestli se telo pohne a budi se,tak duse je okamzite spatky aniz by si toho nase telo vsimlo(tedy smysly).Duse je nesmrtelna a ma nepredstavitelne schopmosti,ktere pouziva mimo nase hmotne telo,hlavne po jeho odchodu.Mozek patri mezi organy a ten nema co delat s dusi,ba naopak rusi vse,co duse videla na jinem svete a tak se me kolikrat stava,ze jak se probudim vidim vse jinak nez videla duse.protoze kdyz se to prevede do naseho mozku,tak je zle,uz je to skreslene.Videla jsem jednoho znameho,co prave zemrel a rano jsem nevedela kdo to presne byl a muj mozek me rekl,ze to je jiny clovek na nej podobny az pak jak jsem se dozvedela kdo to tedy je tak jsem pochopila,ze jsem ho videla a mluvila s nim.Aji barvy neni mozno poznat z jejich sveta u nas,nas mozek to pochopi jinak,duse ma jine schopnosti nez nase smysly.Reknu vam jednu zajimavost co se mi stala nedavno.Setkala jsem se s tatkem a rikala jsem mu,podej mi ruku,abych vedela ze si tady a ze se mi jen nezdas a on s nepochopenim v ocich me ji podal a ja jsem s ni zatrepala a stiskla ji plna stesti a radosti,ze ho citim,a on se smal a rikal,ty tomu porat nerozumis? vzdyt jsi ted tady jako ja se stejnym telem!Radosti jsem brecela a probudila se cela ubrecena ale stestim bez sebe!
Takze ja jsem 100% presvedcena o eistenci duse a vubec nemam obavy,az jednou odejdu ja,protoze vim ze telo nic neznamena,ale duse je nesmrtelna.Pane je mi vas lito,kdyz tomu neverite,musite mit obavy kdyz se vam blizi stari,ne?
Postizeni ,pane garias,kdyz umiraji,tak najednou vidi,slysi,vnimaji...to je proto,ze duse to uz "bere do svych ruk"a tak pred smrti se tohle stava.
Na tohle proste nejsou dukazy a byt taky nemuzou,bylo bu to proti zajmu Stvoritele,byla by to pro nektere lidi katastrofa a brali by si zivoty.Stvoritel nas za to trestat nebude(jak tady strasi Marpefi) my si muzeme dovolit tomu neverit,protoze jsme nestaveni na takove smyslove citeni a tak trestat muze Stvoritel pouze spatnosti,ktere clovek udela,ale za to,ze v nej neverime,to bych netvrdila.
Co se tyce me,ja verim ve Stvoritele,ale na vsechno nepotrebuji mit dukazy,me staci,ze jsem uz videla dost a davat si otazky jak vznikl Stvoritel....to me neni zapotrebi,to se dozvim pak...

Ja si myslím, že naše ja vytvára iba mozog. Nevidím najmenší dôvod, aby mentálne postihnutý človek mal iného ducha ako ja a napriek tomu nemá také uvažovanie ako mám ja.
Alebo si zoberte spánok. Dajme tomu, že máme teda tú dušu: Kde je ale potom keď spíme? Aj ona spí? A ako môže keď po smrti tela ostáva "hore", ďalej bdie? Nemalo by to byť tak, že duša nikdy nespí? A ak je napojená na telo a spánkom tela spí aj duša - nevníma, potom nevidím dôvod, prečo by smrťou tela nemohla zomrieť aj duša - naše JA.

A co kdyz se mylite prave vy? Co kdyz opravdu nic jako duse neni a my si to jenom namlouvame? Kde berete tu jistotu? Ja osobne verim, ale boty bych nesazel.

moja rec!Souhlasim s Vami,jen bych jeste doplnila,ze po odchodu s nasich tel maji lide dalsi povinosti a jdou dale,ale nas porat vidi,kdykoliv se jim zachce.Ani si neuvedomujem jak nam pomahaji...nema cenu mluvit s materialisty ,kteri duse neuznavaji,vsak sami pak poznaji...

Podle mého je tělo jen jakýsi přepravní nástroj pro ducha.Něco jako je auto pro tělo.A ani auto ,tak ani tělo není věčné.Dejte mi pokoj.Četli jste Vec Makropulos?Ani zanic.Ale, duše je energie a podle toho co si ze školy pamatuji,energie se neztrácí,jen se mění na jinou.Takže když duše odejde je tělo už jen kus čehosi.Člověk odešel a zůstalo tělo.Možná,že se nevyjadřuji přesně,sama nenám jasno,ale předpokládám ,že duše žije dál a to tak dlouho,pokud je jediný čkověk na zemi,který na ni v dobrém vzpomene.Jsou tu aby nás chránili a pomáhali nám.Jen to tělo netrvá věčně.A někdy je to i dobře.Pro daiterr:couhlasím s Vámi,že je to o kvantové energii,ale kam se poděje,když se neztrácí,jen se mění na jiný druh energie?Na jaký?

Správne a nič netrvá večne. Súhlasím s tebou.

Gariasi, VŠECHNO je JEN A JEN POUZE ENERGIE. Nic víc... Všechno se skládá z kvant energie. Není hmota a není ani nic jiného, kromě obrovského množství neustále kolotajících a prolínajících se energetických kvant..

Ještě tak vysvětlit ten "těžký kalibr", že?

Moc nevylámali, pretože vlnenia sú skutočne rôzne. Niekto verí trebárs v telepatiu ako vlnenia, ale už len samotný zvuk, je vlnenie neviditeľné. To znamená, že ak niekto vie niečo povedzme nadprirodzene, jednak to určite spadá do fyzikálnych zákonov a jednak to stále nepotvrdzuje život po smrti. Potvrdzuje to iba to, že mozog je výkonný počítač - keď žije!

I lékaři už se kloní k názoru, že "mozek nutně nemusí být nosičem jáství"..

Ale vraťme se k debatě - myslím, že to končí na tom, že ty tvrdíš, že "bez mozku není individualita a když zaniká mozek, zaniká i jím generováné "vědomí a jáství" a tudíž konec..

Můj názor je zas takový, že individualita, jáství, zkrátka vědomí - je nezávislé na jakémkoliv těle a toto tělo používá jen jako pomůcku při svém vývoji a učení se. Těla zanikají a rodí se, ale vědomí si je převléká, jako montérky podle toho, čemu se chce naučit a čím si chce projít. Tímto tvrzením se opírám o spoustu indicií a zážitků mnoha lidí.

No a tím to, myslím, debatu můžeme ukončit. Tvoje argumenty beru jako zajímavost, ale přece jen je to daleko k tomu, abych k této problematice změnil názor. A já zase nemám právo (a ani nechci) přesvědčovat tebe, protože z mého pohledu máš svůj vývoj a tato debata je jen drobnou vzájemnou pomůckou, jak se posunout dále ve vývoji o malinký kousek.

Jako opravdu těžký kalibr, který by vyloženě mohl vnést náznak řešení tohoto dilematu, by bylo například tvoje vlastní vysvětlení v případě, kdy prokazatelně v době klinické smrti prokazatelně celoživotně slepého člověka, pak tento jedinec po resuscitaci vypráví, co se v tu dobu dělo o dva bloky dále, jak jsou barvy super a že doma v tu dobu se dělo to a to a tak dále.. což se později beze zbytku prokáže, jako pravda.

Pokud toto vysvětlíš nějak jinak, než že "vědomí vypadlo z těla na chvilku na vandr", tak pak se můžeme v této záležitosti i posunout dále.. Ovšem tady si vylámali zuby zatím i ti věhlasní lékaři a vědci..

//Ještě perlička k "mozku", takové to "jedna paní povídala", že - ve světě jsou známy případy, kdy někteří lidé prostě mozek neměli a nebo jen tak malý, že podle dosavadních poznatků nebylo možné, aby tito lidé za života fungovali.//

Áno boli známe prípady, kde po havárii odišla mužovi časť mozgu. Ale to stále nijako nevyvracia fakt, že ten zostatok mozgu nemá na svedomí ono vedomie a že ho má niečo iné ako mozog.
KEBY SME MALI PRÍPAD kde človek bol totálne bez mozgu, ale žil, vnímal, existovalo jeho JA, potom hej, dalo by sa povedať, že mozog neurčuje ľudské JA. Avšak taký prípad nebol a zdá sa že ani nikdy nebude. Pokým niečo iné ten mozog nenahradí - povedzme nejaký čip v budúcnosti (umelý mozog).

Ani info ktoré človek prijíma, ani to nieje jeho prácou. To však nijako nedokazuje jeho dušu. Myslím si, že nieje správne dávať do prirovnania živý a mŕtvy systém. Pretože Neživá hmota ako TV, môže fungovať bez vedomia.
Ako hovorím: Aby vedomie mohlo existovať, musí mať nejaký zdroj. Nejaký nosič - napríklad mozog. Ale čo keď mozog umrie? Kto, čo, bude nosičom potom?

No šak jo - dyť to píšu na tom příkladu "člověka v komatu".. Když není přítomno vědomí (pracovně - duše), pak je to jen maso s pár instinkty..

TV, když nemá signál, tak je to jen těžítko může jít do toho eletriky kolik chce.. Bez informačních kvant energie (bez vědomí) by TV nebyla zkrátka TV..

Otázkou ovšem je, KDO je původním "generátorem" oněch energetických kvant... Rozhodně to ovšem není TV. Ta je pouze přijímač..

Ještě perlička k "mozku", takové to "jedna paní povídala", že - ve světě jsou známy případy, kdy někteří lidé prostě mozek neměli a nebo jen tak malý, že podle dosavadních poznatků nebylo možné, aby tito lidé za života fungovali. A vidíš - přesto normálně žili a pracovali.. Není to zase jedna záhada nad záhady? "o) To jen tak pro zajímavost, co se občas mihne v těch lékařských kruzích, ale raději se to hned hodí do šuplíku..

nezávisle či máš signál alebo nie, či máš prúd alebo nie, ak ti nefunguje TV - nebude princíp Tele fungovať. Tak isto život. Ak je prísun informácií a je tendencia prísunu energie, ale nefunguje mozog, nemôže fungovať ani jeho prejav vedomia.

Zajímavější spíše je, že TV přijímá takový signál, na jaký je naladěna a připravena "o)

Energii pro TV přece zaručuje eletrika ze zásuvky a nebo baterie...

Tel. signál - to jsou přece kvanta informačních vln na různých frekvencích a nijak nesouvisí s tím, zda TV scípne, nebo ne..

Můžeš mít přece TV ve "stand-by módu (v kómatu)" - nemusí být vůbec zapnutá, takže signál neřeší.. "o)

Ten príklad s televíziou by som mohol ja použiť, lebo TV signál predstavuje prísun energie (jedlo) a to že TV nefunguje, to je jeho smrť - tj. nedokáže už spracovávať energiu (TV signál) tak, aby žil (fungoval).

Proto se také spánku říká "malá smrt"... Protože tělo je téměř nezávislé na našem vědomí. V podstatě se dá říci, že všichni "umíráme" noc co noc.. "o)

k tomu vypínání po čas spánku - jestliže je mozek (záznamové médium našeho těla) vypnuto, pak nemá co zaznamenávat a tím pádem si "nepamatujeme"..

V této realitě je vše podřízeno v podstatě "tělu" a to kvůli vývoji. Kdybychom si hned uvědomili, že jsme nezávislí na těle, tak by nebyl možný žádný vývoj. Každý by se odsud hezky rychle vykopával do pryč.

Proto ono uvědomování si svého "jáství" nezávislého na těle a oddělování jej od stroje jménem tělo - se děje postupně tak, jak pokračuje vývoj jedince. Vše má svůj čas.

Zkusím ještě jiné přirovnání - vem si tělo, jako interaktivní televizi. Když žije, jede program, zobrazuje, funguje, dokonce se může i sem tam sama něco "naučit" a uložit si to v paměti.

Ovšem jakmile televize přestane fungovat a skončí někde v kontyšu (zemře..), pak samozřejmě nefunguje, nemůže zobrazovat, nemůže se učit a zkrátka se rozpadá na prvočástice.

Ovšem ono vědomí / televizní signál - tak ten je tu furt. A pracuje dále nezávisle na oné televizi.. Tělo = TV a vědomí = televizní signál..

Omlouvám se za blbé přirovnání, ale momentálně mne nic lepšího nenapadlo.. "o)

Ak sa vypína mozog pri spánku a vezmem v úvahu, že vedomie po smrti ostáva, malo by potom ostať aj v spánku a my by sme mali vnímať. Ak nevnímame, znamená to iba toľko, že naše vedomie vytvára určitá oblasť mozgu - je úzko spätá s mozgom. No musí, keďže počas spánku nevnímame - "duša" nevníma mimo mozgu - mimo aktivity mozgu na vedomie. A smrť je totálna neaktivita mozgu - samozrejme aj tej časti, ktorá sa počas spánku vypína.

Problém je ale v tom, že ak vedomie, alebo duša, úzko súvisí s telom (mozgom) čo sa týka spánku, je možné že s ním súvisí aj čo sa týka existencie.

Gariasi,

vědomí / spánek - z mého prostého pohledu zkusím vysvětlit takto - vědomí je v podstatě nezávislá entita na těle (pracovně-duše), která využívá tělo pouze jako pracovní nástroj. Tento nástroj má nutné úseky, kdy se vypnout musí, aby zregeneroval.

Pokud se vypne tělo - nástroj, pak se vypíná i mozek. A protože ono vědomí je mimo tenhle nástroj, nemůže zkrátka mozek registrovat zážitky, které v té době vědomí prožívá a pak si je pamatovat. Ovšem ve chvíli, kdy tělo-nástroj procitá z regenerace, pak mozek stihne ještě na poslední chvíli zachytit některé zážitky vědomí, které už se vrací do těla.

Přenos dat mezi vědomím a nástrojem je dosti omezený z důvodů postupného vývoje. Takže to, co stihne mozek zaznamenat, jsou jen malé střípky událostí toho, co vědomí kdesi prožilo. Mozek si pak často tyto věci porovnává ještě s tím, co už kdesi kdysi poznal a tak si tyto střípky ještě vylepší pomocí archetypálního překladu. No a máme z toho krásný guláš, kterému říkáme sen..

Jiná situace nastane, kdy sice tělo spí, ale některé části, zejména mozek, jsou už zregenerovány natolik, že vypnout nepotřebují. Pak je mozek schopen vnímat vše, co vědomí v té chvíli prožívá. V této chvíli vlastně vědomí přímo zprostředkovává mozku nástroje , co se odehrává, i když samozřejmě si to zase mozek musí upravit po svém, aby to vůbec pojal.. Tomuto stavu se říká "Lucid Dreams" - neboli "průhledné sny"..

Když si v této fázi a tomto stavu jedinec uvědomí, že je opravdu nezávislým vědomím na těle a momentálně se nachází kdesi v jiné realitě a rovině, zatímco jeho nástroj-tělo regeneruje kdesi tam někde v posteli zase v jiné realitě - pak může události okolo sebe měnit podle svých přání. Naše vědomí se totiž skoro vždy nachází v době spánku v jakési vlastní vymezené části Astrální roviny a ta má svoje zákonitosti.

V této rovině mají veškeré myšlenky a představy možnost se okamžitě projevit. Takže zde můžeme myšlenkou přizpůsobovat okolí kolem sebe a je fakt, že ten, kdo to má natrénováno, si to dokáže náležitě užívat "o) Osobně se mi podařilo tyto sny mít asi zatím pětkrát a z toho pouze jednou jsem částečně zkusil upravit okolí dle svého. Ale dále to zatím nezkoumám, snad až bude k tomu zase nálada.

Píšeš, že "vědomí je velmi pevně vázáno k mozku".. Ano, to je, jinak bychom tu nežili. Ovšem není vázáno pořád za všech okolností. I vědomí má své dny.. "o)

Viděl jsi někdy lidi v kómatu... lidi "bez duše"? Pak bys pochopil, co znamená, když se řekne, že je někdo "jako tělo bez duše".. Lidi v kómatu totiž nejsou jen takoví, co jsou napojeni na přístroje. Je dost takových, co nepotřebují být napojeni, dokonce i dokážou polykat potravu, sem tam pohnout rukou, ale... nic více.

Nedokážou cítit, vidět, jsou jen tělem, pouhým strojem bez svého ovladatele, něco jako rozjeté auto bez řidiče, které poskakuje neřízené tak, jak mu náhodně povrch dovolí. Tak i takové tělo,kde není vědomí, je pouhým strojem bez řidiče a řídí s pouze svými instinkty a reflexy.. Kdo viděl, asi ví, co se snažím (ne)říct..

NIekto vidí v očiach prejav ducha, ja iba jeho život. Na toto ale zareagujem: //Hmota a světlo, včetně jiných indikací jsou pouze projevy této energie. Vědomí samo o sobě taktéž nezaniká, ale má potřebu poznávat a sbírat zkušenosti//

Každé vedomie musí niečo niesť - nejaká energia. Ak zanikne, zaniká vedomie. Naše vedomie je veľmi úzko späté z mozgom, pretože stačí obyčajný spánok a naše vedomie "zaniká". Ty sa preberieš po 8ich hodinách tvrdého spánku a ani nevieš ako ten čas ubehol. To znamená, že vedomie JE VEĽMI pevne naviazané na mozog. A ja si myslím, že zánikom mozgu, MUSÍ NUTNE zaniknúť aj vedomie. Nemá ho totiž čo udržiavať.

ABSOLÚTNE NAJOBJEKTÍVNEJŠÍ pohľad na život po smrti by mal iba ten, ktorý by NEŽIL !!! Zdá sa, že to nie je možné a preto si myslím, že KAŽDÝ život, ktorý dospeje do takej úrovne vedomia, že začne hlbšie filozofovať o svojom živote, tak takýto človek si nutne vytvorí vieru - nádej, že bude žiť ďalej, alebo aj navždy.

Myslel som si, že nie na mňa :D

Napadlo mi, že ma zle niekto pochopí, skúsim to vysvetliť ešte inak.
- Nikto z nás, sa teraz nebojí smrti, pretože vieme všetci, že práve v tomto momente sa nás netýka. Ale až nastane chvíľa keď bude náš život stáť blízko brány smrti, odrazu dostaneme obrovskú chuť žiť. To nieje náš pocit. Náš v zmysle, že my ho NEovládame. Nieje to ovládateľný pocit ako, mám chuť na pivo, ale aj tak nejdem, budem robiť niečo iné a možno mi príde chuť na víno. Pocit prežitia je hlboko zakorenený v živote samom. A ja som mienky, že z tejto hĺbky pramení aj viera, že život sa smrťou nekončí. Viera, že TO NIE JE EŠTE Môj KONIEC. Ale tento pohľad, má iba život, ktorý chce žiť !!!
Každý z nás kto uvažuje o živote po smrti, má pri myšlienke, že život sa smrťou nekončí, príjemné pocity. Každý kto si bude o článku premýšľať a povie si "Ten autor Garias to nevie. MOŽNO život po smrti existuje." Ak ŤA tento pocit uteší, je TO ONO !!!! Je to prejav tvojho života, ktorý nechce umrieť. A presne to sa snažil povedať tento článok.

Tak to se ti, Gariasi, fakt nebude líbit.. "o)


*****

(Tak co, milí a vážení? Jak to tedy s tím životem po smrti je? Je ..! Není ..! Je ..! Není ..! ..! ..! ..! .. .. . Tož nic, tak vezmeme kopretinu a budeme z ní dělat skinheda, no ne? Má mne ráda ... nemá mne ráda ... Aspoň bude trochu legrace .. :o)

Dva tábory lidí a mezi nimi průběžně mraky „přeběhlíků“. Tak by se dala charakterizovat situace ohledně názoru na „život po smrti“. Aby to bylo přehlednější, zkusíme takový fiktivní argumentační pohovor.

Tábor červených budou materiálně založení jedinci, tábor modrých budou ti slabší důvěřivci, co hledají spásu ve víře a v jiných "berličkách".

Červení:
- Doposud nikdo nepřinesl zprávy z „onoho světa“, které by bylo možno považovat za věrohodné, to znamená, že tyto zprávy se nedají „zvážit, změřit, ani "koštnout" - prostě se nedají vědecky materiálně vyhodnotit.

To, že někdo něco popíše o tunelu a světle, tak to bude vysvětleno níže a ostatní popisované jevy jsou odezvy organismu.

Modří:
- Doposud nikdo neprokázal, že zprávy z „onoho světa“ nebyly doručeny. Je spousta filozofů a mystiků, kteří tomu věnovali celý svůj život. Jediné, s čím se dá souhlasit je, že tunel efekt + ostatní doprovodné zvukové i světelné jevy jsou odezvou organismu.

Když duše začíná od pozemského těla s postupným přerušováním vazeb, tak tyto efekty jsou právě oním počátkem, ale duše se opravdu odpoutá až tehdy, kdy to sama považuje za předmětné. Ve vizích je to většinou ona pomyslná hranice, o které dotyčný ví, že pokud ji překročí, tak už není návratu.

Červení:
- Tunelový efekt a pocity blaženosti, včetně doprovodných zvukových a jiných optických jevů? Odezva organismu na nedostatek kyslíku v mozku, spouštějí se různé obranné a uklidňující mechanismy v těle, které jsou díky několika tisícileté evoluci dovedeny do dokonalosti a jsou „uschovány“ pro tuto příležitost, aby nám umožnily odejít co „nejpříjemněji“.

Modří:
- To je právě počátek přerušování vazeb k tělu, které se postupně uvolňují a duše se stahuje z těla ven. Na počátku jde samozřejmě o odezvu organismu a úbytek kyslíku v mozku, které mají za následek uvedené jevy, ale pocit vymístění z těla už je záležitostí duše, neboli „jáství“ nás samotných. Najednou máme pocit, že se vznášíme například u stropu. A nejenom to ( zbytek si necháme k dalším dovětkům ).

Červení:
- Stejné jevy se podařilo vyvolat pomocí dávek „LSD“, i některých jiných drog, také pomocí ketaminu a jiných látek. Takže je jasné, že veškeré „předsmrtné“ jevy jsou ryze fyzikálně-biologického charakteru. Tudíž výsledek je ten, že po smrti opravdu nic není. Tečka a basta.

Modří:
- Přesně tak, stejné jevy můžete vyvolat spoustou drog. Šamani od dávnověku by mohli vyprávět .. Nic nového pod sluncem, akorát taková maličkost - sice je hezké, že to vyvolávají i drogy, ale pro červené to tímto končí. Je to příznačné. To, co je materiálním myšlením, se nemůže dostat dále, než co mu jeho hranice „jeho“ materiálna povolí..

Modří ale k drogám dodávají, že - jasně, ovšem droga je jedem, který dokáže „vykopnout naše JÁ z těla“, nejde o přirozený jev v pravém slova smyslu. Je to jako po autonehodě, kdy lidé, kteří byli z těla „vykopnuti“, se s tím musí nějakou chvíli srovnávat. Tak i u pokusů s drogami je to obdobné, navíc díky dlouhodobé odezvě organismu na tyto látky se můžou v závěru pokusu přidat i pocity hrůzy, beznaděje a smutku.

Ne proto, že by to naše JÁ nemohlo snést, ale hlavně zde jde o odezvu těla a jeho pocit, že se naše JÁ (myšleno duše ) nevrátí zpět. Je rozdíl, jestli je tělo poškozeno úrazem, nebo zdravému tělu dáme jed. Takže pozor na pokusy..

Červení:
- Protože i takzvané pocity „vyvtělení“ byly součástí výsledků při podávaných látkách, tak dál už není co řešit. I piloti by při přetížení mohli vyprávět o tunelovém efektu a pocitech klidu a míru. Někteří si tím sami prošli při velkém přetížení.

Modří:
- No právě .. A to je totiž jedna věcí, kterou nám červení zřejmě nevyargumentují, protože to je už prozatím mimo rámec takzvané „materiální vědy“. Ovšem důkazy jsou naštěstí od mnoha a mnoha lidí. Nejde tady ani tak o „vyvtělení“, ale hlavně o „vidění sebe samého“ z jiného perspektivního úhlu.

To znamená zřejmě jisté dvě věci - ta první naznačuje právě to, že naše JÁ je mimo tělo, takže jej může pozorovat. Mnoho lidí vypovědělo, že nejprve se zdráhali uvěřit tomu, že vidí sami sebe. Nepoznávali se, jak byli jiní, než si mysleli že jsou. To bere argument těm červeným, kteří by hned řekli, že vidění sebe sama je prostě důsledek halucinace, ovšem v tomto případě je spousta důkazů, které halucinaci popírají. Jen namátkou třeba případ slepého člověka, který nikdy neviděl a když byl mimo tělo, rozhodl se „proletět“ kolem nemocnice a strašně se divil, jak může být „ta tramvaj tak divně červená a taková hranatá“, že venku“sněží“ a že „vidí barvy“, které dokázal nazvat pravými jmény.

A ještě další takový malý příklad? Jeden klučina si tak „poletoval“ nad nemocniční střechou a pak vyprávěl, že nahoře na střeše u komína je zachycený list novin. Nemocniční údržba se o tom doslechla a nedalo jí to a tak vylezla na střechu a co myslíte? No měla ho tam .. ( ta střecha ten list novin přece :o)

Dalších příkladů je spoustu. A ta druhá věc? Když by to nebylo naše vlastní JÁ (duše, vědomí ...), Tak jak teda vysvětlit nejen pozorování sebe samého, ale hlavně události okolo sebe v reálném čase, události u našich bližních v reálném čase, které jsme schopni sami vidět, možnost při pouhém pomyšlení být kdekoliv na světě a vidět, co se tam právě děje - „že by to byla nějaká nám neznámá vlastnost mozku?“ Namítnou červení.

Ne, mozek přece umírá nedostatkem kyslíku. Takže zde zahnalo materiálno samo sebe do rohu a co dál, červení? Modří mají jasno. Vědomí po smrti těla pokračuje „po svém“.

Červení:
- Nějaký život po smrti? To je vážně jen berlička a pomůcka pro všechny slabé jedince, aby vůbec dokázali v tomhle světě přežít. Tito jedinci se bojí zániku a nemají jinou možnost, jak se s tím vyrovnat, než právě „víru v posmrtný život“. Vše zde na tomto světě je přece hmotné. Hmotou jsme, hmotou vládneme, hmotu přetváříme. Ostatní je jenom výsledkem naučených vědomosti a zděděných genetických dispozic, nebo indispozic. Takže vážení a milí - po smrti není nic!

Modří:
- Tam, kde jedna věc končí, jiná věc začíná. Červení mají své metody, jak vše zkoumat, měřit, vážit, vypočítat, odvodit. Ovšem výsledek je ten, že jejich realita odpovídá přesně tomu, co si vypočítali, změřili, zvážili, odvodili ... a podobně, to znamená že?

Je jistá hranice, pro ně konečná, která jim už ze základu jejich vlastního momentálního poznání nedovolí jít dál. Stalo se to, co se stát mělo. Materiálněji zaměření lidé jdou tak daleko, jak jim jejich materialistické myšlení povolí, dál se zatím nedostanou. To, co je za materiálnem, už berou vesměs jako blouznění, pomýlení, vymýšlení, sektářství, pánbíčkářství, berličku pro slabochy, neznalost, nevyspělost - a tak dále. Což ale neznamená, že jejich názor je špatný.

To v žádném případě. Názor každého z nás je poplatný přesně dané úrovni našeho momentálního stavu poznání a nasbíraných zkušeností. Tady to není o tom, že „já mám pravdu a ty ne“, ale o tom, že „ já mám svůj názor a ty máš jiný názor, takže zkoumejme, polemizujme“. Myšlení modrých navazuje tam, kde prozatím končí pozice červených. Modří se snaží poodhalit právě další, nám skrytou realitu, která má své hlubší zákonitosti, která se ale musí zkoumat poznenáhlu a tak, aby člověk byl schopen tyto zákonitosti přijmout a cítit, že to tak je. Nikoliv tomu věřit.

Víra je totiž pocit, že „já doufám, že to tak je, kéž by to tak bylo, snad to tak bude, ano, musí to tak být...“ Ale pocit „já vím“ - to je to, co hodně lidí prostě automaticky bere, jako „tak to prostě je, vždy to tak bylo, takhle je to správné“. Věřit, znamená pouze se přibližovat k danému cíli, tušit jej, tajně doufat, že to tak opravdu je. Cítit - znamená jistotu, že daný cíl je přesně tam, kde má být a je to přesně to, co to být má, bez pochybností. „Věřit“, je pouze předstupeň „Cítit“ ..

Červení:
- Hodně lidí, co byli například na operaci, tak vypovídají, že když je narkóza, tak je to mžik a jste po operaci, nic mezi tím není, pouze tma a prázdnota (osobní zkušenost). Mimo to - před naším zrozením přece nemáme vzpomínky na nic. Po narkóze taky není vzpomínka na nic. Jen tma a prázdnota. Takže po smrti nemůže být nic jiného, než tma, nekonečná prázdnota a prostě velké NIC.. Tolik logická střízlivá úvaha.

Modří:
- Nezaměňovat tělo a vlastní vědomí (duše, JÁ ... ). V narkóze je činnost mozku a celé tělo natolik „uzemněno“, že nemá nárok si vůbec zapamatovat nic z toho, co naše JÁ po tu dobu cítí a podniká. Jestliže ale dochází k zániku těla, tak v té chvíli tělo i mozek mobilizují veškeré síly právě ve snaze zániku zabránit, takže mozek je co nejdéle v pohotovosti a protože je s naším JÁ propojen energetickou vazbou, tak dokáže (pouze střídmě) vyhodnocovat situaci a následné prožitky.

Pokud se naše JÁ vrátí nazpět do těla, pak jsme schopni vylíčit, co se dělo, ale sami pak dodáváme, že je to jen slabý odvar skutečnosti a že se to nedá popsat. Náš vlastní mozek není totiž v rámci své reality schopen vše vystihnout, protože to, co mu bylo naservírováno, tak to přesahovalo hranice jeho nasbíraných porovnávacích zkušeností.

Je to stejné, jako když neandrtálci ukážete zapnutý televizor - jeho mozek nic takového ve zkušenostech nemá k porovnání a tak se může stát, že ten televizor třeba ani vidět nemusí, prostě jej jeho mozek bude ignorovat, i když jeho oči jej uvidí. V tom lepším případě jej sice uvidí, ale bude natolik šokován, že se bude bránit vůbec televizor akceptovat.

(Když připlouvali Španělé k břehům „Nového světa“, tak jejich lodě domorodí obyvatelé vůbec nezaregistrovali, protože jejich mozek je neměl s čím srovnávat, takže lodě bílých dobyvatelů u břehu se pro ně staly naprosto nepochopitelným zjevením)..

Pokud ovšem je naše tělo ve stavu vypnutém (narkóza, mdloby, ale i těžké poškození mozku při nehodě a tak podobně), pak mozek nemá možnost vůbec informace vstřebávat, porovnávat a filtrovat. Což neznamená, že to dokazuje, že „po smrti už nic není“, ale toto vyjádření je pouze momentálním vyjádřením znalosti, která vychází z interakce zkušeností a vzájemného porovnání daných poznatků.

Ovšem tak, jako se vyvíjí všechno okolo nás, tak se také vyvíjíme i my samotní. Danou pravdu, kterou každý z nás prezentuje, nelze považovat za konečnou. A to jak na straně červených, tak i na straně modrých.

Co teda napsat závěrem? Tak ono ani nelze nic napsat s konečnou platností, protože vše je vývoj, tudíž to, co víme dnes, je momentálně pomíjivý stav daný dnešní zkušeností, ale zítra se dostaneme opět dále a maličko se závěry budou lišit a tohle se bude opakovat tak dlouho, dokud nedojde každý z nás v poznávání na takovou úroveň, že to, co se děje po smrti bude cítit tak, jako by to věděl odedávna. Ve své podstatě jsou totiž tábory červených i modrých v rolích poutníků putujících.

Časem na cestě za poznáním a aniž by si to kolikrát uvědomovali, tak jeden druhého právě díky (někdy i tvrdé a nevybíravé polemice) posunují vždy v poznání o něco kupředu. A o tom to celé naše životní poslání je - učit se zde a získávat zkušenosti. Jestli je něco po smrti, tak to je jen jedna z mnoha „nakopávajících otázek“, jak oba tábory dovést ke vzájemné komunikaci. Jinak z hlediska celku má tato otázka pro nás toto poselství: „Smrt jako taková neexistuje. Vše, co vidíme okolo nás, včetně nás samotných, se skládá z kvant energie.

Hmota a světlo, včetně jiných indikací jsou pouze projevy této energie. Vědomí samo o sobě taktéž nezaniká, ale má potřebu poznávat a sbírat zkušenosti. Smrt je pouze úsek, kdy naše vědomí pokračuje dále za dalším poznáním. Taková je nyní daná úroveň tohoto poznatku. Co bude jako další příčka v poznávání, se ukáže teprve po zdolání tohoto úseku. Do té doby lze popřát oběma táborům šťastnou cestu“


*****

Ještě zopakuji to, co považuji za nejlepší indicie ohledně "života po životě":

Lékařský striktní názor je, že "příroda nás vybavila jakýmsi uklidňujícím systémem, aby se nám chcípalo co nejpříjemněji.." - což je docela krásně uklidňující představa, jenže má svoje háčiska - Tak třeba už oni dotyční lékaři jaksi neumí vysvětlit, například následující - "právě, když je jedinec ve stavu takzvané klinické smrti.. no zkrátka, když přichází ta rozhodující fáze, tak vidí, slyší a dokonce cítí, co se děje nejen kolem něj, ale i v okolí široko daleko a to tak podrobně, že mnohdy dokáže popsat události, které se staly právě v době, kdy u toho rozhodně být nemohl, navíc s těmi událostmi neměl vůbec nic společného a mnohdy některé popasné události vedou k nečekaným objevům.

JAK tedy funguje ono "vidění nemožného"? Lékaři vám řeknu, že "zkrátka dotyčný v té době něco zaslechl a mozek si to při procitnutí zkrátka 3d-dofantazíroval..", jenže - to je právě blbost.. Jednak se mnohokráte potvrdilo, že dotyčný viděl věci a události naprosto přesně, takže jediná možnost byla, že TAM ZKRÁTKA V TU DOBU MUSEL BÝT.

Jiná možnost zatím není. A mimo to - právě o těchto věcech a místech nikdo v přítomnosti resuscitovaného nejen nikdo nevěděl, ale ani o tom nikdo nemluvil..

Takže JAK jinak to vysvětlit? Třebas tím, že v době umírání jsme se schopni napojit na všeobecné vědomí všech bytostí dané planety a tak vidíme, co vidí oni? Jenže ani to nevysvětluje ani čtvrtinu indicií..

Elisabeth Kubler Ross pro svoje výzkumy v této oblasti preferovala co nejvíce lidí se slepotou. A bylo i pro ni velmi zajímavé a nečekané, když tito lidé, kteří byli celí život slepí, jí pak popisovali po onom stavu veškeré podrobnosti, dokázali popsat barvy a popisovali, jak jsou nádherné a že je vlastně vidí poprvé v životě a nejen to - věděli, že právě ta a ta barva je červená, nebo modrá a podobně. Popisovali předměty a okolí předmětů.. zkrátka jako ostatní lidé, kteří slepí nikdy nebyli.

Ano - život, který žije, rozhodně chce žít a jistě tu nějaké ty mechanismy jsou, které nás "nutí žít" co nejdéle. Ale jsou ještě oblasti mimo naše momentální vnímání, které snad pochopíme časem. Aneb - vše je vývoj.. "o)

Navíc - je mezi námi dost lidí, co astrálně "výletují" a mají s "vyvtělením" své zkušenosti. (to jen na okraj..)

Já jsem to pochopil. To s tou omezeností jsem nemyslel na Tebe a Tvůj článek. To jsem myslel obecně.

Samozrejme, že tento článok nemôže a ani nechce nejako silou mocou dokazovať, že po smrti nič nieje. TO nikto z nás nemôže vedieť - nemá odkiaľ. Má len navodiť iný pohľad na tému nesmrteľnosti. :D

Zajímavé myšlenky...
No já osobně věřím tomu, že po smrti není konec. A není to kvůli strachu ze smrti. Zkrátka mi to připadá momentálně jako ta nejpravděpodobnější varianta. Myslím že po smrti moje současné ego postupně zanikne a zrodí se nové ego - tzn. reinkarnace. Nějak tak to momentálně cítím, ale jistý si tím samozřejmě vůbec nejsem :-)
Rozhodně ale nevěřím ve věčný život v tom smyslu, že bych ještě za milióny let někde v ráji/pekle vzpomínal na dobu, když jsem ještě žil :-)
Tvrzení, že po smrti 100% nic není je podle mě ale ta největší omezenost.
No, počkejme si jak to bude :-)