Články

Gariasi, vhodná, nebo nevhodná = co když je to jen možný pojem? Spíše bych to viděl tak, že podle toho, jak se kdo vyvíjí, takovou "pravdu" právě momentálně potřebuje ke svému vývoji a k takové pravdě inklinuje. Svůj ke svému. Chceš být materialista? Není problém, pak inklinuješ k určité pravdě.. Chceš být zanícený "bojovvník Boží"? Není problém, pak inklinuješ opět k jiné "pravdě".. A tak dále a tak dále. On ten vývoj má mnoho levelů a vy jistě sám víte nejlépe, jaké to je, když v jednu chvíli jste v poblíž "pravdy náboženské" a teď, když jste "poblíž pravdy materialistické".. Takže ten, kdo inklinuje k danému "druhu pravdy", tomu to pomůže - ve vývoji. A ostatní, co jdou jinými směry, zase potřebují i "jiné pravdy" ke svému vývoji. (Jen osobní názor, nic více)

súhlasím, ale aj nesúhlasím.

S čím áno?
Kľudne sa všetci môžeme zhodnúť na tom, že pravda neexistuje. Je to iba nejaký pocit v živých organizmoch. Nejaký mechanizmus myslenia, výsledok vnímania, podklad uvažovania, akási súčasť nášho ducha.

S čím však nie?
Je pravdou, že každý má tú svoju pravdu. Ale nie každá je vhodná pre daného človeka. Pravda aj iného človeka, môže tomu druhému ďaleko viac pomôcť - a presne o to tu ide. Hľadať vždy tú lepšiu od tej, ktorú práve mám. Vždy tú pravdivejšiu!

V podstatě jsou tři body:

1 - jo, máme ji
2 - ne, nemáme
3 - možná...

Nejprve ale k "pravdě", kterou se tady někteří ve svých názorech ohánějí..

Pořád hledáme "pravdu", ale ta sama o sobě je pouhým nástrojem pro to, abychom se vyvíjeli. Sama "pravda", jak ji známe v této realitě, je proměnná. Takže myslet si, že "mám pravdu" a pak ji druhým nutit, je zcestné. (myslím některé jedince)

Pravda má asi tolik tváří, jako je lidí na planetě a podle toho je třeba ji brát. Je to nástroj, který nám umožňuje se vyvíjet, právě díky interakci "se zaručenou pravdou někoho jiného" - což je hybatelem.

"Pravda" je pouze jedna z veličin vývoje. Navíc nikdo z nás není ani za mák povolaný, aby vůbec byť jen náznak té "nejvyšší faktické pravdy" obsáhl. Přesně, jak by řekl vlk Larsen - "pinožíme se jak mravenci, aniž bychom tušili, že pár metrů nad námi je patro domu a v něm - považte! - žijí jacísi podivní dvounožci.. A to už ani nezmíním to, že nemáme potuchy o tom, že nějaká střecha domu vůbec je. Slunce? Hvězdy? Vesmír?! Co to je? To je nějaká konspirace, nebo co?!" Takže asi tak. Abych to přirovnal. No a podle toho to pak na Zemi vypadá. Díky "svým pravdám" by se lidi už několikrát málem vyzabíjeli...

Avšak stejně tak, jak se vše vyvíjí, tak se vyvíjí naštěstí i "pravda". Paradox a ironie je v tom, že kdokoliv na kohokoliv "udeří svou stoprocentně přesvědčivou pravdou", dočká se akorát pouze toho samého z té druhé strany.

A tak má Garias svou pravdu, Marpefi svou pravdu, Ten, či onen pán, nebo paní také svou ... no a já samozřejmě taky melu tu svou, momentální pravdu, poplatnou svému poznání tady a teď..

Kdyby si totiž lidi na světě uvědomili, že "místo vnucování své pravdy" by bylo lepší ji dát do placu jen jako názor a nic od toho nečekat, tak by se rázem změnily dějiny. "Vím, že vlastně nic nevím..." - to platí stále. Můžu "cítit Boha", můžu být "jasný materialista" - vše je pouze vývoj. A my jen nepatrně, možná, tušíme jakýsi vzdálený cíl..

No a k té duši - tak jisté indicie tu jsou. Například astrální výlety od Monroea a samozřejmě mnoha jiných lidí, nějaké ty práce od pana Moodyho, či Michaela Newtona. Stačí je pořádně zkoumat. Každopádně - čím více to budete zkoumat, tím více budete mít pocit, že se to jen více zamotává "o)

Výše popsaná kniha je docela zajímavé čtení a přiznám se, že jsem ji kdysi, jako 12-ti letý přečetl, ale přišla mi hodně smutná a depresivní. Dnes už vím proč. (Mimochodem - prozrazovat, jak dopadne Larsen, by asi nebylo moudré, že? ")

Doporučuji přečíst také knihu "Měsíční údolí", od Londona. Ta je zajímavá. Tam se hodně mísí materialistický přístup k životu se sněním o "lepších zítřcích" (jasný neuskutečnitelný sen Jacka Londona, jeho vlastní vize, co by si přál a jak by se to mělo vyvíjet. Ovšem nikdy toho, bohužel, nedosáhl úplně..)

fakticky je to naozaj výborné označenie života človeka :D

musím říct, že výraz "živý kvas" mě doslova fascinoval:)D