Články

-pardon, rostliny jsou samozřejmě živé chtěla jsem jen uvést příklad energetického pole

podle mě to vyjadřuje rovnost všech prvků, at už živých či neživých (v rámci naší všem dobře známé fyziky používám přirovnání živ a neživ)a nekonečnost toho všeho, boření hranic, neomezené a nepředvídatelné jednání na které vše reaguje,tedy vzájemné působení o živých a neživých věcech se dá samozřejmě diskutovat donekonečna :), jestliže i neživé věci mají kolem sebe energetické pole (např u rostlin to je aura)jsou živé? na určité úrovni bych řekla, že ano

ako ľudia hovoria a vysvetlujú veci - atóm, elektón, bunka, hviezdy, galaxie atď., keď o týchto veciach vieme pramálo. Článok v podstate hovorí pravdu, že všetko môžeme brať ako akýsi fungujúci orgán, pretože všetko na všetko naväzuje a vplýva. A iba to a nič iné, viac nám článok nehovorí nič. Podobné úvahy sú na úrovni istej predstavy, resp. získania informácií, z ktorých už viac povedať nevieme, pretože nemáme potrebné informácie. Svet, v ktorom žijeme je SUPER-zložitý. Tak zložitý, že povedať iba: "Je to organizmus", nestačí. Nevieme ani čo je to atóm, energia-hmota. Vieme ako sa asi správa, nevieme však prečo sa tak správa. A v tom je naše podstatné mínus. Môžeme špekulovať donekonečna aký je zmysel života, hmoty, energie, ale pokým ju skutočne neodhalíme, neobjavíme, bude to všetko k ničomu. Najprv musíme ale odhaliť SPôSOB akým tento zmysel života objasníme. Musíme sa naučiť správne žiť, ale hlavne správne uvažovať a prestať veriť. Nemyslím v Boha, ale vo všetko. Musíme vieru odhodiť a navždy toto slovo zameniť za - Viem ("že to tak je"). Inak naša existencia nestojí za nič.

Nevím proč si lidé vše tak zjednodušují a dokáží mluvit o tak obrovsky abstraktních a složitých tématech s jistotou a vykládat jak to je, souhlasím že bychom se měli chovat ke všemu a ke všem jako k živé bytosti, ale myšleno spíše metaforou,nemůžeme přeci zjednodušit např. sluneční soustvu zpodobněním k jádru a obalu atomu, tuto podobnost přeci znali už fyzici v 19. století a mne napadla snad v šesté třídě po první hodině o atomech - je to dětsky zjednodušeno a uvádím to jen jako příklad, připadá mi že je zde spousta Ensteinů,ale aby si někdo přiznal: ano svět je moc zvláštní místo a je potřeba ho zkoumat, hledat smysl života a zároveň si být vědom své malosti a nevědomosti, uznat že neví, to je velmi vzácné, připadá mi to jako obhájci, jako advokáti, kteří se za každou cenu budou snažit překroutit si skutečnost k obrazu svému, aby jim tam snad něco nevypadalo z kontextu a zavedených duchovních kolejí a nezbláznili se z toho,neztratili svou berličku, potřebujete řád věcí, jste na něm tolik závislí....a přitom je ten řád založený na ubohých zvycích a kolektivních hodnotách, které mají někdy velmi dalece např. od opravdové humanity a lásky, je mi jasné, že je tento můj komentář stejně zbytečný jako cypřiš ve dvoře...ale myslím si že cesta vede třeba neubližováním a pochopením své sounáležitosti ke všemu živému a né lidské nadřazenosti, čímž vlastě nevyvracím tedy myšlenku článku, pouze apeluji na zbytečně odvážné a zjednodušené závěry.