Rádá bych se s Váma podělila o můj příběh.

Již čtvrtým rokem jezdíme na chalupu do Krknoš. Nikdy mi zvuky, které chalupa vyluzovala, nepřipadaly divné. Sem a tam něco zaskřípe, bouchne okenice, kape sám od sebe kohoutek, to je snad na chalupách normální...
Jednoho dne jsme se šli s přítelem koupat. Vzhledem k tomu, že chaloupka je malá, musí se jít poklopem z hlavní obývací místnosti do sklepa, kde je koupelna.
Oba dva se koupeme a najednou slyšíme, jako by nám někdo bouchal na dveře, jen tak krátce, ale přesto mě to vylekalo. Nelámali jsme si s tím hlavu a svedli to na průvan. Najednou se zvuky začaly ozývat znovu, mnohem déle a intezivněji.
Stála jsem ve vaně a dívala se na podivný stín, který byl za dveřmi a pohyboval se v rytmu toho bouchání. Čekala jsem jenom, že nám někdo vezme za kliku a přísahám, že bych se v tý vaně asi rovnou utopila. Nikdy jsem nebyla strašpytel, ale tohle mě opravdu vylekalo. Přítel vyskočil z vany a šel se podívat za dveře, ale již nic neviděl.

Když jsem celou tuto příhodu vyprávěla doma. Mamka mi řekla, že ten den byl úplněk... Zamyslela jsem se ještě trochu blíže a uvědomila jsem si, že chata sídlí v bývalých sudetech a je postavena na základech nějakého obydlí předchozího. Kdo ví co se tam tenkrát odehrálo...

Na chatu jezdím stále, ale do koupelny chodím s respektem.

Vydáno: 19. 8. 2006

Přečetlo: 2935 čtenářů

Autor (vložil): Lucie N

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...