Dnes má svátek: Albert
Dnes je: Čtvrtek 21. listopadu 2024
Články / témata
Příběhy / témata
Fórum / témata
Ostatní
Přihlášení
- - Nová Registrace - -
Novinky
Připravili jsme pro Vás!
Vyhledávání
Počet přístupů
Spřízněné weby
Vaše příběhy
- Sny a realita -
Varování ve snu
Vážení, náhodou jsem přišla na Vaše stránky, tak si dovoluji poslat svůj zážitek. Mám jich víc, ale nikdy jsem je
nevyprávěla cizím. Když jsem si přečetla příběhy, které jste uveřejnili, tak si myslím, že se mohu podělit i s mými
zážitky.Když můj táta před 25 lety umíral, držela jsem ho do poslední chvíle za ruku. To bylo vše, co jsem mohla pro něj udělat. Dva měsíce umíral na rakovinu a bylo to pro něj vysvobození.
Když už byl otec 15 let po smrti, měla jsem zvláštní sen. V té době jsem jezdila jako řidič z povolání. Rozvážela jsem expresní poštu - jihočeský kraj. Každý den stejná trasa, která už byla rutinou. Zastávky jsem měla stálý parkoviště, kde se dalo odskočit a trochu něco slupnout. Tu noc o které se zmiňuji za mnou táta přišel (od jeho smrti to bylo poprvé ) a přesně mi řekl čas a místo, kde to bude pro mě nebezpečné. Ráno jsem z toho byla docela zmatená, ale ve shonu a povinnostech jsem na sen zapomněla. Po naložení zásilek vyrážím na cestu v pohodě, v dobrém rozmaru, práce mě bavila. Po zastávce, kterou jsem si udělala abych si ulevila, posvačila, vyrážím na další cestu. Co mě ale čekalo, to mě ani ve snu nenapadlo. Přijíždím do cílového města, na křižovatce napasované auto pod kamionem a další dvě auta odepsaná. Sanitky, policajti, pohřební služba. Když jsem se podívala na hodinky, ztuhla mi krev v žilách. Přesně čas a místo, na který mě ve snu upozorňoval táta. Co mě zdrželo těch pár minut, že jsem se v hromadné bouračce neocitla, nedokážu říct.
Sny, které od té doby občas mívám a s tátou mluvím, neberu na lehkou váhu. Varoval mě víckrát, vždy to bylo tak a mohu říct, že mi určitě párkrát zachránil život. Nevím, proč se mi zjevuje, je to něco výmečného, tajemného. Nedokážu to posoudit. V každém případě si myslím, že táta na smrtelné posteli cítil, že jsem u něj a chrání mě. To jsou záhady a taje, co určitě nedovede pochopit člověk, kterému se nic takového nestalo. Nevěřila jsem ani já báchorkám, který jsem četla nebo slyšela, dokud se to nepřihodilo mě samotné.
S pozdravem L. P.
Vydáno: 1. 8. 2005
Přečetlo: 2044 čtenářů
Přečetlo: 2044 čtenářů
Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ dfer
3. 12. 2005 14:38
Hana