Vaše příběhy

- Něčí přítomnost -

Růže z pouti
Moje babička jednou dostala od svého zesnulého muže růži z pouti a dala si ji do plastové vázy.

Můj dědeček už je dávno mrtvý. Na naší chalupě to prý měl děda moc rád no a tak jsem seděla s babičkou u stolu a povídali jsme si o něm. Jak byl hodný a tak dál...
Pod televizí jsme měli takovou poličku a tam byla ta váza s tou růží. Jak jsme si povídali, najednou se ta váza s růží pomalu vysouvaly z poličky, dokud nedopadly na zem.
Babička strnula hrůzou a hned nás obě napadlo, že nám dal děda znamení.

Děda se u nás nachází v baráku často, když je třeba máma doma sama, tak najednou slyší na půdě dupání. Vyřeší to tak, že vyjde na chodbu a zakřičí: „Dědo, nezlob!!!“.
V tu ránu to dupání přestane.

Vydáno:   19. 7. 2006

Přečetlo:  2014 čtenářů
Autor (vložil): Bára

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Zatím žádné komentáře..
Nejste přihlášen(a)