Vaše příběhy

- Sny a realita -

Výlet do vesmíru
Zdravím příznivce tajemna! Také mě silně zajímá nevysvětlitelno a tajemno, které obklopuje tento svět a tak bych vám rád napsal své blízké setkání, které jsem prožil ve snu.
Už to bude několik let, co jsem četl knihu UFO útok, nebo sblížení od autora Johannese Fiebaga. Noci, které následovaly po přečtení této knihy, mě děsily i překvapovaly zároveň.

V mém snu jsem viděl jasně zářící postavu, která držela v rukou jiskřící a oslňující kouli. Uslyšel jsem, že nemám mít strach, a že se spolu vydáme na jednu návštěvu. Nerozumněl jsem tomu, na jakou návštěvu, byl jsem zcela pohlcen tím světlem. Viděl jsem, jak se koule od bytosti vzdaluje. V tom jsem se probudil spocený a vyděšený.
Zvláštností bylo, že asi po týdnu se mě ten sen vrátil a stejná bytost opět s jiskřící koulí mě odpověděla, že nemám mít strach, že se jen vydáme spolu na jednu návštěvu. Koule se stejně jako v předchozím snu začala vzdalovat, ale nyní jsem viděl, že jsem s tou bytostí ve vesmíru na oběžné dráze Země a viděl jsem, jak se vzdalujeme a sledujeme tu kouli. Vedle sebe jsme letěli vesmírem, bylo to jedním slovem úžasné, tolik miliard hvězd a vypadalo to, že prolétáváme skrz hvězdy a planety.
Koule se poté zastavila a začala se zvětšovat, byla tak mohutná, že jsme s ní splynuli. Její zářící jas slábl, uviděl jsem, jak se náhle snášíme z blankytně modrého nebe na Zem. Vypadalo to, že jsme přistáli na pevné zemi.
Bytost se obrátila ke mě a pověděla mi, že tohle je naše místo, kde my žijeme. Nevím, snad až prorocky mi začala povídat, tohle je naše Země. Nevěřil jsem tomu, co vidím. Byli to lidé jako my, úplně stejní lidé, ale zvláštní bylo vidět styl, jakým žijí. Měli na sobě podobné oblečení, jako nosíme na naší planetě Zemi. Viděl jsem takové podivné létající dopravní prostředky talířového tvaru.
Bytost mi sdělovala informce a já jen naslouchal. Žijeme jako vy, dýcháme kyslík, jsme stejně zranitelní. Řekla mi, že také mají své náboženství a víru v jejich Boha. Ale bylo vidět, že jsou v technologickém směru o dost popředu než my. Sdělila mi také - máme své problémy, jako jsou války a hlad. Tohle zlo, které potkalo i vaši planetu, se nám nevyhlo. A že v tomto vesmíru jsme jen dvě takto si podobné civilizace.
Zářící bytost se doslova proměnila v obyčejného člověka, byl to muž, jako jsem já. Vybavuji si, že měl na sobě modravé šaty, ale ne takové, jaké nosíme my na Zemi. Bylo to tak neuvěřitelné, nic takového jsem ještě v žádném svém snu neviděl.
Člověk v modrých šatech mi podal ruku a já mu podal svoji, potřásli jsme si a on odpověděl, že děkuje za moji návštěvu a pak už jen řekl stejně jako říkáme my - nashledanou. A já mu také odpověděl nashledanou.
Po tomto příjemném zážitku mě čekal šok. Otevřel jsem oči a k mému údivu jsem ležel ne ve své posteli, ale uprostřed našeho pokojíku, pod přikrývkou. Kolem mě byl můj brácha s mamkou a utišovali mě, protože jsem prodělal záchvat, nemohl jsem popadnout dech.

Až mě to přešlo, druhý den mi říká bratr, aby jsem nečetl ty knihy o UFO. A zakončil to: prosím tě, kdo je ten člověk v modrých šatech, kterého si celou noc volal a křičel nashledanou...?

Řekl jsem mu, co jsem ve snu viděl, ale nevěnoval mi moc pozornosti.


Vydáno:   18. 6. 2006

Přečetlo:  1900 čtenářů
Autor (vložil): Jiří

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ sen
17. 08. 2006 10:34
Andrea
¤ výlet do vesmíru
28. 06. 2006 19:58
Violet
¤ Ja tomu verim
23. 06. 2006 16:51
lukeb1
¤ hm
22. 06. 2006 19:20
martina
¤ George Lucas
21. 06. 2006 17:49
Exotik
¤ Výlet do vesmíru
21. 06. 2006 13:42
tyna
¤ Fraser
19. 06. 2006 19:11
Sparks77
¤ To Sparks77
19. 06. 2006 16:58
Fraser
¤ ...
18. 06. 2006 20:38
Sparks77