• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Záhadná místa -

Jistě to znáte, takové to zvláštní mrazení, chloupky na těle se prudce zvednou, obklopí Vás děs, cítíte, jak se ježí vlasy a srdce tluče tak rychle, že se obáváte infarktu.
Kdo z nás se jen chvilinku nebál?

Rodiče mé kamarádky měli v pronájmu starý mlýn u obce Čistá poblíž Jesenice na Rakovnicku. Ten mlýn je strčen hluboko v lese (zhruba 10 minut lesní cestou) z vedlejší silnice. Samotná budova působila dosti zchátrale, takže se ani člověk nemusel příliš snažit, aby se na takovém místě bál. Vše bez elektřiny (pouze petrolejové lampy), obrovská rozlehlá budova se stodolou a chlívky.
Kousek od mlýnu (opět v lese) je rybník s děsivým názvem „Umrlčí“. To místo nepůsobí vůbec příjemně. Naopak, každý kdo tam kdy byl, cítil zvláštní děsivé mrazení. Svým způsobem to jistě způsoboval i samotný název.
Jednoho večera pořádali rodiče mé kamarádky pro skupinku dětí (tehdy nám bylo 14 let), kteří tam trávili prázdniny - „Stezku odvahy“.
Cesta vedla samo sebou okolo rybníku. Pamatuji si docela přesně, tu úzkou pěšinku porostlou keři a stromky, kdy na Vás občas vykoukl měsíc odrážející se na hladině rybníku. Se strachem jsme se snažili onu cestičku jen rychle proběhnout, ale jako naschvál jsem několikrát zakopla a nepěkně si odřela koleno. Když jsem se otočila, viděla jsem kamarádku udiveně zírající na rybník. Bez jediného pohybu, jakoby v hypnóze hleděla někam do dálky. Vstala jsem a podívala se, co jí tak zaujalo. Naprosto nic jsem neviděla, čistá hladina, odrážející se měsíc, děsivé ticho? Ona stála bez hnutí, oči široce rozevřené a upřené „kamsi“. Děsila mě! Lehce jsem se jí dotkla, ale ona jakoby mě vůbec nevnímala. Cítila jsem to mrazení, ježení chlupů. Slyšela jsem tlukot svého srdce, které se děsilo všeho kolem mě.
Nevím jak dlouho trvala ona chvíle, ale připadalo mi, že snad věčnost. Pravdou je, že mě děsil kamarádčin výraz, její naprostá strnulost a vytřeštěné oči. Když se probrala z onoho „deliria“, roztřásla se po celém těle a s drkotáním zubů, stále opakovala nějaké nesmysly. Dodnes se o tomto zážitku nerada baví, jediné co prozradí, je jen silná touha následovat „něco či někoho“. Cítila prý dotek jiné síly, něčeho, co jí ovládlo mysl i tělo. Nedokázala vzdorovat a jen vnímala jakoby „myšlenky“ někoho jiného. Nikdy neprozradila co viděla, slyšela, či cítila. Prý nemůže - nesmí?
Vím, že to zní bláznivě, ale kdybych to neviděla na vlastní oči, neuvěřila bych.

Ten mlýn si mezitím „někdo odkoupil“, celý se renovuje, je oplocen a zavalen spoustou techniky a strojů. K rybníku se ovšem můžete dostat i přesto.
Nevím, co má kamarádka prožila, je to už několik let a ona o tom do dnešních dnů nechce mluvit. Pokaždé vypadá vyděšeně, když se na toto téma dostane řeč. Nerada mluví o tajemnu a její názor je, že: „Co má zůstat ukryto, nemá být nikdy vyzdviženo“.