Mezi moje nejoblíbenější hračky patřil velký kamión. Perfektně se v něm sedělo a postupně mi přirostl k srdci a zdálo se mi, že roste se mnou.

Jednou sem si s ním hrál, to mi bylo 11 roků, když přišel tatka a řekl, že jsem na to dost velký a že se ho zbaví. Zrovna, když jsem ho nesl do pokoje, abych ho uschoval na bezpečné místo, kde ho táta nenajde. Nepodařilo se a táta mě zastihl. Hned ho vzal a šel ho vyhodit.
Měl toho víc a tak ho položil na zem a odešel ke kontejnerům. Díval jsem se na to z okna a nemohl uvěřit vlastním očím. Kamión se najednou rozjel a vrazil tátovi do nohou a podrazil ho. Zastavil se a jakmile se ho pokusil tatka zvednout a vyhodit, udělal to samé - zase se rozjel a narazil do něho. Potom se někde ztratil.
Za několik roků jsem ho našel v parčíku, nedaleko našeho baráku. Vypadal úplně stejně jako předtím. Zvedl jsem ho, zdál se mnohem těžší, byl celý ze železa. Přinesl jsem si ho domů a schoval.
Pak jsem se šel podívat, jestli je tam, kam jsem ho uložil, ale nebyl. Nikdy jsem ho už nenašel a nikdo z rodičů ho nevyhodil.

Dnes je mi 29 let a pořád to nemůžu pochopit a zapomenout. Co vy na to?

Vydáno: 20. 3. 2006

Přečetlo: 1902 čtenářů

Autor (vložil): Rhino

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ proč vyhazovat hračky?

2. 05. 2011 23:50

Maruskamahony

¤ hehe

17. 08. 2008 17:23

iXtiN

¤ for -- blbci naokolo

11. 11. 2007 12:29

Mirabell

¤ le?

28. 03. 2006 13:03

tyna

¤ Není to pravda

24. 03. 2006 12:29

Giny

¤ Mno já newim?!?

23. 03. 2006 16:35

Eli?ka

¤ Hračky

20. 03. 2006 18:17

Sparks

Číst komentáře