• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Nevysvětlitelné jevy -

Zdravím všechny čtenáře a chtěla bych se podělit o jednu příhodu, která se mi stala.

Bylo to, už ani nevím kdy, ale tak možná 7 let zpátky. Jeli jsme s naším sportovním družstvem na závody v atletice do Ostravy. Ubytovali jsme se v hotelu a jak to bývá, hned ten první den jsme se mezi sebou navštěvovali, koumali jsme, jaké sousedy máme vedle sebe na pokojích, kdo s kým bydlí, vždyt to jistě znáte. Já bydlela na pokoji 122 a jedna moje kamarádka na pokoji 120 - a mezi námi byl pochopitelně pokoj 121. Ovšem, že nás zajímalo, jestli a kdo tam bydlí. Protože na tom hotelu byli ubytovaní i jiní lidé, ale většina nás byli závodníci z různých měst. Takže nějaký trapas, že bychom vlezli do pokoje k někomu cizímu, tam prostě nebyl možný.
A tak druhý den odpoledne mi to nedalo a šla jsem k pokoji 121. Opatrně jsem přiložila ucho na dveře a zaslechla jsem, jak se někdo sprchuje. Řekla jsem si, že tam tedy někdo bydlí. Pak jsem šla navštívit mojí kamarádku a řekla jsem jí, že v tom pokoji jsem slyšela sprchu, ale že nikdy z toho pokoje nikdo nevycházel. A kamarádka mi řekla, že jí to taky nedalo a taky šla poslouchat a slyšela, jak si někdo čte noviny - slyšela obracet stránky novin. Tak jsme tam k tomu pokoji s kamarádkou šly, přiložily ucho na dveře a slyšely jsme, jak po pokoji někdo chodí. Napadlo nás, že zaklepeme na dveře, utečeme dál a uvidíme, jestli někdo přijde otevřít, nebo co se bude dít. Zaklepaly jsme tedy, ale nikdo neotevřel, ani z pokoje nevyšel. Tak jsme si dodaly odvahy a stiskly kliku. Jenomže bylo zamčeno.

Takže nevím. Buď v tom pokoji někdo byl a nechtěl, aby ho někdo otravoval, tak si zamknul a nebo tam nikdo nebyl. Protože nikdy z toho pokoje nikdo nevyšel, ani do něj nikdo nešel. Prostě na první pohled zamčený, neobydlený pokoj. Ale co ty zvuky, co jsme slyšely? Nikdy jsme neslyšely ale ani lidský hlas či něco podobného. Jen prostě tu sprchu, kroky a noviny, nic víc. Jestli tam byl třeba někdo, kdo vůbec z pokoje nevycházel? Nevím. Každopádně to je podivné a dneska mě trochu mrazí při pomyšlení, že ten pokoj byl hned vedle toho mého.