Už jednou jsem vám psala o smrti mého prastýčka a podivných událostech kolem ní... (Volali synáčka-list 14). Chtěla bych se s vámi podělit o další z nich:

Prastrýc, babiččin bratr ležel už dlouho v nemocnici. Jeho stav se nelepšil, ba naopak. Báli jsme se nejhoršího. Byl podzim a já byla u babičky na prázdninách.
Toho dne vyrazil dědeček jako obvykle v půl čtvrté (odpoledne) vyvenčit psa. Bylo sychravo, přímo hnusně, takže mě děda za žádnou cenu ven nevylákal.
Když se později vrátil a my nato usedli k večeři, svěřil se nám dědeček se zvláštním zážitkem:
Šel obvyklou trasu. Z cesty odbočil doprava a přes louku si to namířil k lesíku mladých břízek. Čím šel déle, tím víc houstla i mlha, která se mezitím snesla na louku.
Najednou se z mlhy vynořila bílá srna (nebo prý spíš do stříbrna). Běžela přímo k dědovi a Oskarovi. Jako by se vůbec nebála... Přiběhla tak blízko, jen pár metrů od Oskara a opět zmizela v mlze. Jindy by se pes pustil za ní, ale teď? Absolutně si jí nevšímal!! Byl totálně v klidu. Jako by tam vůbec nebyla...!!! To prý jenom dědovi v tu chvíli vyvstaly všechny chlupy na těle. Nevěděl proč, ale projel jím zvláštní, nepopsatelný pocit.
Večer volali, že strejda umřel. Do dědy jako by uhodilo (samozřejmě byl taky zdrcen tou zprávou, ale...) Ihned mu přišla na mysl ta srna, ta srna běžela směrem od Sokolova - z Ovčárny (směrem od nemocnice), přes louku směrem na hřbitov!!!
Mělo to nějakou spojitost se strejdovou smrtí?
Byla to jeho duše?
Měl tenhle výjev znamenat, že odchází?

Když si to představím, mrazí mě, ale moc krásně...

Vydáno: 16. 3. 2006

Přečetlo: 3038 čtenářů

Autor (vložil): Dáša

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...