    Už je to dlouho...přijde mi to jako věčnost a to nemám zas tolik let za sebou, ale můj život mě unavuje čím dál víc, proto věřím, že tenhle svět opustím dřív než ,,normální" lidé... tak nějak to tak má bejt!

    Ale k věci... začíná to celkem puberťácky až zcela běžně. První vyvolávání duchů a šťourání v tajemnu. Všichni víme co všechno se dá na internetu a všude jinde najít. První nahrávání EVP a další a další... Víte, já nikdy neměla silnou psychiku vždycky jsem si všechno moc brala a tak...možná...nejspíš určitě právě proto sem byla ,,snadná kořist" a taky podkopávání ze strany nevlastního otce, řvaní, bitky... a já tomu moc nepomáhala vlastním mladistvím postojem a takzvaným řešením problému. Ano, brala sem drogy především kouřím trávu, ale tak nějak to spíš umocňuje to co už ve mě dávno je.

    Každopádně jsem se dostala do léčebny a tam zkoušela taky nahrávat... a snad se mi i povedl první pořádnej ,,úlovek"! Zvláštní zoufalý ženský sten.

    Po tomhle a mnohem víc jsem se dostala do relativního klidu a když jsem jednou zatápěla v kotli ve sklepě, tak mi dali další důkaz... ten vám přiložím k tomuhle příběhu. Uběhly další roky, zas sem jinde, ale je to se mnou snad pořád horší a ty figurky, co se vytavily v kotli jsou ZAS se mnou. Nehledě na to, kolik let jsem se léčila samými psychiatrickými chemikáliemi jsem pořád unavená, když usínám, vídám za zavřenýma očima tváře nebo pootevřenýma či periferním viděním za dne různý stíny, jakoby vlnění vzduchu nebo prostě jen něco se mihnout. Dále, když usínám nebo jsem v takzvaným klidovým režimu, tak cítím dotyky... bojím se, že právě tohle mi bere tolik potřebnou energii na řešení problému. Lidi se mi vyhýbají nebo neberou vážně, ale já se bojim, že pro můj život to vážný je.. jenže koho to zajímá nebo kdo tomu věří, že? Dál občas mám v hlavě cizí myšlenku, divný slova, který většinou nechápu, kde se tam vzaly a většinou si je pak ani nepamatuju... za to sny si pamatuju dobře. Jakobych astrálně cestovala, když spím... procházím se po vesnicích, bytech či hřbitovech, které neznám. Pokaždé jiný pocity. Ale co já vím, jsem jenom blázen, co se zbláznil...