    Tak mě tu máte zase. Jak jistě víte, tak mi 12.3.2015 umřela babička. Je tomu rok, nevím jestli to bylo přesně na den, co se mi o tom zdálo. V tom snu jsem se z toho rozbrečel. Proto, když jsem se o babiččině smrti dozvěděl, jsem nejdřív pocítil šok, ale pak dalších pár následujících dní jsem se cítil až provinile že jsem neplakal. Připadal jsem si že je se mnou něco v nepořádku. Ano, je pravda že beru antidepresiva, ale to mě neomlouvá. Taky proto jsem čekal že pohřeb přečkám v podobném stylu. Oooo jak jsem se přepočítal... Málem jsem se tam sesypal.

    Mamka chtěla babičku ještě naposledy vidět, tak jen pro ni na chvíli otevřeli rakev ještě před obřadem, když jsem tam byl jen já a mamka. Ona ji hladila a pusovala, já jsem stál opodál. Chtěl jsem si ji pamatovat jako živou, ale přece jenom jsem viděl její tělo, ale ne obličej. Byla hlavou k východu z kostela, takže jsem viděl jen temeno hlavy, ruce, zbytek těla a nohy. To vše z povzdálí. Její obličej jsem však neviděl. A právě teď když tohle píšu, si uvědomuju souvislost s mým snem, který se mi zdál potom a o kterém jsem vám tu chtěl napsat.

    Den po pohřbu, když jsem se vrátil z práce, mě přepadla strašná únava a tak jsem si něco po 14:00 hodině lehnul a následně usnul. Vím jenom, že jsem měl nějaké živé sny, které si teď nepamatuju, ale vím, že mě psychicky vydeptaly, až jsem byl úplně odevzdaný, a posledním snem v celé té řadě snů bez přestávky byl právě ten divný sen, který si pamatuju a byl úplně živý a 100% jsem věděl, že spím, jen se nemůžu probudit.

    V tom snu jsem viděl osobu. Identifikoval jsem ho jako mého bratrance přes nějaké to koleno, prostě vnuk od babiččiny sestry. Bydlí a žije právě ve vesnici, ve které se babička narodila a pak i umřela. Poznal jsem ale, že je to nějaký duch a tak jsem ho taky oslovil "duchu", a něco jsem mu řekl nebo se ho ptal. Snažil jsem se na něho podívat blíž, ale on přede mnou schovával obličej a říkal, že "je" nechci vidět. To už jsem se ale začal cítit čím dál tím otupěleji a zavíraly se mi oči a já mu z posledních sil a na jedno vší silou otevřené oko řekl, že je opravdu nechci vidět, že chci jen v klidu spát. A v tom se mi násilím zavíralo i to druhé oko a já se úplně plynulým přechodem probudil. Prostě jak se mi se zavírajícím okem stmívala scéna snu, tak se mi přeměňovala na reálný pohled na mou ložnici a já prostě ležel probuzený na posteli. Pak mě nějak napadlo že ten duch byla babička, ale je mi divné proč ten duch říkal, že "je" nechci vidět. Proč to množné číslo, když v tom snu byl pouze jeden?

    To ale nebyl poslední živý sen o "babičce". Zrovna dneska 28.3. v sobotu ráno jsem se probudil z živého snu, ve kterém jsem byl na zahradě našeho domu, ve kterém jsme i s babičkou bydleli, a který babička i s dědou postavili dá se říci vlastníma rukama. V tom snu jsem hroutil "smutkem" - před bránou, která je ze starého pletiva, a na něm byl nápis "BLOOMISH SOOM", který byl vytvořen z babiččiných zubů, na kterých byly ještě cáry dásní, a ten nápis byl jaksi orámován do oválu nějakými cáry masa. A já v tom snu věděl, že ty zuby i se zbytky dásní jsou babiččiny.

    Asi Vám ty moje sny připadají divné a asi máte pravdu, ale prostě takové sny mám ať dělám co dělám, nezměním to.

    Rád bych Vás požádal, abyste mi řekli, co by mohly ty sny znamenat? Jde opravdu o kontakt s babičkou? A co ti "další", o kterých mluvil ten duch? Kdo nebo co jsou?

    Děkuji, že jste to dočetli až sem, a správci stránek se omlouvám, že jsem to dal do kolonky "kontakt se zemřelými", i když se jedná o sny, ale já prostě cítím, že se o ten kontakt se zemřelými jedná.

Vydáno: 29. 3. 2015

Přečetlo: 2162 čtenářů

Autor (vložil): Šavlozub

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ ahoj

30. 03. 2015 8:35

Jelitko

Číst komentáře