Dnes má svátek: Cecílie
Dnes je: Pátek 22. listopadu 2024
Články / témata
Příběhy / témata
Fórum / témata
Ostatní
Přihlášení
- - Nová Registrace - -
Novinky
Připravili jsme pro Vás!
Vyhledávání
Počet přístupů
Spřízněné weby
Vaše příběhy
- Kontakt se zemřelými -
Setkání s dědem
Chtela bych napsat zajimavy zazitek, ktery jsem mela dnes pred probuzenim. Je to pro ty, kteri veri, ze smrti nic nekonci....Vcera byla celkem pekna nedele, tak jsem se sla s dcerou projit po meste. Sly jsme na mista, kde jsem s ni jeste nikdy nebyla, protoze dcera se do Brna pristehovala teprve nedavno, takze moje rodne mesto tak dobre nezna.
Tentokrat jsme sly na jinou stranu nez obvykle a dosly jsme ke kosteliku Ceskobratrske cirkve, kde tenkrat pred mnoha lety, kdyz me bylo devet let byla mse za meho dedu, ktery zemrel.
Ulice je moc krasna a dela dojem jakoby jsme byly ve starsi dobe, jsou tam moc pekne domy. Dokonce mesto tam nechalo vyrobit lampy stareho stylu jak nekde v Londyne...
Rikala jsem dceri, jak to tenkrat probehlo, ze tady v tomto kosteliku byla mse za meho dedu a ze na to nezapomenu, i kdyz me bylo tak malo let. Tak jsem zavzpominala a nase myslenky se asi na vzajem spojily - me a dedovy.
Dosly jsme domu a pak uz jsem na dedu nemyslela, ale zustal mi dobry pocit v myslenkach a byla jsem rada, ze jsem na ty mista dceru vzala.
K ranu, nez jsem se probudila ze spani jsem najednou uvidela dedu... objal me a ja jsem rikala: dedo, rekni mi neco... pamatujes, jak jsi me povidal pohadky? Pozdravili jsme se a on bez reci nahle zmizel. Ani jsem si ho poradne neprohlidla. Jeste bych chtela dodat, ze me udivilo, ze s nim byl maly psik, kteremu jsem rikala Julli a ten byl se mnou v Izraeli, kdyz jsem tam byla ze zacatku ty prvni leta a on pak zmizel. Ted je uz samozrejmne davno na jinem svete, protoze to uz je moc roku. Takze deda ho ma u sebe. On mel vzdycky rad mensi pejsky, takze se mu asi libil.
Na toto setkani ted cely den myslim a zase mam takovy svuj nazor z tech mojich zkusenosti, ze staci jen zavzponinani na ne a oni tam na druhym brehu hned nase myslenky pochyti... a proto deda me prisel pozdravit. Asi se mu libilo, ze jsem si na nej vzpomela.
Jsou to veci, na ktere nejsou zadne dukazy a ani nemohou byt.... ale pro me to existuje...
Vydáno: 27. 11. 2014
Přečetlo: 1941 čtenářů
Přečetlo: 1941 čtenářů
Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ Adanom
28. 11. 2014 12:55
Jelitko
¤ Jiťuš,
27. 11. 2014 19:39
Zbyněk P.
¤ :)
27. 11. 2014 17:22
Adanom
¤ Jitule
27. 11. 2014 8:28
Iv
¤ Krásný příběh,
27. 11. 2014 7:34
Garfi