Před léty jsem byla s maminkou na Mallorce. Chodily jsme na jídlo do hotelové jídelny již několik dní.

Jednou, když jsme večeřeli.. všimla jsem si staršího manželského páru, který seděl nedaleko nás. Mohlo jim být tak přes 60 let. Mi v té době bylo tak 24 let. Pro mne znamenali poznání tak intenzivní, na které nemohu v životě zapomenout. Pozorovala jsem je jako uhranutá. V mé mysli se mísily tak různé pocity jako smutek, radost, láska, náklonnost ale hlavně citová náklonnost... Řekla jsem mamince, že ty lidi odněkud znám, ale nemohu si vzpomenout odkud. Úplně mně přitahovali. Lépe to neumím popsat. Ta směsice pocitů ve mně, co se odehrávala byla neskutečná. Také jedli, ale vůbec si mně nevšimli. Vstala jsem. Musela jsem kolem nich alespoň projít a podívat se na ně z blízka. Pak přišel šok. Oba lidé spolu hovořili německy. Prošla jsem tak zmatená! Najednou se mi chtělo plakat, že si mně vůbec nevšimli a co to má všechno znamenat?...

Nikoho jsem nevnímala a vím, že jako v tranzu jsem odešla na pokoj. Mamka ze mně byla špatná a nechápala, co se to se mnou děje. Když jsem jí to všechno vypověděla, celou noc jsem nemohla spát. Stále jsem na ně musela myslet. Další dny jsem čekala, že je opět uvidím. Jenže už se mi to nepodařilo. Stále ale uvnitř cítím a jsem o tom přesvěčená, že se mi stalo něco úžasného, co se snad málo komu stane. Věřím na minulé životy... Když si na mě vždycky po čase vzpomenu, vím, že bych je poznala kdekoliv. A uvnitř cítím znovu to citové rozechvění... Je to zážitek do konce mého života.

Katka.K.

Vydáno: 4. 11. 2014

Přečetlo: 3494 čtenářů

Autor (vložil): troakaca

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...