Podělím se s vámi o svůj nedávný sen. Zdálo se mi toho dne následující:

    Jsem lucidní, zatoužím vzletět ke slunci. Vzhlédnu k nebi, hledám, jestli zde je slunce. Ano, je! Vidím ho jasně zářit. S nadšením a se zájmem k němu letím, stoupám, takřka ihned jsem u něj, jenže... zarazím se: narazím na jakousi kulisu, o velikosti ne o moc větší, než jsem já, zobrazující slunce. Je to slunce nebo není? Nehřeje, nesvítí, jsem na něm přilepený a nic. Nemůžu dál. Jsem zmatený. Chvíli čekám, přemýšlím, co to má být, a pak slétám zklamaný dolů...

Později:

    Jsem dole. Dívám se na šedivé mraky před sebou, jimiž je pokryta celá obloha. Pak uvidím, že na jednom místě se v mracích objevuje štěrbina, prosvítá světlo, otevírá se průchod. V něm vidím zlaté světlo. Jsem omráčen krásou odtamtud vycházející. Vím, že je to nebe. Vidím dovnitř. Nádherný pocit. Uvnitř je prostor podobající se křesťanskému kostelu a v něm lidé. V nebi je rušno. Ano, panuje tam velký ruch - pozoruji, že se tam lidé čile pohybují, jsou tam také schody vedoucí výš, po nichž jedni spěchají dolů a jiní zas nahoru. Všichni jsou oblečeni do jakoby středověkých šatů. Cítím z toho všeho krásu a harmonii, vše je zalité zlatým světlem, které neoslepuje, naopak je velmi příjemné na pohled. Samozřejmě toužím vstoupit dovnitř, ale vím, že to v tuto chvíli nejde.

    Vracím se zpět, vím už však, že nebe skutečně existuje. Dochází mi také, že ten zlatý kostel je chrám na nebi, později i to, že to je naše skutečné slunce, celý čas však skryté za mraky a pro nás neviditelné. Tím jasněji vnímám předchozí zkušenost se sluncem jako klam. Cítím skutečnost, že jsme neustále vystaveni iluzi, zatímco ráj je nám celou tu dobu na dosah. Chrám slunce ve mne nenechává sebemenší pochybnosti. Pocit z něj je naprosto všeříkající. To je to místo, po němž toužím, a zřejmě tak všichni. Také vím, že jednou se chrám a pravé slunce opět objeví na nebi. Až se mraky jednoho dne roztáhnou, všichni jej uvidí a nikdo nebude mít pochyb. Bude to naprosto jasné, všichni to pocítí. Zatím zůstává druhé slunce a nebe skryto.

Vydáno: 28. 2. 2014

Přečetlo: 1540 čtenářů

Autor (vložil): jitrzar

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...