    Na jednom ruském webu mě zaujal příběh ruského lékaře Sněgireva. Tento moskevský lékař svůj příběh před více jak sto lety prozradil veřejnosti.

    Jednou navečer po skončení ordinačních hodin seděl Sněgirev ve své ordinaci zamčený na petlici, aby měl klid, popíjel čaj a probíral si při tom záznamy o pacientech, které ten den zapsal. V tom si ale všiml dívky stojící jen kousek od něj. Překvapeně se na ni zahleděl. Byla to asi desetiletá dívenka, bosá, velmi chudě oblečená, šaty místy do červena s šedými květy, místy rozdrbané a na hlavě podobný šátek. Sněgirev se dívky zeptal: "Kdo jsi a kde ses tu vzala? Jak to, že tě sem pustili? Už je po ordinačních hodinách!" Dívka mu na otázky neodpověděla, ale místo toho ho překotně a ve spěchu vyzývala, aby jel zachránit její maminku a malého bratříčka, že oba leží s horečkami a jsou blízko smrti. Lékař však byl rozzloben, že se k němu dívka dostala a řekl, že nikam nepojede, protože k pacientům nikdy nejezdí, že i tak má pacientů víc než dost. Dívka však zoufale naléhala, že jestli nepojede ihned, bude pozdě. Přistoupila k jeho pracovnímu stolu, vzala pero a na čistý papír a kostrbatým písmem na něj napsala jméno a adresu své matky. Lékař pohlédl na papír, pak na dívku, ale ta už tam nebyla. Dveře přitom zůstaly zavřené a na petlici zamčené.

    Lékař rozzlobeně dveře otevřel a zavolal na sloužícího, jak to, že k němu přes výslovný zákaz tu dívku pustil. Překvapený sluha se bránil, že nikoho nepustil, že tam ani nikdo nebyl a dveře zůstaly zamčené. Vyjádřil obavy o lékaře, že má halucinace z přepracování a že mu nalije ještě teplý čaj. Lékař ale poručil, aby kočí zapřáhl koně do drožky, sám si sbalil nejnutnější lékařské náčiní rozhodnut na uvedenou adresu už jen ze zvědavosti zajet.

    Kočí našel ulici i dům a ve dvoře domu se lékař zeptal okolojdoucí stařenky na onu ženu. Stařenka ukázala do suterénu, že tam ta žena žije, ale že už dlouho nikoho z její rodiny nezahlédla. Lékař sestoupil po vlhkých schodech dolů, kde našel pootevřené dveře do místnosti. Místnost měla na zdech plíseň a na lůžku tam ležela mrtvolně bledá žena a vedle ní asi tříletý chlapec v horečce a v bezvědomí. Lékař se sklonil k ženě a chytil ji za studenou ruku. Žena překvapeně otevřela oči a s námahou se otázala: " Kdo jste? Jak jste nás objevil? Vždyť my nemáme nikoho, kdo mi nám mohl pomoci.." Ale lékař oponoval: "Jakpak to že ne, to vaše dcerka pro mne přišla." Žena byla ještě překvapenější. "Nene, má dcerka to být nemohla." Ale lékař se nedal a řekl ženě, že asi před hodinou ho navštívila dívka v červených šatech s šedými květy a uprosila ho, aby se rozjel za maminkou a bratříčkem. A že on se rozhodl je léčit. Žena poslouchala s vytřeštěnýma očima lékaře a pak ho vyzvala, aby se podíval za látkovou zástěnu opodál. Lékař to učinil a uviděl tam ležet onu dívku, co před hodinou za ním byla v ordinaci. Dívka byla mrtvá. Žena řekla, že je mrtvá už nejméně dva dny...

Vydáno: 15. 10. 2013

Přečetlo: 2779 čtenářů

Autor (vložil): Garfield

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...