• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Něčí přítomnost -

    Tak, jak jsem slíbil, přidávám další zážitek. Je to zážitek, který se mi stal asi před měsícem.

    Pracuji jako policista v Praze a na oddělení, kde pracuji, sloužím přes 2 a půl roku. Naše oddělení je stará patrová budova. V přízemí je členitá služebna a v patře je dlouhá chodba a po obou stranách dveře do kanceláří a do cel.

    Již od prvního dne, kdy jsem na oddělení nastoupil a poprvé vyšel do patra, jsem měl takový zvláštní pocit. Ten ještě umocňuje, že na konci chodby na stěně visí velké zrcadlo a přesně naproti němu na druhém konci visí druhé (kvůli bezpečnosti). Několikrát se mi stalo, že když jsem v noci musel jít do patra, kde slouží přes den zpracovatelé a od 5 hodin je prázdné, jít něco okopírovat, musel jsem dojít okolo cel doprostřed chodby, kde stojí kopírka. Vždycky jsem si rozsvítil na celé chodbě, ale i přes světlo jsem se tam cítil velmi nesvůj.

    Je to asi měsíc, co jsme měli velký kvalt a člověk nevěděl, kam skočit. Šel jsem nahoru něco okopírovat a ve spěchu jsem prošel potmě první část chodby a rozsvítil si jen tu u kopírky. Jako vždycky jsem cítil takový divný vtíravý pocit. Když jsem byl asi v půlce práce, zaslechl jsem mlaskavé kroky, asi jako když jde někdo bosý po dlažbě, která je na podlaze chodby. Myslel jsem, že mi kolega ještě nese nějaké papíry, které jsem zapoměl. Podíval jsem se směrem ke dveřím a chtěl něco říct, ale zarazil jsem se. Chodba byla dokonale prázdná a dveře, které jsem nechal otevřené dokořán byly téměř zavřené a já se díval do zrcadla na dveřích na sebe sama. Trošku jsem znérvozněl, ale řekl jsem si, že se asi udělal ze schodiště průvan a dveře přivřel. Dokopíroval jsem, zhasnul jsem světlo, takže teď byla v chodbě všude tma a šel ke dveřím počítaje listy, jestli mám vše. Najednou jsem zacítil jakoby průvan, zastavil jsem se a podíval se před sebe. Málem jsem zařval leknutím. Podíval jsem se před sebe a v odraze v zrcadle na dveřích jsem viděl sebe a za sebou postavu člověka jako hora. Měla takové neurčité rysy, ale jednalo se o muže. Ihned jsem se otočil za sebe, ale nikdo za mnou nestál, koukal jsem akorát opět na obraz sebe sama v zrcadle na druhé straně chodby. No, na nic jsem nečekal a mašíroval po schodech dolů, co mi nohy stačily.

    Po této příhodě jsem se ptal táty, který na oddělení slouží téměř 25 let, jestli se nestalo u nás na oddělení někdy něco zajímavýho nebo zvláštního a zjistil jsem, že před nějakým časem se u nás v cele oběsil muž. Dokonce si táta vzpoměl, že ten muž zemřel bosý, protože před smrtí měl na sobě pantofle, které mu z nohou spadly... Bylo jediné úmrtí, které se u nás odehrálo za dobu 25 let, proto si táta vybavil celou událost docela i podrobně.