• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Nevysvětlitelné jevy -

     Už jsem snad mnohem déle nežli rok (možná dokonce dva) na tyto stránky žádným příběhem nepřispěl. Ostatně, nestalo se nic moc zajímavého oč bych se chtěl s ostatními podělit. Až minulý víkend.

     Byl jsem na návštěvě u příbuzných, kteří bydlí na vesnici. Jejich dům není nijak zvlášť velký, k přespání mi byl "přidělen" takový malý pokojík pro návštěvy. Dlouho do noci jsem si četl, pak usnul. Nevím přesně v kolik jsem už spal a také netuším v kolik jsem se vlastně vzbudil, a to prostě proto, že se mi chtělo jít na záchod (ten je hned vedle toho pokojíku).

     Po probuzení mi místnost připadala nějaká větší, podstatně větší. Vstal jsem a docela rychle se rozkoukal a viděl, že je teď místnost dokonce OBROVSKÁ a plná starých nemocničních kovových postelí (mohlo jich být tak 20, možná víc). Mezi postelemi byli zástěny a na postelích ležely ženy. Hlavou mi problesklo: "tak tohle se mi ještě nestalo" a snažil jsem se zmateně najít dveře, což byl docela problém... Pak jsem dost rozrušeně nahlas zařval: "kde jsou dveře?!" a jedna z těch žen v první řadě postelí odpověděla cosi velmi tiše německy. Už zralý na infarkt jsem nakonec nahmatal kliku dveří a vyběhl na chodbu, kde už bylo vše normální. Byl jsem celý vyděšený, ale stejně jsem po chvilce našel odvahu a nakouknul do pokoje, kde jsem předtím nocoval - tam už bylo vše také úplně normální.

     Došel jsem si tedy na WC a vrátil se zpět do té ložnice. Přiznám se, že jsem měl v sobě tolik hrůzy jako ještě NIKDY V ŽIVOTĚ - strachy jsem byl celý zpocený, třásl jsem se a až do rána jsem nezhasl lampičku. Přitom na té nemocnici, nebo co to vlastně bylo, nebylo na první pohled nic co by se dalo pojmenovat jako hrůzné. Přesto ve mě zanechala, nevím proč, jen neskutečně strašidelný, opravdu hororový dojem.

     Následujícího rána jsem se ptal příbuzných co vlastně dříve stálo na místě jejich domku (ten je totiž starý jen pár desítek let) a oni překvapivě řekli, že fotbalové hřiště, předtím neví. Vesnice byla dříve z 90% německá a Němci po válce odsunuti, ale to už jsem věděl dříve. Neměl jsem pak čas zjišťovat u dalších místních nebo dokonce na obecním úřadě, zda na místě domku mých příbuzných kdysi nestávala nějaká německá nemocnice nebo sanatorium, ale upřímně řečeno, ani bych se tomu nedivil...