• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Kontakt se zemřelými -

    Chtela bych vam sdelit moje zazitky, ktere se muzou stat komukoliv z vas. Tim chci rict, ze v tomto pribehu neni ani trochu pridano z me fantazie.
V tomto webu mam uz nekolik pribehu, tak se o nich uz nebudu zminovat, ale patri do celeho toho meho ziti za posledni leta.

    Otec onemocnel rakovinou a s ni zil nekolik let, nez zemrel. Protoze nechtel do nemocnice, tak jsme to ani nevedeli. A kdyz to rikal, tak jsme mu ani neverili, az ten posledni rok, kdyz zacal hubnout, tak nam to zacalo byt jasny.

    Vzdy jsme spolu vedli dlouhe debaty na tema posmrtny zivot. Porad jsem mu rikala, ze je to nespravedlive, my se starame o sve blizke a mame je radi a najednou nam je NEKDO vezme a ani se nas nepta. A nam to zanecha jen bolest a trapeni a vecne otazky, kdepak ti nasi zemreli asi jsou nebo nejsou…
    Rikala jsem mu z legrace, "ty si umres a ja se tady s toho mam zesunout, kdybys me aspon to prisel rict, to by byla uleva !" On me rekl, no jo, treba to nejde, treba se to nesmi vedet. A ja na to, copak by mi to vubec nekdo veril? Kdyz to nekomu reknu, tak v jeho ocich jsem cvok, takze tohle, kdybys mi mohl sdelit, by byla uleva hlavne pro me.
Otec mi rekl, "tak ja ti to tedy slibuju, ze ti to prijdu rict a ne, aby ses me bala !"
Ja jsem mu rekla, a jeste ti udelam kapucino, az prijdes.

    Rok se prehoupl jak nic a otec zemrel. Dozvedela jsem se to od mamky, ktera mi to zatelefonovala, protoze ziji v Izraeli. Jela jsem hned za ni, aby v tom smutku nebyla sama, protoze moje sestra, ktera zije par km od ni toho nazoru jako ja neni.

    Asi za mesic po tatkovym odchodu se mi stala zajimava vec. K ranu, nez jsem se probudila, se mi promitl ten moment, kdy tatka zemrel, jak jsem davala rodine jidlo na talire a presne jsem videla, co to bylo za jidlo a vse, co se v te chvili u nas odehralo. Bylo mi to divne, ze to vidim a jenom misto toho, jak ve skutecnosti jsem zavolala: "pojdte jist" jsem v tom spani zavolala: "tatko!" a tak nahlas, ze manzel, ktery spal vedle me se probudil a zacal me hladit, ze kvuli otci mam tezke sny. Tatka asi v te chvili prosel nasim domem, aby se s nama rozloucil a vse co videl, mi prenesl do meho vedomi, abych pochopila, ze je to zprava od nej a tedy ze mi splnil jeho slovo, ze mi to prisel rict, ze existuje a smrti neskoncil jeho zivot.

    Dlouho jsem o tom premyslela a rikala jsem to mamce i manzelovi, ktery to bral jen jako tezky sen. Jenze to nebylo vsechno, na jinym svete tatka uvidel, ze brzy odejde mamka a pul roku na to me tatka poslal telepaticky, pred probuzenim zpravu, jak jsem videla mamku, ze stoji nad svym telem o patro vys a diva se na nej, jak lezi u telefonu. V te chvili jsem to porad jeste nechapala, pak jsem ji to rikala v telefonu, ze me tatka neco chtel sdelit.

    Ubehlo dalsiho asi pulroku a v dalsim "videni" jsem spatrila mamku, jak stoji u me v IL u dveri a pak odesla s tatkou do jasneho svetla. Toto jsem videla dva dny pred jejim koncem. Telefonovala jsem ji, ale toto rozhodnuto nikdo neuhlida. Zemrela na zastavu srdce. A i v tuto chvili jsem ji volala a divila jsem se, ze je tam obsazeny signal, mela vyvesene sluchatko, asi si chtela privolat pomoc a nestihla to.

    Oba jsem vidavala pak casto a ted uz to tak casto neni, jsou asi nekde dal a tak to je tezke. Prece jen od te doby uz uplynulo par let (tatka ma letos vyroci 6 let a mamka 5 let). Nejlepsi zazitek z jejich setkani pro me byl, jak jsem se ptala tatky, kde je lip, jestli tady nebo u nich a tatka rekl bez premysleni, ze Tady jak je on, ze u nich neexistuje lidska podlost a to mi opravdu stacilo.

    Chci vam ale napsat, co se mi deje ted i nadale. Kdyz ma nekdo blizky odejit na jiny svet, tak to vidim dopredu. Proste pred probuzenim toho dotycneho vidim pred sebou a nekdy I s nim mluvim, ale dost casto premyslim, kdo to presne byl, protoze je vetsinou vidim v takovem pritmi a tak je tezke toho cloveka poznat dobre. Ale az se to stane, pochopim, ze jsem ho vlastne poznala. Jednou me odesla moje pritelkyne zijici v Cechach a to me dovedl k ni nekdo, koho jsem pred tim neznala a ten jen rekl: "rozlucte se" a ja jsem ji pak poznala a uz me nepise, je pryc dva roky.

    Naposledy zemrel manzeluv bratr 27. 12. 11 a to jsem videla rok dopredu. Ale nez tento muj svagr odesel, setkala jsem se s tchanem, taky v telepatii a ten mi rekl, ze mam pochopit, ze jejich domov a tim padem i nas je tam jak je on ne jak jsme my, tedy, ze si nemame nic delat z odchodu jeho nejmladsiho syna a ze se vsichni setkame. Povidal mi o jejich ziti moc veci, ale me se to dost vymazalo z pameti, nesmime zase vedet vsechno, to by asi bylo proti nejakym jejich radu. Ale na me tahle "navsteva" udelala velky dojem a nikdy na to nezapomenu.

    Nedavno jsem mela telepaticke videni, ze odejde dalsi manzeluv bratr a toho jsem poznala a vim o koho jde. Rikala jsem to jen manzelovi a ten me zastavil a rekl mi "nerikej to!", radeji to nechci vedet, ale ja jsem jineho nazoru, je lepsi to vedet dopredu, a to, ze to vim znamena, ze opravdu je to dane dopredu a ze urcite nase zivoty jen tak nekonci nekde zasypanim v hrobe, ale ze se jede zase dal a ze si tedy s toho nemame nic delat a chapat to spis tak, ze se ten dotycny jen prestehoval na nedosazitelne misto, pro me to je urcite velka uleva.
Ale vim, ze to nemuzu rict ostatnim, to by byl problem, pro nej a hlavne pro me a tak to necham spat v mem vedomi.

    Otazky zivota a smrti nasinec asi nikdy nerozresi, protoze by to nevestilo nic dobreho a kdyby snad se to potvrdilo, to by bylo sebevrazd!... a to se nesmi stat. Kazdy si musi odkroutit svuj zivot tady na zemi, at je dobry nebo spatny, to je proste osud a ten musime nest.