Tento příběh, který sem vložím mi vyprávěla má babička (ročník 1933).

    Po válce, kdy ze Sudet odsunuli Němce, tam zůstalo mnoho opuštěných stavení a domů, většinou alespoň částečně vybavených, původní majitelé si toho moc vzít nemohli.... Češi, kteří sem přicházela si mohli vybrat dům, jaký chtěli a začít v pohraničí žít. A protože babička pocházela z chudých poměrů, v jednom domě žily tři rodiny, její teta Františka se s manželem rozhodla, že do pohraničí odejdou.

    Jak jsem řekla, mladí manželé se mohli nastěhovat kamkoli, pěkné vilky, statky, všechno bylo k mání, ale vybrali si baráček se dvěma místnostma a malinkou kuchyní. Ani zahrada nic moc a samozřejmě bez koupelny, záchod suchý... Dům vedle byl již obsazen Čechy a tak pár dní po nastěhování se s nimi začali bavit. Tetu překvapilo, když jim soused prozradil, že i oni se samozřejmě byli podívat v "jejich" domě, ale že se od starousedlíků, kteří odejít nemuseli, dozvěděl, že v tom domě žil starý děda, který nikoho neměl a radši se oběsil, než aby odešel do Německa. Samozřejmě, že to moc nepotěší, ale na druhou stranu, nikomu z nich se tam nic zlého do té doby nepřihodilo, tak teta i strýc zůstali vklidu. Zabydleli se a zvykali si.

    Pak ale teta začala špatně spát. Nejdřív se jí zdálo, že někdo chodí po kuchyni, pak se jí začal zjevovat starý chlap, který začal být každé setkání agresivnější.. Strýc samozřejmě nic neslyšel, ničeho divného si nikdy nevšiml a o tetě si myslel, že blázní. Agresivita nočního návštěvníka vyvrcholila tím, že začal tetu ve spaní škrtit. Pokaždé se s hrůzou vzbudila, celá spocená a bála se další noci, co příjde.

    Jednou se ale včas nevzdudila, v tom snu jí neznámý uškrtil, prostě se mu neubránila. Probral jí až strýc, který jí profackoval a třásl s ní tak dlouho, až se probrala. Od té doby teta začala vidět a slyšet mrtvé. Pomalu se to o ní rozkřiklo a z tety bylo slavné médium. Lidé se s ní chodili radit o různých věcech. Zajímavé je, že ne pokaždé každému vyhověla, někdy jen řekla, že zemřelý nepřišel... Začali prý za ní potají jezdit i "profesoři" z Prahy, např. chtěli mluvit s francouzskou spisovatelkou, otázky kladli ve starofrancoužštině a teta jim francouzsky plynně odpovídala (vyučená švadlena, prý jim nakreslila i stroj, který se používal na stavbě pyramid...

Tot´ vše, co vím o babiččině tetě Františce. Vyměnili byste si to sní :)?

Vydáno: 11. 2. 2012

Přečetlo: 2944 čtenářů

Autor (vložil): Perchta

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...