• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Minulé životy -

    Jak jsem již psala, od mala se mi zdají velmi živé hororové sny. Sny o válce se mi zdály často i jako velmi malé holce, babička dokonce říkala, že jsem za spaní křičela německy. Německy jsem se ovšem začala učit až na gymnázium a nikdy bych si o sobě netroufla říct, že tento jazyk umím....

    Sen začíná docela příjemně, jedu s nějakou školní třídou na lyžařský výcvik, obličeje mi sice nic neříkají, ale já jsem s těmi lidmi spokojená a bavím se. Je zima, kupéčka jsou nacpaná lyžemi, my se smějeme a vykládáme si vtipy... Pak příjde střih, jsem s pár lidma na běžkách a dostaneme povel, že si máme na chvilku odpočinout. Rozhlédneme se kolem a vidíme, že před námi jsou nezasněžené kameny, sníh se neboří, tak si odepneme běžky a procházíme kolem těch šutrů. V tom sen začne být nepříjemný, najednou jsem sama, všichni zmizí, udělá se mi tak zle, že se mi chce brečet, musím se posadit, abych neupadla... Pak příjde starý pán a začne na mě mluvit německy, já mu odpovídám stále dokola, že mu nerozumím, že nechápu, co chce, začíná se vztekat, třese se mnou a neustále něco v němčině drmolí, bojím se ho.... Pak to vzdá a se silným akcentem se mě zeptá, jestli jsem si přijela zavzpomínat. Já mu odpovím, že ne, že jsem tam se školou poprvé, že to místo neznám. Kroutí hlavou, ale když vidí, že to myslím vážně, vytáhne černobílou fotku malé holčičky (4-6 let) s černými vlasy střiženými na mikádo, v kabátku na knoflíky s límečkem, asi v sukni, která není vidět a v ponožkách, okopané boty vypadají, že jí budou větší... Najednou vím, že to je moje fotka, už se nehádám, otočím ji a tam je datum 4. 3. 46. Cítím, že znám i starého pána, že se máme moc rádi... nic neříkám, on taky mlčí, malým nožíkem, z jednoho z kamene oškrábe vrstvičku mechu a tam je vidět malý, vyrytý křížek. Potom mi jen oznámí: "Zabil tě Franz Sonnenstein." V tom sen končí.

    Neznám nikoho s takovým jménem a v reálu se mi na lyžáku nic podobného (naštěstí) nestalo, ale i po letech, co se mi tento sen zdál, je mi smutno a nepříjemně, když na to jen myslím....