    Zhruba před necelými 2 roky jsem si pronajala byt ve starším domě a myslím si, že jsem tam nebyla tak úplně sama.

    Mám kočičku, která hned první noc po nastěhování začala úplně šílet, sedla si před zeď v předsíni a hrozně mňoukala tak nějak žalostně a děsivě zároveň. Přičítala jsem to tomu, že je zmatená z nového prostředí, ale dělala to skoro rok, takže nevím.

    Po nějaké době jsem začala slyšet podivné zvuky v kuchyni jako třeba cinkání skleniček nebo zvuk, který vydává rychlovarná konvice při vypnutí. Strašně mě to poprvé vyděsilo, ale protože jsem si odmítala připustit, že by tam mohlo strašit, říkala jsem si, že se mi to zdá. Názor jsem změnila poté, co byl na návštěvě můj přítel, který viděl to co já ... seděli jsme v obýváku u stolu, pili kávu a najednou se začala vlnit záclona, no pořád jsem si ještě říkala, že to je třeba vítr, přítel se mi smál a říkal, ať udělám kafe, že přišla návštěva. V tom mi zavrzala židle u PC (měla jsem takovou tu klasickou, ale už starší a když si na ní někdo sedl, zavrzala) dostala jsem opravdu strach.

    Občas se děly i jiné věci, třeba fotografie, co byla na lednici najednou ležela, někdy jsem měla pocit, ale silný pocit, že tam nejsem sama. No, odstěhovala jsem se po roce pryč a místo mě se tam nastěhovala moje kamarádka, která tvrdila, že se jí tam nic takového neděje až do doby, než si vystavila mojí fotku, začalo jí tam také strašit. Vzpomněla si prý na mě a okamžitě schovala mojí fotku do šuplete a od té doby byl klid. Nechápu co se to v tom bytě děje a proč to u ní spustila moje fotka. Jen bych dodala, že jsem si za ten rok, co jsem tam bydlela na to, co se tam děje, zvykla a přestala se bát. Nevím, co to způsobovalo a asi se to nikdy nedozvím:-(

Vydáno: 18. 9. 2011

Přečetlo: 1939 čtenářů

Autor (vložil): monanama

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Zatím žádné komentáře..

Nejste přihlášen(a)