    Nejprve ze všeho bych chtěl upozornit zdejší pochybovače a "ofrňovače", že co zde píši je pravda a nemám za potřebí psát mylné a zcestné příběhy.

    Stalo se tak na přelomu 15. let. Byl jsem obyčejný žák základní školy, mezi mé největší problémy patřily zkoušky, tedy vlastně písemky. Tehdy mi největší problém dělala matematika, nikdy jsem ji neměl rád. Tehdy mi hrozila z matematiky čtyřka, což jsem samozřejmě nemohl dopustit, učil jsem se, ale prostě to nešlo (teď to moc nechápu, že to nešlo, vždyť základka byla tak lehká!), ač jsem se učil sebevíc, stejně to nedopadlo lépe jak za tři nebo za čtyři.

    Paní učitelka si mě zavovala a pravila, že si musím napsat jeden test, aby se rozhodlo, jestli budu mít trojku nebo čtyřku. Toho dne jsem byl zoufalý, byl to pátek a pamatuju si, jak jsem celý víkend strávil nad učením. Sobotního večera mě to napadlo, jelikož jsem se esoterikou, spiritismem a paránormálními jevy zabýval docela dlouho (asi od 12 let), že uzavřu smlouvu s ďáblem. V tom období jsem vlastně pořádne nevěděl co se sebou, jakou mít víru a líbil se mi satanismus, který jsem trochu provozoval.

    Nechci zde popisovat, jak jsem to udělal, protože k tomu nebudu nikoho pobízet, naopak ani odrazoat, osobně si myslím, že je to každého věc. Avšak co říct můžu, že jsem nedělal žádný rituál, který by byl popsaný v nějaké knize či na internetu. Vymyslel jsem to čistě já, pomocí základního vědění o satanismu, všeobecných rituálech atd. V neděli ráno vše proběhlo, ten den se nic zvláštního nedělo, říkal jsem si něco jako "Co jsi tu dělal, jak jsi tomu mohl věřit?". I když jsem těmto věcem věřil, tak přesto jsem se sám sobě zasmál a šel se připravovat jako každý "normální" člověk, tedy učit.

    Nastalo pondělní ráno, byl jsem docela nervózní a třetí vyučovací hodinu (myslím, že to tak bylo, ale je to nedpodstatné) jsem dostal test, když jsem na to kouknul, zdálo se mi to strašně jednoduché, vše jsem spočítal. Uběhla asi hodina a bylo mi zděleno, že jsem to napsal dobře a dostanu trojku. A tady se dostáváme k tématu.

    Za 2 roky (za tak dlouho jsem se měl oddat ďáblu, resp. mou duši. Pokud se ptáte jak, nemám zapotřebí to sdělovat. Ale samozřejmě jsem to něudělal, ani se o to nepokusil, nechtěl jsem se svého života vzdát a tím jsem porušil smlouvu) se začly dít divné věci, vůbec nic se mi nedařilo, pochmurná nálada a jako bych to nebyl já, vše se stupňovalo... nakonec jsem dokonce přestal chodit do školy, do té školy, kam jsem se tak moc chtěl dostat! Byl jsem zcela jiný, když se zamyslím, bylo to skoro jako bych byl mírně posedlý, byl jsem stále "zaražený" a o tom, že by se se mnou dalo třeba povídat, o tom si nedělejte iluze. Ne jednou jsem přemýšlel o sebevraždě, sebepoškozování bylo docela na dením pořádku, i když jsem to skrýval. Nakonec jsem sám od sebe šel k psychologovi, ale žádný rozumný výsledek.

    Takto to trvalo docela dlouho, teprve nedávno (asi po roce a pár týdnech od oné lhůty ve smlouvě) jsem se z toho dostal, oného dne jsem zažil zvláštní pocit, takový který jsem nikdy nezažil, najednou jsem si na onu událost vzpomněl a zažil pocit "odpuštění", ne tak úplně, neumím to popsat, ale veděl jsem, že smlouva už není platná a já jsem "volný" od té doby žiju zcela jiný život. I když aby jste si nemysleli, že jsem z toho vyvázl jen tak, můžu vás uklidnit, stálo mě to dost a hodně se toho už nedá vzít zpět.

    A proč jsem to napsal? Cítil jsem nutkání to povědět, zda bude někdo věřit či ne... to je jeho věc, já vím své a to mi úplně stačí. A také bych tímto chtěl poděkovat mému kamarádovi, kterého jem také poprosil o pomoc, abych test napsal, tímto mu děkuji a také ještě jednomu člověku, který mě nedávno zdá se přivedl na tu pro mě "správnou cestu". (Kdo by si myslel, že jsem se po této zkušenosti stal boží ovečkou, musím ho zklamat).

Otázky můžete směřovat v komentářích, děkuji za přečtení.

Vydáno: 27. 7. 2011

Přečetlo: 9785 čtenářů

Autor (vložil): Oxide

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...