    Dnes je to právě šest týdnů, co odešel na druhý břeh náš tatínek, o jeho odchodu jsem už psala.

    Před dvěma týdny jsem jela za dcerou a vnoučaty na chalupu do Orlických hor. Doma jsem nasedla do auta, ujela sto kilometrů, zastavila se pouze natankovat. Když jsem vystupovala z auta, všimla jsem si, že se mi něco leskne pod nohama. Byl to medailonek s vyobrazenými anděli, sv. Michaelem a sv. Guardianem. Mám úplně hladké podrážky, při nástupu do auta tam přívěšek nebyl.

    A já si vzpoměla na podobnou situaci v roce 1997. Den po mých narozeninách jsem měla celkem těžkou havárii v rychlosti, která hodně přesahovala tehdejší povolenou, nebyla jsem připoutaná, podle policistů jsem nabourala "Dubčekův" kilometr a narozeniny mám prý slavit o den později.

    Auto šlo do šrotu, já po ošetření v Humpolecké nemocnici podepsala revers a nechala se bratrem odvést domů. Při vystoupení z auta mi pod nohama ležel zlatý křížek, bez řetízku, jen tak. Několik roků mě ochraňoval, včetně následků po zmíněné autonehodě. Pak zase zmizel, stejně záhadně, jak se ke mě dostal. Asi ho potřeboval někdo jiný.

    U mě v autě se objevil asi před rokem křížek z bílého zlata v době, kdy jsem prožívala docela složité období ve firmě. A nyní přívěšek s Anděly.

    Moje již zmíněná leukémie se zatím chová neagresívně, genetika navzdory prognózám dobře, takže děkuji Vám Andělé, děkuji ti tati!

Ena

Vydáno: 9. 4. 2011

Přečetlo: 2633 čtenářů

Autor (vložil): ena

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ ano

11. 05. 2011 14:20

majtinka

¤ :)

11. 04. 2011 14:23

Gretchen

Číst komentáře