    Tento příběh jsem už sem zaznamenal jako komentář pod jeden z článků, nicméně nyní ho sem umístím samostaně, neboť mě velice zajímá váš názor na následující události.

    Jako malé dítě-cca 3 roky mě babička nosila v náručí skoro každý večer za tmy ven, že se budeme koukat "na hvězdičky". Pro vykreslení situace - náš dům stál u silnice, pak následovala zahrada a za ní les. Na té zahradě býval takový altán - (nepředstavovat si nic starodávného, tehdy nebyl moc starý. Prostě konstrukce ze svařených trubek, zadní stěna byla celodřevěná, po straných byly asi metr vysoké dřevěné "zídky", nad nimi cca metr volného prostoru až ke střeše. Přední strana byla otevřená celá). A já za tím altánem téměř pokaždé viděl žluté světlo, které se pohybovalo do různých stran, jakoby tam někdo kroužil baterkou. Někdy jedno, jindy jich bylo více. Samozřejmě mi babička nevěřila, sama nic neviděla. Jednou jsme se tam dokonce šli podívat (asi poprvé, když jsem jí to tvrdil :)) a nic neobvyklého jsme tam neobjevili.

    Že by šlo o nějaký odraz považuji za vyloučené, dodnes si na tuto opakující se událost pamatuji - vnímal jsem ji tehdy jako naprosto něco přirozeného, ani jsem se toho úkazu nebál. Ale CO to bylo, dodneška ani v nejmenším si neumím představit.

Vydáno: 11. 3. 2011

Přečetlo: 2205 čtenářů

Autor (vložil): prokopios

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ fakt je

12. 03. 2011 19:38

Jelitko

¤ Světlušky

12. 03. 2011 14:01

prokopios

¤ Možná

11. 03. 2011 16:58

Devastator

Číst komentáře