    Moje máma byla již delší dobu vážně nemocná a stav se postupně zhoršoval. Když ještě byla schopná fungovat doma, společnost ji dělala perská kočka, se kterou trávila většinu času a byly na sebe hodně vázány.
Jakmile se její stav zhoršil a musela odejít do nemocnice, kočku jsem si vzala sebou.

    Po nějakou dobu se nic nedělo. Mámin stav se se sice nelepšil, ale jakž-takž stabilizoval a nic nenaznačovalo, že by se blížil konec. Jednoho dne, vlastně dva dny předtím, došlo ale k něčemu zvláštnímu.

    Kočka začala být neklidná, dvě noci nespala, nemohla vydržet na jednom místě a neustále se přesouvala z místnosti do místnosti, jakoby ji poháněla neviditelná síla a mňoukala způsobem, jaký jsem u ní nikdy neslyšela. Znělo to spíš jako úzkostné kvílení, které postupně zesilovalo. Nešlo ji žádným způsobem zklidnit, ať jsme se snažili jakoliv.
    Její neobyklé chování nás nejdřív znepokojovalo, začali jsme se bát, že onemocněla. Když jsem ale poslední noc pocitovala neobykle silnou úzkost a neklid i já, začala jsem tušit, že se něco stane.

    Bohužel, předtucha nezklamala. Potvrdil ji ranní telefonát z nemocnice, kterým nám oznámili, že máma náhle zemřela.
    V té chvíli se kočička zklidnila a bez problémů usnula. Její zvláštní chování se již neopakovalo Zajímavé bylo i to, že kočka byla od mámy vzdálená přes 5OO km a s mámou se už nějakou dobu neviděli....

    Podobné zkušenosti jsem pak slyšela i od jiných lidí, dokonce jsem nepřekvapila ani veterináře!

Vydáno: 13. 10. 2010

Přečetlo: 2867 čtenářů

Autor (vložil): scarlett

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...