    Tuhle seděl manžel dlouho do noci v obýváku u počítače. Je od něj vidět do kuchyně, kde večer, když se jdeme napít ani nemusíme svítit, protože přímo před okny máme lampu pouličního osvětlení.

    No a najednou manžel přiběhl do ložnice s tím, že jak tam tak sedí, uviděl, že kuchyní prošla postava hezky z jedné strany místnosti do druhé. Tak se zvedl a v domění, že jsem to já vešel do kuchyně, ale tam nikde nikdo. Rozsvítil, prošel i vedlejší jídelnu, ale fakt nikde nikdo. Tak zhasl a zas se usadil k počítači, ale najednou kouká a vidí, jak ta postava prochází kuchyní zpátky. Na zádech se mu zježili všechny chlupy, počítač byl v tu ránu vypnutý a manžel mazal do ložnice. Ještě se mě pro jistotu ptal, jestli jsem tam náhodou teď nebyla, ale já si v klidu četla..

    Tak nevím, mohl by to být manželův tatínek, který ten dům postavil a pak v něm i zemřel a s manželem, jakožto se svým nejmladším synem měl krásný vztah.. Opravdu nevím.

    A je to pár týdnů zpátky, co se s někým setkal i náš malý tříletý syn. Zůstal najednou stát v obýváku ve dveřích a nechtěl vstoupit do chodby, ručičkou ukazoval k oknu a tvrdil, že tam stojí paní u okna a dívá se na něj. Když jsem ho chtěla vzít do náruče a jít k tomu oknu, vytrhl se mi a s pláčem utekl. Ještě několik dní poté se večer, když jsem ho ukládala do postýlky, vystrašeným pohledem díval směrem do chodby k oknu, které je přímo proti jeho postýlce a tvrdil, že tam stála ta paní a že se jí bojí. Nikdo za oknem to být nemohl, protože to okno je v prvním patře.

    Tak nevím, kdo se nám to bez našeho vědomí prochází po domě?

Vydáno: 9. 6. 2010

Přečetlo: 2046 čtenářů

Autor (vložil): Lenny.72

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...

Předmět:

Datum:

Jméno:

¤ Vzkaz pro Lenku

16. 06. 2010 9:18

iruska

Číst komentáře