    Ani nevím, co to bylo. Možná lucidní sen, zčásti jenom sen a nebo sen a potom astrální cestování? No, ale nepředbíhejme, poslechněte si, co se mi zdálo ( pokud to tak mohu říct ).

    Stála jsem u mámy v ložnici, se mnou tam byla ještě Jana a Verča, nebo Eliss, to nevím. Pamatuju si, že jsem věděla, že jsme vyvolávaly duchy a teď jsme jenom čekaly, až medium - to jako já :D, pozná, že duch přišel. Tak jsme tam stály a já najednou měla takovej pocit, že už nejsme v místnosti samy, znáte takový ten pocit, že za vámi někdo stojí a když se ohlédnete, tak tam opravdu je? Tak to jsem měla a jen tak polohlasně jsem řekla: „Už je tady.“ Potom se otočila doleva a tam stála, nebo spíš levitovala nad zemí nějaká žena, v černých, špinavých roztrhaných šatech a dívala se na mě. Já jsem zpanikařila a vyjekla něco jako: „Rychle pryč!“ nebo tak, už nevím. A holky se nahrnuly do dveří a já rychle za nimi, taky jsem se chtěla dostat ven a v tom jsem se dostala do jakéhosi světelného tunelu. Všude kolem mě bylo světlo a jako by mě obeplouvalo. Všechno kolem mě se zrychlilo, viděla jsem holky, jak jsou najednou rychlé, jenom já jsem byla oproti nim pomalá. V tu chvíli, kdy se zjevilo světlo, mi jaksi zalehly uši a já začala slyšet šílený ženský jekot v hlavě. Jako by někoho na nože brali a neustávalo to.

    Měla jsem pocit, že se vznáším, levituju a taky že jo. Pomalu jsem levitovala až do předsíně, světlo kolem mě lehce zesláblo, ale nezmizelo a jekot byl pořád stejný. Sáhla jsem do dveří od koupelny a rukou jsem je prosáhla, jako bych byla duch. V tom jsem dostala ještě hroznější strach než předtím a vzpomněla jsem si, že jsem naposledy ležela v posteli. A tak jsem se tam tak strašně chtěla vrátit a najednou kolem mě světlo zesílilo až do úplného běla a já jsem už nic neviděla, jenom jsem cítila, jak dosedám do svého těla a jak zase začínám na zádech cítit postel a jekot v uších pomalinku ustával? otevřela jsem oči.. jekot ustával, pomalounku... a nic. Měla jsem hrozný strach, všechny chlupy na těle zježené a klepala jsem se. Všechno to bylo tak opravdové!

    Osobně si myslím, že to nejdřív byl sen, potom se to zvrhlo v lucidní sen a pak to zřejmě bylo astrální cestování, ale nevím, každopádně to byla nejhorší noční můra v mym životě, co si pamatuju. Normálně by nebyla, ale tenhle „sen“ byl až moc opravdový, až moc plný opravdových pocitů??. :(

    Díky za každý komentář.

Vydáno: 14. 3. 2010

Přečetlo: 1763 čtenářů

Autor (vložil): Jaguárka

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno

Zpět na příběhy..

Komentáře k příběhu...