• Kurzy, Akce, Semináře

• Bytosti světla

• Knižní novinky

• Konspirace, teorie

• Kontakty se záhrobím

• Meditace a relaxace

• Poutní tajemná místa

• Prezentace

• Šamanismus

• Svátky a rituály

• Videa

• Vize budoucnosti

• Záhady a tajemno

• Zajímavosti

• Zamyšlení

• Zaniklé civilizace

• Astrální bytosti

• Klinická smrt

• Kontakt se zemřelými

• Minulé životy

• Něčí přítomnost

• Nevysvětlitelné jevy

• Opuštění těla

• Osudové náhody

• Pocit Deja Vu

• Podivní tvorové

• Praktická magie

• Setkání s UFO

• Sny a realita

• Symboly a znamení

• Teorie a myšlenky

• Vnímavá zvířata

• Výklady snů

• Vyvolávání duchů

• Záhadná místa

• Zvláštní schopnosti

• Magie, Hermetismus

• UFO, USO

• Psychologie

• Víra

• Léčitelství

• Zdravé stravování

• Volnomyšlenkáři

• Esoterické filmy

• Esoterické knihy

• Esoterická hudba

• Vaše kresby

• Úkazy na fotografiích

• Foto zajímavých míst

• Ikonka webu

• Informační témata

• Testy schopností

• Ankety na webu

• Facebook

• Fáze měsíce

• Sluneční aktivita

• Počasí - mapka

Vaše příběhy

- Minulé životy -

    Jmenuji se Lída, je mi 16 let a nevím, kdo jsem. Zdá se mi, že do naší moderní doby, do roku 2009, nepatřím.

    Z dějepisu miluji období druhé světové války a vždy, když v televizi dávají nějaký dokument z dané doby, jsem "vzrušená" a v tu chvíli bych nemohla přepnout na jiný program.

    Také se mi už několikrát stalo, že když jsem šla po Praze, tak jsem poznávala místa, domy, ulice, kde jsem v životě nebyla a tak matně jsem si vybavila, co se tam stalo. Trochu mě to děsí, ale nejde to ovládnout.

    Moji spolužáci na mě nahlížejí s hlubokým despektem, protože se oblékám nemoderně. Ve škole a na veřejnosti se snažím oblékat "normálně" (sukně, košile...), ale doma, ve volném čase, to nemůžu ovládnout a tak vypadám jako nějaká komparzistka z dobového filmu.

    Moje nejoblíbenější období druhé světové války je Protektorát Čechy a Morava a období atentátu na R. Heydricha.

    Prožívám dost silně, že v té době nemohu žít, že nejsem její součástí. Moderní svět mi nic neříká, neoslovuje mě. Samozřejmě, že pracuji s PC, s mobilem, s mp3 přehrávačem, ale nemám k těm věcem žádný vztah. Nejraději mám, když mi moje prababička vypráví, co se dělo za druhé světové války a já se přistihuji, že bych přesně takový život chtěla.

    Nevím, co bych měla dělat, přijdu si jiná, do téhle doby se nehodící. Dala bych cokoliv za to, abych mohla žít v Protektorátu. Máte někdo obdobnou zkušenost? Dokáže někdo poradit? Děkuji za všechny odpovědi.