Vaše příběhy

- Něčí přítomnost -

Návštěva nikoho
Dobrý den,

    jmenuji se Karolína, je mi 17 let a před dvěma týdny se mi stalo něco, co mě a moji sestru dost šokovalo. Něco, co si moc neumíme vysvětlit.

    Bydlíme na sídlišti, v panelovém domě, v sedmém patře. Naše patro je čtvercové, jsou tam dva byty (z toho jeden náš) a uprostřed výtah.

    Byla jsem sama doma se sestrou Dominikou, které je 15 let. Bylo to před dvama týdny, asi v pět hodin odpoledne, takže už se trochu smrákalo, ale nebyla vyloženě tma. Dívali jsme se obě na televizi a slyšeli jsme klepání. Šla jsem otevřít, ale nikdo tam nebyl. Nechala jsem to být a šla jsem do obývacího pokoje, ale než jsem si sedla, tak jsem to slyšela znovu. Zaklepání. Žádné bušení, ani potiché klepání. Prostě normální, asi jako když jdete na návštěvu k sousedovi. Tak jsem se zeptala Dominiky, jestli to také slyšela a ona řekla, že ano. Tak jsem tam šla znovu, už trošku naštvaná - myslela jsem si, že to jsou děti (kterých je dům plný), které se pak schovají za výtah a mají z toho srandu. Otevřela jsem a zase nikdo. Tak jsem obešla i výtah, celou chodbu, šla jsem po schodech do patra pod námi - nikdo. Bydlíme v posledním patře, tak jsem se koukla na žebřík na střechu a také nic. Tak jsem zase šla domů a zavřela dveře a tentokrát se zaklepání ozvalo hned. To už jsem byla napůl překvapená a vystrašená. Tak jsem otevřela a provokativně řekla "Tak pojďte dál!" a chtěla jsem zavřít dvěře (vždycky je zavírám způsobem - že je jakoby pošlu rukou a ony se zavřou samy), to samé jsem udělala i teď, ale ony se rozrazily, jako kdyby do nich někdo prudce kopnul - ozvala se příšerná rána. Dominika hned přiběhla a zeptala se mě, co blbnu. Nikdo si neumí představit, jak jsem se v tu chvíli cítila. Takový strach jsem nezažila nikdy. Paniku. Tentokrát jsme zavřela dveře normálně a okamžitě rozsvítila všechny světla v bytě a klepala se ještě potom.

    Když jsem večer usnula, měla jsem neklidné sny, plné toho zážitku a když jsem se v noci probudila, došlo mi, že jsem možná "někoho" pozvala dovnitř do bytu a už jsem neusnula. Chtělo se mi strašlivě na záchod, ale nikam jsem nešla. Byla jsem vzhůru od 01:16 - 06:30, kdy musím vstávat do školy.

    V našem bytě se od té doby nic nestalo, nic zvláštního - Žádné rány, zvuky, nic. Ale já mám přesto velice nepříjemný pocit a nemůžu dobře spát. Vždycky se velice bojím usnout. Poradíte mi někdo co bych s tím měla dělat? Jsou to už dva týdny nepravidelného spánku a velice mě to vyčerpává. Jsem zoufalá.

Vydáno:   15. 11. 2009

Přečetlo:  2450 čtenářů
Autor (vložil): LackOfSanity

TIP: Pro zobrazení všech příběhů autora klikněte na jméno



Komentáře k příběhu...
Předmět:
Datum:
Jméno:
¤ co bych udělala já
2. 12. 2009 9:18
isilme
¤ Pro Grushe
17. 11. 2009 11:12
LackOfSanity
¤ Nebudu se věnovat
16. 11. 2009 19:56
Grush
¤ LackOfSanity - kontakt
16. 11. 2009 2:54
svetlovdusi.cz
¤ vladimír
16. 11. 2009 1:07
svetlovdusi.cz
¤ .
16. 11. 2009 0:50
svetlovdusi.cz
¤ ...
15. 11. 2009 22:51
LackOfSanity
¤ pro svetlovdusi.cz
15. 11. 2009 19:51
vladimír
¤ pro svetlovdusi.cz
15. 11. 2009 17:33
vladimír
¤ svetlovdusi.cz
15. 11. 2009 14:06
LackOfSanity
¤ pozvání
15. 11. 2009 12:05
svetlovdusi.cz
¤ re:
15. 11. 2009 9:35
Jarda